Komentáře slouží k vyjádření vašich názorů, postojů či kritiky.
Strýček Věrek V. - MALÍŘ Publikoval(a): Koblížek | Povídky » Ze života
Já ti moc děkuji za nakouknutí a přízeň. Obrazy jsou dobrá záležitost. Jen doufám, že to s tím "dosráváním" nepřeháníš. :o))) Ne, pardon, jen taková srandička, při ránu u kafíčka. Jsem rád, že se ti to líbí. Strejčka to bavilo a dokázal si s nimi pohrát. Já mám doma obrazy, které sice nemají žádnou hodnotu na poli výtvarném, ale tak nějak ke mně promlouvají. Hezký den.
Pro kamaráda Publikoval(a): Koblížek | Básně » Smutné
No tak určitě. Ale kdo ví. možná si pro každýho přijde někdo jinej.
Pro kamaráda Publikoval(a): Koblížek | Básně » Smutné
Ano. Sem prostě patří ono Bondyovské, KURVA FIX! ;-)
Pro kamaráda Publikoval(a): Koblížek | Básně » Smutné
Je to tak.
Pro kamaráda Publikoval(a): Koblížek | Básně » Smutné
Je to nedílná součást života a já to vím, ale tak nějak si na ni nemohu pořád zvyjknout a poslední roky stále častěji.
Pro kamaráda Publikoval(a): Koblížek | Básně » Smutné
Je to už sice půl roku, ale ta vzpomínka mě pokaždé škrtí...
Kdo je básník? Publikoval(a): aravara | Fejetony, sloupky » Filozofické
Výborně! Snad to už ani nejde říci lépe. Potvrzuji a dávám razítko! Bum!
Mimochodem, vymalování kočárku je velice povedená záležitost, která mě dostala obvyklým výbuchem smíchu a utvrdila rodinu, že jsem přeci jen asi blázen. :-))
Kdo je básník? Publikoval(a): aravara | Fejetony, sloupky » Filozofické
Pan profesor byl velmi moudrý pán, protože to opravdu dává smysl. Já zas děkuji za vysvětlení, jak k básním (nebásním), tedy poezii co se nerýmuje přistupovat.
Přiznám se, že mám raději takové ty „říkánky“, které si poměrně lehce zapamatuji díky jednoduchým rýmům a mohu je pak třeba předat dál.
Jinak pro mě tahle „neuchopitelná“ poezie působí stejně jak jazz. Tam si často každý hraje svoje, ani to neladí (podle mě), ale všichni se tváří jak jim to špica šlape. Já pak tiše sedím v úžasu a snažím se přijít na to, kdo hraje zpožděně a kdo se předbíhá a zda vůbec hraje stejnou píseň. Většinou nepřicházím ani na jedno a tak toto pole vyklízím, neboť moudřejší ustoupí.
Mějte hezký den a ještě jednou děkuji...
Korálky z jeřabin Publikoval(a): Fany | Básně » Láska
Báseň písňová i ta srnka jsou vskutku pěkné a barevně laděné.
Já starej proutník, v les kdybych pospíchal,
tak bych tu srnečku,..... už těžko udýchal.
Strýček Věrek IV. - HOUBY Publikoval(a): Koblížek | Povídky » Ze života
Velice výstižně a až příliš slušně řečeno. :o))) Děkuji za pozastavení.
KLUK Publikoval(a): Iva Husárková | Povídky » Láska
No, tak ta obě "předsevzetí" jsou "žúžasná"(jak říká náš mladej). A už se zase směju. :o))) Tož ho obejmi pořádně!
KLUK Publikoval(a): Iva Husárková | Povídky » Láska
Tak tohle je tak silnej text ..... že i mě humor přešel. Je z toho cítit, že je to psaný srdcem. Víš, po přečtení jsem jen nemluvně seděl a čuměl na, k tomuhle povídání, tak přiléhavého „smutného mima“. Čuměl a z paměti se mi vynořovaly vzpomínky na podobné lidičky, které jsem v životě potkal. Člověk má úplně touhu toho Kluka obejmout. Jen tak. Beze slov. A zase jít. Ohromně povedené.
Holka, já jsem ouplně vyměk´ ... Oskar.
JAK HUSÁRKOVÁ MONTOVALA ZRCADLOVOU FÓLII NA OKNO Publikoval(a): Iva Husárková | Povídky » Akční, detektivní, dobrodružné, válečné
Radši nech na hlavě. :-))
Zázvorákem bych nepohrdnul. A pokud by měl opravdu sílu, i omluvný obličej bych ze sebe vyloudil. Přeci jen kousnutí do nosu bolí. Vím to. Ťafnul mě do něj náš mladej, když mu byly asi tři. Lísal se a lísal a nejednou mi visel na nose, zaseknutej těma svýma neopotřebovanýma „perličkama“. Jéžiš to byla bolest! Dodnes se tomu smějeme. Hlavně on. Zmetek! :o))
Taky mě pobavilo, žes povídání zařadila do ...dobrodružné, válečné... Ano, bývá to často, podle přiložených návodů, skutečný BOJ!
JAK HUSÁRKOVÁ MONTOVALA ZRCADLOVOU FÓLII NA OKNO Publikoval(a): Iva Husárková | Povídky » Akční, detektivní, dobrodružné, válečné
Ano, to soudci běžně dělávají, že si dlouhé chvíle krátí pokládáním lepících zrcadlových fólií. Takže osvobozující verdikt máš v kapse. :o)))
Ještě jedna věc mne v textu trkla a přinutila mě se ušklíbnout a souhlasně pokývat kebulí, protože jsem se s ní také setkal na vlastní kůži. A to zmínka o jakémsi skrytém druhém pomocníkovi, která se nečekaně, a o to více překvapivě, z ničeho nic vynoří většinou někde až v půli textu. :o)) To je snad na návodech nejvíce vtipné!