Komentáře odeslané
Komentáře slouží k vyjádření vašich názorů, postojů či kritiky.
TOHLETO DĚŤÁTKO Publikoval(a): Vivien | Básně » Pro malé děti
Milá Vivien, létám si na křídlech asociací. Pokud ti to připadá "ulítlé", tak klidně nereaguj. Já třeba také nebudu. :-)
TOHLETO DĚŤÁTKO Publikoval(a): Vivien | Básně » Pro malé děti
Přemýšlím o tom, že Pan Ježíš bývá často vyobrazován jako miminko. Křesťané jsou vedeni k tomu, aby se do Něho vciťovali. Je tedy důraz i na to, aby se vciťovali do miminka - vzpomínali na to, jak to tehdy sami měli, když ještě skoro nic nemuseli, ale mnohé zas bylo hodně těžké nebo alespoň nepředstavitelně intenzivní. Pokud právě toto probíhá i za klášterními zdmi, tak je to pro mě úplná novinka (ta představa).
Malinko Publikoval(a): jitoush | Básně » Ze života
Pěkná, vzhledem k termínu publikování svěží, střízlivá.
Poštovní schránka kvete oranžově Publikoval(a): Kaj | Básně » Ostatní
Milá J., nemám to jen s Tebou. Poznal jsem jednu ženu, je pragmatická, jadrně se vyjadřuje, je ve spěchu. Až po letech se ukázalo, co všechno zná, co umí. Nevím, co dalšího se ukáže po dalších letech.
Když se s někým setkávám, mám dvě otázky: Co je to za člověka? Jak dobře to asi dovedu poznat?
Myslím, že je pro nás velmi důležité brzy zjistit, s kým máme tu čest. Myslím, že na to máme vybudované velmi citlivé a důmyslné senzory. Pak s tím člověkem sedíme a bavíme se o kravinách, jen abychom příliš brzy neodkryly karty jeho senzorům. Asi to tak má být.
Jací jsme? Máme temnou stránku, ve které bychom byli schopni přisluhovat u osvětimských pecí. Většina z nás se této stránky bojí, snaží se ukázat svým protějškům, že jí nemá. Bojíme se, že z temné stránky něco prosákne, vyčerpává nás to. Takto jsem to nakoupil u Nory Vláškové, která je skoro jistě jungiánka.
Poštovní schránka kvete oranžově Publikoval(a): Kaj | Básně » Ostatní
Bez prvního dojmu to nejde :-). První dojem už nenahradíš.
Znamení Publikoval(a): Dreamy | Miniatura, hříčka » Romantické
Milá P., líbí se mi, jak jsi to uměla pohodově podat. Jsem nyní hodně v sobě. Představuji si, jak by se pisatelka a její sdělení jevily mým kdysi dětským očím. Jaká by jsi v nich byla teta? Mohu-li na chvíli zanedbat mužství a ženství, jaká teta by jsi byla ve svých očích?
V tom, jak jsi to podala je kus umění. Báseň je pozvání do interiéru Tvého příbytku. Je tam mile teplo, uklizeno, útulno. Voní káva a nějaký perník nebo koláč. Vše je zbaveno rohů a hran. Čas může příjemně plynout. Je dán protor spontánním nápadům. Vše je prodchnuto klidnou bezprostředností hostitelky.
Díky, že jsem mohl chvíli posedět.
Poštovní schránka kvete oranžově Publikoval(a): Kaj | Básně » Ostatní
Milý Šerý, díky. Myslím na severní slunce a horké prameny.
Poštovní schránka kvete oranžově Publikoval(a): Kaj | Básně » Ostatní
Milá Jitoush, děkuji. Jsi citlivá čtenářka. Jsi zřejmě velmi jiná, než jek mi Tě dříve evokoval Tvůj nick name. Díky.
Poštovní schránka kvete oranžově Publikoval(a): Kaj | Básně » Ostatní
Milá Lexi, to co jsem tehdy na těch horách opakovaně zažíval, patří asi k tomu nejsilnějšímu, co se mi kdy dělo. Je to také to první, čím jsem se zabýval ve psaní. Myslím si, že dítě má zvláštní roli, která nabízí daleké průhledy. Dítě ještě může být vypřaženo z pěny dní. To, co vidí, je pro něj důležité, nezavírá před tím oči. Dítě může být oslněno tím, co vidí. V jeho zorném poli se pohybují bloky reality, narážejí do sebe, drtí se, odstrkují se. Dítě může vidět duše ostatních, jako by to byl prázdný prostor uvnitř kaplí a kostelů.
Trochu mám obavu, že to, čím se nyní zabývám, je dost temné. Nebudu ale před tím uhýbat. Alespoň se budu snažit. Díky, pokud Ti to nevadí.
Teď to hlavní: děkuji za Tvá milá slova.
povětšinou Publikoval(a): Frr | Aforismus, citát, říkanka » Filozofické
trochu jsem se zklidnil. Už to neberu tak prvoplánově. Pěkné je to, souhlasím. Nietzsche vytkl určitou cestu. Slyšel jsem o něm spíš zprostředkovaně, přestože je prý dobře čitelný, poutavý. Asi by souhlasil.
povětšinou Publikoval(a): Frr | Aforismus, citát, říkanka » Filozofické
Co je pěknějšího mimo řiť Věčnosti než v ní?
Nabízí se představa, že po tom, co jsme jako novorozenci opustili její rodidla, hned jsme se přesunuli do řitě. Je Věčnost Bůh a my v řiti jsme patolízalové? Třeba jednou bude prostor číst Nietzscheho a bude mi to více jasné.
o hudbě Publikoval(a): Frr | Básně » Ostatní
Milý Frr,
s Goreckého hudbou jsem se seznámil na duchovní akci pro chlapy tak před osmi lety. Moc se mi líbí. Slyšel jsem, že jeho 3. symfonie je věnovaná padlým polským mužům a chlapcům v druhé válce. Při poslechu této symfonie jsem na ně myslel.
Matce jsem tu hudbu pouštěl po té, co jí zemřela kamarádka. Nebyl v tom žádný záměr. Byl jsem požádán o to, abych hudbu vypnul.
Báseň na mě dýchá klidem. Děje se v noci. Už bez polských hrdinů.
TOHLETO DĚŤÁTKO Publikoval(a): Vivien | Básně » Pro malé děti
Mně zase připadá jako od Sládka. Bude to tím, že Hrubína a nikoho dalšího neznám. Jsem ovlivněný svým rodičovstvím. Kdyby nyní z nebe spadl další potomek, takto bych k tomu takto nepřistupoval. Miminko je i mnoho jiného, než se zde píše. Možná je to i mým neženstvím.
Z druhé strany: kdybych nyní z nebe spadl já sám, bylo by to jak píšeš.
Mám pár pravzpomínek, které už jsem hodně vyčerpal v kocovinách dospívání. Svět byl v tu chvíli (když jsem byl miminko) pro mě úplně nový. Velmi dlouho mě vůbec nenapadlo jej kritizovat. Neznámé věci člověk nechce měnit. Svět byl tak nový, že všechno v něm bylo cizí. I matka byla v lecčems cizí. Svou cizotu mohla kompenzovat/měnit neustálou přítomností :-). Proto jsem vyžadoval zpívání… Když jsem necítil potřebu ovlivňovat matku, byl čas na světě nádherný. Byl to stav, který se nemusel nijak plánovat, nic mu nechybělo. Bylo mi tak dobře, že Budoucnost zmizela. Neměl jsem sílu ji stále držet v hlavě. Navíc jí nebylo potřeba. V té době v mé hlavě Budoucnost zřejmě ještě vůbec neexistovala.
Z tohoto pohledu se Budoucnost nejeví jako bůhvíjaká holka.
Indiánské psaní z tábora Publikoval(a): Kaj | Básně » Ostatní
Milá Maruško, dohřívači jsou Ti, co tě naštvou, dohřejí, zahřejí (ale ne u srdce).
Společné psaní Publikoval(a): Kaj | Básně » Ostatní
Hříčku jsem hned zas vyndal. Nehodila se tam.