Komentáře odeslané
Komentáře slouží k vyjádření vašich názorů, postojů či kritiky.
xxx Publikoval(a): Bosorka9 | Básně » Smutné
Někdy hledáme stíny tam,
kde je jen divadelní hra.
Někdy vidíme bolest v řádcích (předpokládám),
které měly být jen obyčejnými písmeny (fanfára).
Pokud jsem vkročil tam, kde smrtelník umírá,
mrzí mě to –
snad příště namaluji slova přesněji.
Dřevitá pěna Publikoval(a): Aotaki | Povídky » Filozofické
Vše, co člověk prožívá, je natolik realistické, nakolik tomu uvěří... a to nemluvím nejen o prožitku.
xxx Publikoval(a): Bosorka9 | Básně » Smutné
Některé řádky, nechtěly být vyznáním,
možná jsi v nich slyšela ozvěnu citu,
který tam nikdy nebyl.
Co když nepsal o lásce, nevolal jméno,
jen slova se rodila v prachu,
které nepatřily nikomu.
Pokud vzbudil plamen, který neměl hořet,
pak promiň – nebylo v něm kouzlo,
jen obyčejný kouř písmenek.
xxx Publikoval(a): Bosorka9 | Básně » Smutné
Možná šlechtic nemlčí z bídy pergamenu,
Možná slova skládá v prachu,
Kde v tichu hučí vítr dávných přísah,
Snad se bojí, že písmenka by nebyla hodna tvého citu.
A přece, není sama láska, pergamenem?
Není touha náHodou bezednou, (B)
Kde každá slza je inkoustem,
Co píše příběhy neslyšně?
Možná ho najdeš v odrazu měsíce,
možná v dešti, který zná abecedu nazpaměť.
anebo v písni, co nikdy nebyla dopsána,
a přesto ji srdce pěje již od rána.
Dřevitá pěna Publikoval(a): Aotaki | Povídky » Filozofické
Děkuji? Pakliže si to člověk čte, přemýšlí; když to prožívá, jako by naději vytrácel...
Celý příběh má být paralela ke spánkové paralýze, kdy jen člověk, který ten pocit zná, pochopí samotné "sdělení". Fiškus je v tom, že nechce, protože se bojí. Základem posloužili dvě situace: procházka lesem (má oblíbená činnost) a sen (má neoblíbená činnost).
A ještě jedna důležitá poznámka... veškeré texty píši primárně pro sebe, proto je skoro nemožné získat prvopočátek, avšak o to mi ani nikdy nešlo. Snažím se, aby si čtenář našel odpovědi na své otázky, protože je to natolik osobní, až cizí... Naučit se pracovat sám ze sebou je ten největší dar, ale zároveň i prokletí.
(snad to jako nápověda postačí, ono stejně těch odpovědí je přesně tolik, jako lidí, přičemž žádná není "špatná")
Dřevitá pěna Publikoval(a): Aotaki | Povídky » Filozofické
Jen díky tomu, že nejsem sám, mám stále motivaci psát... Děkuji
(Mít přístup ke kohoutku a nedat pod ní sklenici... plýtváním? Ale když žízeň není, nač kohoutek otevírati?)
Dřevitá pěna Publikoval(a): Aotaki | Povídky » Filozofické
Ten by se měl objevit až na konci díla, zatím... (Sedmá kapitola)
MILÁČKU Publikoval(a): laura3 | Básně » Ostatní
Dálky? a co dárky?
Pět písmen dálky...
Bon apetit :-)
Zpěv lesa – prolog zlomu Publikoval(a): Aotaki | Balady, romance » Filozofické
Asi? Možná?
Je pravda, že ten, kdo po nebi létá (a na hlavy kálí zejména);
ten opravdu strach nemá.
Zpěv lesa – prolog zlomu Publikoval(a): Aotaki | Balady, romance » Filozofické
Ať už to sněží, či jen prší,
příroda svou hymnu pěje...
stačí pěst rozevřít, mysl uvolnit,
až poté hlasy uslyšíš :-)
Když padá listí Publikoval(a): Aotaki | Povídky » Příroda
Tak jako chladný zimní vítr dokáže nemilosrdně ohlodávat konečny prstů na noze? Tak jako žhnoucí letní démon dokáže spálit všechny duše nehybné?
Když padá listí Publikoval(a): Aotaki | Povídky » Příroda
Vývoj; růst a klíčení? Dovolte mi se pousmát...
Ano. Společnost stojí na vysokém pahorku, kde sleduje každý východ i západ... avšak, ten kdo se pohybuje není člověk, ale slunce... Svět nám nepatří, jsme tu jen návštěva a příroda je příliš vychovaná, než aby člověka opustila.
Když padá listí Publikoval(a): Aotaki | Povídky » Příroda
Píseň bolavá,
všudypřítomná,
melodie toulajíc se vzduchem,
vůni ohně máš za uchem.
Jdi, jdi, jdi - nezastavuj,
Jdi, jdi, jdi - pokračuj,
Jdi, jdi, jdi - kam vlastně? (proč vlastně?)
Když padá listí Publikoval(a): Aotaki | Povídky » Příroda
V dnešní době emoTIKONŮ to ani nelze :-)
z lidí se stávají stroje, ze strojů lidé... to už nám dočista hráblo? Zlaté šílenství... Jak já bych chtěl být stromem...
Když padá listí Publikoval(a): Aotaki | Povídky » Příroda
Milujme se,
Radujme se,
Života užívejme,
Na pilíře nezapomínejme,
Jednou vzpomene se zas,
tehdy k nám vrátí se čas.
Kolik větví, tolik smetí. :-)