Povídky doktora Cvokaře 7. MALÁ PRSA

C: „Tak co vám schází?“
P: „Trpím šíleným pocitem méněcennosti, pane doktore.“
C: „V čem vaše potíže konkrétně spočívají, slečno?“
P: „Mám toho víc. Například... podívejte se na má mrňavá ňadra.“
C: „...Hm... někomu se malá prsa přece líbí. A vy máte dokonce moc pěkné bradavky. Zase si blůzku oblečte, slečno. Co máte dál?“
P: „Tady... na vnitřní straně stehna, docela nahoře, mám nehezkou pihu.“
C: „... Hm... tu vám může odstranit dermatolog, když budete moc chtít. Plnoletá už jste. Dál?“
P: „Strašně mě vždycky psychicky rozhodí nějaká poznámka, kterou o mně někdo utrousí.“
C: „Než budeme pokračovat... tak, prosím, oblečte si zase ty kalhotky a sukénku. Děkuji... Řekněte mi nějakou konkrétní poznámku, která vás rozladila.“
P: „Tak třeba zrovna před chvilkou, když jsem šla k vám. Upadla jsem na schodech. Kolem šel pán s malým chlapcem a povídá: „Vidíš, ještě jsou na světě větší střeva, než jsi ty!“
C: „Nemůžete se nad to povznést? Někomu pomáhá trapnou situaci obrátit v žert.“
P: „Co byste na mém místě tomu fotříkovi řekl vy?“
C: „Já? No třeba... sice jsem se málem přerazila, ale tvůj tatínek může doma mamince vyprávět, kde uviděl tak nádhernou pihu.“
P: „Vy jste dobrej. Jenže vy to vidíte z mužského pohledu. Vy chlapi snad ani na nic jiného nemyslíte.“
C: „Nezlobte se slečno, ale mladá, hezká děvčata, tak málo oblečená jako vy, nám moc šancí nedávají. A to ještě určitě pomýšlíte na silikóny.“
P: „Jak to víte?“
C: „Na to nemusím být ani psychiatr. Máte přítelele?“
P: „Teď už zase jo.“
C: „Chce, abyste šla s prsama na operaci?“
P: „Já nevím. Chodíme spolu dva dni.“
C: „Aha. Předpokládám, že jste spolu ještě neměli styk.“
P: „Cože?“
C: „Myslím – pohlavní styk.“
P: Ahá – vy předpokládáte, že jsme spolu ještě nespali? To předpokládáte špatně, pane doktore.“
C: „Přestávám se v tom orientovat. Tak vy trpíte pocitem méněcennosti, ale sexuální život máte poměrně bohatý, je to tak?“
P: „To sedí. Chtěla bych se totiž vyspat s mým šéfem, abych měla větší prémie, rozumíte? Ale on mě hnusně urazil!“
C: „Copak vám řekl?“
P: „Že s blbejma nespí... a jestli to na něj ještě jednou zkusím, že poletím!“
C: „Tohle, že vám řekl váš nadřízený? Tady v ČECHÁCH? ...Hm... Dám vám tablety – jmenují se Placebo. Ty vám určitě pomůžou. A vyřiďte vašemu šéfovi, že si ho nesmírně vážím. Na shledanou.“