Kamarádi

Malá, tmavá místnost, jedna zrnící televize, přerývaný dech, čtyři unavená těla na starém, trochu páchnoucím koberci. Nic víc. Závěs a žaluzie jsou zatažené, aby tma byla dokonalá. U podlahy se převaluje cigaretový dým. Jedna ruka se pohne a típne skoro novou cigaretu do hrnečku, který slouží jako popelník. Přitom nechtě strčí do poražené láhve od piva a ta se s cinkáním dokutálí k dívce, ležící na břiše. Hlavu má podloženou rukama, je zabalená do červené, otrhané mikiny s kapucou, k tomu černé, volné kalhoty. Hned vedle její hlavy se válí pyramidový pásek a spousta náramků. Černé, polodlouhé vlasy s několika dready jí padají do tváře. Znuděně otevře zelené oči, aby se podívala na zdroj ruchu. Povzdechne si a zase oči zavře. Vysoká blondýna, která spí s hlavou opřenou o její záda jí teď celkem nevadí. Ta má vlasy rozcuchané kolem tváře jako svatozář, je zachumlaná do černé mikiny a tmavě modrých kalhot. Daleko od ní, aby si je ve spánku nezničila, leží její brýle s červenými obroučky a v jejích sklech se odráží zrnící televize. Naproti černovlásce leží kluk se zrzavými vlasy v červené košili a světle modrých jeanech. Upírá ve tmě modrozelené oči na dívku, která leží naprosto obráceně než on, jen hlavy mají u sebe, tvářemi k sobě a tiše si povídají. Dívka má kolem hlavy rozhozené hnědé dready, pobaveně se usmívá něčemu, co kluk pronesl, a přivírá hnědé oči, když ji kluk hladí konečkem jejího dreadu po tváři. Je to divná, nudná pohoda. Jak dlouho jsou vzhůru? Možná celej život.
„Je tu zima..“ postěžuje si dreadařka a zakryje své tělo, oděné do vytahaných černých kraťasů a černého tílka chlupatou dekou.
„Hm..“ odtuší kluk.
„Jsem nervózní ze zítřka.. Co když to nedam..“ přizná dívka a pevně uchopí jeho dlaň do své. Jeho příjemně hřeje.
„Neser mi, to dáš.“ zahuhlá kluk a pousměje se na ni. Dívka nahmatá ovladač a přepne na nějakou hudební stanici.
„Ježiš, jen ne Justin..“
„Najdu něco jinýho..“ Chvilku problikává kanály a nakonec najde nějaký další hudební kanál. Odloží ovladač a napije se piva z láhve.
„Neměla bys pít..“
„Dám si jen to jedno. Nechci mít zejtra kocku, neboj..“
„Oki..“ Chvilku mlčí a poslouchají hudbu.
„Život je stejně kurva, co?“ zeptá se najednou dívka.
„Hmm, to je..“ souhlasí kluk. Dreadařka se trochu nadzvedne a pohlédne na spící tvář černovlásky. Dívky, kterou miluje. A pravidelně, uvažuje, jestli jejich chození bere vážně. Doufá, že ano. Potom pohlédne na blondýnu, svou nejlepší kamarádku. Uvědomí si klukovu hřející dlaň v té své vlastní. Spokojeně se usměje. Už dávno pochopila, že jsou její jistota. A pravidelně se v tom utvrzuje, když někdy zapochybuje. Má skvělý kamarády, co pro ni udělá všechno možný, možná i nemožný.
„Jo je... Ale dokud je zaplacená, tak ji šukej...“ zazubí se.
„Cože?!“ vytřeští oči kluk.
„Nic, právě jsem si uvědomila, jak vás miluju...“