Ad Absurdum
Ad Absurdum
Sbírky » Próza
(17.09.2010 - 17.09.2010)
Prolog: „Tu máš kapku slizu…“
„Děkuji!“
Předtím se rozběhli pozpátku, ale Jíra vyskočil příliš vysoko a zmizel.
„To je mrzuté, ta tvoje noha. Jako mít v košilce něco strčeného…“
„Myslíš v košilce s upadlým knoflíkem?“
„V myslivecké kazajce, vyzvracená polívčičko.“
„Smrdí ti ruka.“
„Neviděl jsem ji. A pak neslyšel. Teď ji opět vtírám do otvoru po nebozízku. – Rozkrok?! Ale kdež! Ovšem smrdí, smrdí, pravda, pravda… Příště si dám pozor.“
„Hu!“
„A jéje!“
Napili se spolu a šli na zahradu. Jak tohle vysvětlit? Pan Šourek a děvčátko od prasat.
„Děkuji!“
Předtím se rozběhli pozpátku, ale Jíra vyskočil příliš vysoko a zmizel.
„To je mrzuté, ta tvoje noha. Jako mít v košilce něco strčeného…“
„Myslíš v košilce s upadlým knoflíkem?“
„V myslivecké kazajce, vyzvracená polívčičko.“
„Smrdí ti ruka.“
„Neviděl jsem ji. A pak neslyšel. Teď ji opět vtírám do otvoru po nebozízku. – Rozkrok?! Ale kdež! Ovšem smrdí, smrdí, pravda, pravda… Příště si dám pozor.“
„Hu!“
„A jéje!“
Napili se spolu a šli na zahradu. Jak tohle vysvětlit? Pan Šourek a děvčátko od prasat.