Mravenčí epopej
Mravenčí epopej
Sbírky » Próza
(28.02.2021 - rozpracováno)
Prolog: Mravenec. Co vás napadne, když se řekne mravenec? Schválně si to vyzkoušejte. Je toho opravdu mnoho a mnoho. Možná vám přišel na mysl les, louka, zahrada, hlína, písek, jehličí, tráva. Hlavou vám mohla prolétnout slova jako kolonie, mraveniště, hmyz, královna, dělnice, sameček, zadeček. A to máme v zásobě ještě pěknou řádku rýmů, které vás mohou napadnout, pokud jste poetičtější povaha. Slepenec, růženec, červenec, vápenec, svěřenec, míšenec a spiklenec, sourozenec, utopenec nebo milenec.
Nevím jak vás, ale mě napadá pouze to, že mravenec unese padesáti násobek své váhy a potom - Ferda Mravenec. Bohužel, anebo bohudík o Ferdovi psát nemůžu. Nikdo to nezvládne lépe než Ondřej Sekora. Plus, všichni to zvládnou lépe než já. To se netýká jen Ferdy Mravence, ale vlastně čehokoliv, co bych se pokoušel psát. Pokud bych se přece jen pustil do přepracování tohoto díla dopadlo by to pravděpodobně tak, že Beruška nakonec propadne kouzlu Brouka Pytlíka a chudák Ferda by byl sežrán nějakým rezavým mravencem. To bych si na triko vzít nemohl. Jediná moje šance na záchranu této pohádky je vymyslet vlastní styl či názor na podobu pohádky. Každý má svojí teorii. Ernest Hemingway si vymyslel teorii ledovce a Jára Cimrman o pohádce říká, že má děti připravit na reálný život. Možná proto nebyly jeho pohádky vůbec oblíbené. Víc vám asi řeknou samotné názvy jeho děl „Dlouhý, široký a krátkozraký“ nebo „Jak chudák do ještě větší nouze přišel“. Moje teorie je trochu jednoduší. Pohádka má nudit. Má to jednu hlavní výhodu. Jakmile se totiž malý kluk nebo holka položí do postele a začne se jim číst okamžitě se jim tou velkou nudou začnou zavírat oči a následkem toho zakrátko usnou. Vlastně mi tak dochází, že moje pohádka nemůže být špatná, protože jako jedna z mála splňuje svůj účel. Dítě spolehlivě uspí už po pár větách. Pokud tedy to štěstí budete mít i vy brzy při ní usnete.
Nevím jak vás, ale mě napadá pouze to, že mravenec unese padesáti násobek své váhy a potom - Ferda Mravenec. Bohužel, anebo bohudík o Ferdovi psát nemůžu. Nikdo to nezvládne lépe než Ondřej Sekora. Plus, všichni to zvládnou lépe než já. To se netýká jen Ferdy Mravence, ale vlastně čehokoliv, co bych se pokoušel psát. Pokud bych se přece jen pustil do přepracování tohoto díla dopadlo by to pravděpodobně tak, že Beruška nakonec propadne kouzlu Brouka Pytlíka a chudák Ferda by byl sežrán nějakým rezavým mravencem. To bych si na triko vzít nemohl. Jediná moje šance na záchranu této pohádky je vymyslet vlastní styl či názor na podobu pohádky. Každý má svojí teorii. Ernest Hemingway si vymyslel teorii ledovce a Jára Cimrman o pohádce říká, že má děti připravit na reálný život. Možná proto nebyly jeho pohádky vůbec oblíbené. Víc vám asi řeknou samotné názvy jeho děl „Dlouhý, široký a krátkozraký“ nebo „Jak chudák do ještě větší nouze přišel“. Moje teorie je trochu jednoduší. Pohádka má nudit. Má to jednu hlavní výhodu. Jakmile se totiž malý kluk nebo holka položí do postele a začne se jim číst okamžitě se jim tou velkou nudou začnou zavírat oči a následkem toho zakrátko usnou. Vlastně mi tak dochází, že moje pohádka nemůže být špatná, protože jako jedna z mála splňuje svůj účel. Dítě spolehlivě uspí už po pár větách. Pokud tedy to štěstí budete mít i vy brzy při ní usnete.