Click the pause
Prolog: V době, kdy jsem zažívala citové prázdno, mi šlo psaní ztěžka. Ale občas se našla nějaká inspirace. Starý nevybouřený cit, planá naděje, slabost a ego. Všechno se valilo na mě a já si uvědomila, že já nepíšu poezii, ale já žiju poezii. I když ji nenávidím.