Básně autora Kozoroh 1
Nalezeno 364 záznamů. Zobrazuji 281-300.
V ČR se dle statistik rozvádí každé druhé manželství.Život ve věčném spěchu a nejistotě bez možnosti se účinně bránit proti bezpráví,není-li člověk dost bohatý a nemá-li vlivné známosti.Směšné mzdy za dřinu,balíky pro lumpy!A láska zmírá na úbytě...
To, co máme rádi, není na prodej!
Zapomínám na svou pýchu, báseň čísi mne zas k hříchu svádí,vlahý večer je, když tu píšu verše své! Co více tu k tomu říci? Jen jsem zvedl rukavici kýmsi mně tu hozenou! Odpovídám básní svou...
Až projdem labyrintem vášní...
Osoba, již netřeba jmenovat, mne svými dílky uvádí do extáze spolehlivěji, než ta nejsilnější droga. Snad ani následky nebudou děsivé! Je krásné se někdy zasnít, vznést se vysoko k nebesům, zas pociťovat dlouho nepoznané vášně a pak pokorně přistát zpět.
Člověk tak rád někdy se zasní, do nocí zní verš dávných básní... Jistě ti starší poznávají slůvka něžné písně, která sice byla o mamince, ale umožňují člověku snít i o věcech zcela jiných. Já se tu také zasnil nad jednou básní a výsledek posuďte sami...
Tak dnes mne čarodějka již po druhé přinutila zamyslet se nad věcmi, které bereme jako samozřejmost a nevnímáme, co lidské práce,ale i prosté krásy se za nimi skrývá!
Když vzpomínky mám, nejsem nikdy sám! Jen si vybírám, na co vzpomínám!
Podvečerní snění o tom, co již není!
Tisíckrát můžeš snít o tom,co směl jsi mít! Nyní už je to jen nádherný prchlý sen!
(Noční motýl v lásce znamená, že je marná, že je ztracená...) Zpívám si píseň z operety, a smutek svírá srdce mé, zas v duchu líbám Tvoje rety, chtěl bych Tě zpátky, děvče mé!
Malá balada o tom,jak romantičtí básníci přicházejí o iluze!
Nějak zas tíhnu k eroticky laděným básním. Asi to bude dáno tím, co právě čtu. I tahle báseň byla inspirována dílkem z literu...
Asi se budu opakovat,ale nebýt,čarodějko,Tvé krásné básně,ač v ní touha nakonec vyhasla,neprobudilo by to ve mně již dávno zapomenuté vzpomínky a city a nevznikly by ani tyhle verše...
Další citlivý a něžný človíček,co si říká "cecilka", napsal dnes krásnou básničku "Máš srdce dokořán".A já z ní obratem vykouzlil tuhle písničku na melodii,kterou jsem tu už slyšel znít,když jsem psal jinou báseň.Když se uvolníte,třeba i vás osloví!
Déšť jako posel lásky, to zní tak romanticky,že člověk neodolá...
A opět dílko čarodějky ve mně probudilo krásné vzpomínky i představy a spojilo je do veršů...
Když je člověk chytlavý, tak se verše dostaví, sotva kdesi něco čte! Děkuji čarodějce, že nádhernou básní svou probudila paměť mou! Já zasnil se,začal psát, a teď podělím se rád o city,co srdce tají! Snad i vám něco říkají...
Krásné je snít o lásce...
Smrt je též jednou z věcí života a to dosti podstatnou.Vždyť způsob,jakým odejdeme z tohoto světa, zůstane navždy zapsán ve vzpomínkách našich blízkých i našich nepřátel.Snažme se proto žít tak,aby až zemřeme,i hrobník pro nás plakal!Buďme veselí...
Takové malé zasnění nad krásou léta, proměněné v pár veršíků...
Fantazie je krásná věc! Umožňuje nám prožívat i to, co ve skutečnosti není, a to tak intenzívně, jako by to skutečností bylo! Anebo je to jen zhmotnělá touha po něčem, co nám chybí a o co si tělíčko říká, ač rozum se po zklamání všemu neustále brání?