Básně autora Sladkalu
Nalezeno 152 záznamů. Zobrazuji 21-40.
Láska, byla tu - nebyla...? Tajemná, nezvěstná holka zbloudilá...
Láska je infekce, kterou se touží nakazit každý z nás...
Každou vteřinou se rodí nový čas, nové možnosti, a v knize osudu sudičky otočí další stránku...
Ta slova hlavou letěla, do péra mi vletěla, jež moje ruka sevřela...
Když se ráno probudím, existuji ? Jsem ? Nebo sním ? Co je realita a co je sen...
Když mám v práci noční a potom dvě denní dvanáctihodinové směny, čekám, až přijde ta chvíle, kdy mám volno. A potom provozuji rituál, zvaný "županová siesta"...báječný relax !
...na povel spokojené masky nasadit parádní marš do práce jít, do práce hybaj...!
Milenkou nejvěrnější, je temná noc, s milionem hvězdných očí...
Nikdy se neomrzí slovíčka lásky poslouchat, a ve jménu jich se odevzdat...
Chvíle jakéhosi vzduchoprázdna, kdy se čas jakoby zastaví, mysl vypne a tělem se rozlije takový krásný klid...
Co když je spánek vážně droga ...? Takovou bych brala, mňam :-))
Je to nádhera, když čerstvý sníh usedne na stromy, a vše kolem nás, a namaluje překrásný obraz...
Pamatuji si, jak po revoluci každý jezdil honem za hranice, aby si urval kousek toho, co u nás za toality nebylo...A někdy se mi zdá, že pořád nemáme dost a hrabeme a hrabeme a něco se ztrácí...
...jsme jeden a byli jsme dva...
Když se začnu zlobit na nešvary této doby, napadne mě třeba tohle...
Při úplňku je noc prozářena tak, jak by byl den, a mě to nutí se na ten rozzářený, bledý míč neustále koukat a obdivovat jeho dokonalost, krásu...a potom z toho je toto...
Je něco tajemného na té magické chvíli, kdy dva pochopí, že se našli, že k sobě patří...
...Vždyť pravda je tak nudná a Tvoje lež...tak svůdná...!
Jednou, na procházce, jsem potkala tohohle krasavce opravdu uprostřed cesty. Mrkal na mě svými barevnými očky, namalovanými na křídlech. Seděl tam jak drahokam, křehoučké krásno...
...Až půjdu do nebe, vezmu si s sebou Tvé lásky květ, zavolám k sobě anděle a o lásce pozemské budu jim vyprávět...