Nalezeno 10 záznamů. Zobrazuji 1-10.
Adresováno mému muži, se kterým už jsem tolik zažila...
Jednou večer v záchvatu lásky, chytlo mě to a nechtělo pustit. Mé lásce...
Psáno po 1. týdnu školy, který uběhl velice rychle. V přemýšlivém rozpoložení.
Když jsem se píchla do prstu a obdivovala svou červenou... Můj drahý tvrdí totéž o modré na nebi, že ji nikdo nenapodobí a že je to nejhezčí modrá:)
Jednou, za úplňku, když jsem nemohla spát:)
Napsáno po zklamání. Zradě. Má jediná, první a poslední nejlepší přítelkyně, kterou jsem kdy měla.
Netuším jestli se tohle dá nazvat básní, ale nevěděla jsem kam to zařadit. V podstatě je to úplný nesmysl...:-P
Viděla jsem krásnou starou smutneční vrbu na hřbitově a napadlo mě, co všechno asi musela vidět.
Každého asi napadá někdy otázka ,,PROČ?".
Je to můj pohled na insipraci, která někdy hodně dlouho nepřichází a někdy je jí až příliš.