Úvahy autora Vena
Nalezeno 4 záznamů. Zobrazuji 1-4.
vzdávám se, takhle to zřejmě muselo být. Jen mi dej Bože chvíli, abych se zase sebrala.
Kdo to stojí před mým zrcadlem?
Ta postel není moje a neumím pěstovat rostliny. Já že jsem někdy pila víno? A z fotek na zdi se mi zvedá žaludek, tohle individuum, co tady stojí nenávidí lidi. A ty sluneční paprsky, co dopadají oknem taky nejsou moje. Moje tady není nic.
omylem smazané dílko - Bobi děkuji ti za vše!
Tenkrát, když jsem nic nevěděla, mi bylo líp
jen troška pocitů, které prostě jednou za čas musejí vyplavat na povrch, spíš psané pro sebe, než pro kritiky
Stránky: 1