Díla autora Amonasr
Nalezeno 2323 záznamů. Zobrazuji 2001-2020.
William Shakespeare - Sonet LXVI (překlad)
Když tu Pamína včera vyrukovala s nádherným Shakespearovým Sonetem LXVI a já si ho vygoogloval v 13 českých překladech, dostal jsem nutkání zdvihnout rukavici a zkusit si čtrnáctý. Vím, je to drzé a troufalé, ale berte to prosím jen jako hru... ;-)
Dozvuk podvečerního rozhovoru s úspěšným designérem, který se rozhodl vyvléct ze soukolí bezohledných parazitů, jimž odmítl zaprodat duši. Text není o něm, ale o té většině, která se přizpůsobila, možná se bojí anebo je pouze pohodlná se vzepřít...
Listoval jsem nepoužitelnými verši z pradávna, zda přeci jen... No, nic už nejspíš nevyhrabu, tak jsem aspoň na jeden útržek cosi narouboval, když jsem se zase v myšlenkách ocitl tam kdesi... kdysi... ;-)
Inspirovala mě nepřímo diskuze s Pamínou... Tak jí tímto děkuji a věřím, že se to nijak nedotkne její ani žádné jiné (nejen) křesťanské duše... :-)
Omlouvám se - nemám rád křik, zdvižený prst, ani povytažené obočí a plamen v očích... P.S. Plaménky ano... ;-)
Nějak se to zvrtlo... ;-)
V Porubě dnes bylo fajn, slunečno, spousta zeleně a tamní život pohledem turisty mi připadal mnohem půvabnější, než třeba v Praze na Jižním Městě. Přesto se mi sem prodraly spodní tóny. Snad i přes ně Porubo cítíš, že máš po dnešku nového kamaráda...
UC BERKELEY SYMPHONY ORCHESTRA (trochu jiná recenze)
Další „drzý“ pokus napsat recenzi na něco, čemu vůbec nerozumím... ;-)
ROOKE CHAPEL CHOIR (trochu jiná recenze)
„Trochu jiná“ proto, že nemám žádné hudební vzdělání a je ode mne drzost, že si troufám psát podobné „recenze“. Jenže mi nedá se o tak bezvadný zážitek nepodělit... ;-)
Anton Pavlovič Čechov: STRÝČEK VÁŇA (recenze)
Představení pro ty, kdo se nejdou do divadla uhihňat...
Nekonečno se skládá ze spirál… A domin... (středního rodu)
MATEŘINKOVÉ POZDNÍ JARNĚ LETNÍ RADOSTNÉ ODPOLEDNE
Báseň zachycuje venkovní atmosféru dnes mezi 16:05 – 16:10 v 8. patře panelového domu nad dvorkem žižkovské mateřinky po vypuštění dětí na pískoviště s vloženým zavřením balkonových dveří a přechodem autora do vedlejší místnosti k počítači…
Potřebuju urychleně něco zpracovat a čas se mi povážlivě krátí. Proč zrovna vždy v takové situaci se mi mnohem líp píšou básničky? :-D P.S. Nikdo není přesně takový, jaký se jeví druhým, a dokonce ani sám sobě. Jaký tedy je doopravdy? To ví jen Bůh…
Tentokrát jsem nechal múzu, ať si píše sama, co chce. Takto to dopadlo…
Dnes mě inspirovalo téma přímo na Literu, tak ho zkusím rozšířit o něco odlehčeného…
Dá se utrpení sčítat...? O kolik větší je utrpení sta matek, než jedné...?
Vše má dva póly – i báseň se na jednom píše a na tom druhém čte, teprve pak je celá... P.S. Klobouk dolů před každým, kdo čtením textu neublíží, naopak do něj umí vložit i to nejlepší ze sebe sama... ;-)
I to se může stát...
Napsáno odpoledne při zpáteční cestě autobusem, ubíhala rychleji... :-)
Inspiroval mě rozhovor s Milanem Kohoutem, performerem a spisovatelem, signatářem Charty 77 a účastníkem aktivit českého undergroundu, v květnovém čísle Literárních novin. Časem snad bude k nalezení i na www.literarky.cz – stojí za to...