Díla autora grázlík
Nalezeno 321 záznamů. Zobrazuji 241-260.
Znám Tě již delší dobu, nikdy jsme nebyli tak sami spolu, tak blízko všemu a zároveň si tak vzdálení, něco mě šimrá u srdíčka a možná je to znamení, že zase miluju, ač nevím co Ty, že zase budu mít barevný sny.
Možná jsem Tě měla a možná jsem se Tě vzdala,dřív sem Tě míti mohla,teď jiná mi Tě vzala,já nechci už se miláčku trápit a jen na prázno toužit,mám Tě ráda,uvnitř srdíčka,ale teď chceš s jinou žít a já nechci zůstat sama jak kapička a o Tobě jen snít.
Všechny dárky už jsou rozdaný a chvíle štěstí máme za sebou, však myšlenky mé běží za Tebou a touhy berou sebou, tolik bych v té krásné chvíli chtěla být lásko s Tebou.
Čím víc chci zapomenout tím víc na Tebe myslím a tím víc mi scházíš, umlčet lásku se nedaří a v srdci mě pořád hřeje, je těžké srdci vyhovět, když milovat si Tě přeje a s zimou příšlo předjaří.
Posílám kousek vánoční pohody, kousek citu a možná i životní moudrosti, tak netruchlete lidičky a zapomeňte na starosti, vždyť slunce zase zítra vyjde ač bude mráz i zima, jednou jsme dole, jednou nahoře a přesto je to prima. Hezký svátky Vám všem:-)
Když jsi byl blízko bylo to jiný, teď když jsi daleko smutek je ve mě zas, tak přeju Ti ať všechno Ti vychází a nádhernej vánoční čas. Až jednou půjdeš kolem mě zase, bez ostychu a s úsměvem, zašeptám potichu, že jsi mé jmění a já Tvým malým andělem.
Až zase ráno přijdeš ke mně, až zase večer a přes den budu Tě vídat, můžu Tě stokrát nemít ráda a toužit zapomínat, však nic nenahradí tu touhu smět s Tebou obědvat i snídat a usínat s Tebou při měsíci, má láska k Tobě ve mě stále klíčí..
Štěstíčko moje, chci být jen Tvoje, láska i naděje, teplo co ohřeje, něha co pohladí, srdce co poradí, štěstíčko moje milovaný.
Tam do dálky za Tebou, letí slova moje, tam do dálky za tebou, přeju si být Tvoje.
Zas pro pár hezkých okamžiků, zas pro pár doteků něhy, jsem jako voda v Atlantiku, co omývá pobřežní břehy a prázdno v duši zůstává, odchází a zas se vrácí, chvíli Tě mám a je mi krásně a pak se zase v mlze ztratíš, tak se Tě ptám, kdy se mi vrátíš..
Jsem Ti na blízku, i když jsi daleko, schovám se s Tebou večer do polštářů a probudím se až ráno do tmy za řekou a ze snů zbydou mi jen prázdné sklínky kalamářů.
Ty jsi můj vláček, Ty jsi má pevnina, Ty jsi mé moře, všechno co začíná, Ty jsi má louka, Ty jsi můj květ, čmelák na louce plný máků, Ty jsi má duha, barevnej svět, ta cesta hezká ku oblakům.
Jeden malej čertovskej veršík, pro anděly a mikuláše, pro miminko, co doma pláče, pro všecky, hodný i zlobivý lidi - snad se Vám bude aspoň trošku líbit.
Až jednou přijdeš, vrátíš se zpátky, odnikud nikam, od nikam zpět, třeba se něco mezi námi změní, kdo ví, co budu zítra, teď, až skončí snění.
Zdál se mi včera krásný sen a zůstal ve mě uvězněn, škoda, že musel zase zmizet ráno, když už se všechno skutečné být zdálo.
Tak zase jedno snový přání, co nesplní se svítáním, jen přidá se na hromádku nesplněný, změň nebo něco udělej, s tím co změnitelné není.
Vrať se mi lásko, vrať se mi brzy, teď když jsi daleko, čas prázdný mrzí, chybí tu Tvoje doteky a vtípky, toužím s Tebou nejen ve snech ulehat do postýlky.
Někdy je obtížné v citech se vyznat,někdy je obtížné jít zase dál,utekl měsíc,cos odešel v dál a já se sama sebe ptám,co bude až se vrátíš zase zpět mi do blízkosti,jestli mé city budou trvat a nebo zmizí,kéž bychom pak už nebyli si cízí,rádaTě mám
Každý den jinak, když vzpomínky se ozvou, přijde pár slov a nestanou se hrozbou, scházíš mi prostě, co na to říct, toužím po Tobě a zároveň, abys nevrátil se nikdy víc.
Velkou lásku změnila dálka v prázdnotu a uvědomění si, že toužit po Tobě nezmění mou samotu, když s jinou šťastný jsi.