Díla autora JR
Nalezeno 167 záznamů. Zobrazuji 61-80.
Jak měl WAYWARD zase jednou pravdu... láska, co ani nezačala.
Snažil jsem se popsat něco, co patří k lásce snad. Leč oči zaslepeny láskou jsou? Nebo láska zaostřuje pravý cit? (dost hlubokých myšlenek a hrrr na věc...)
Pár veršů, co jinam nevlezly se. Snad budou se líbit.
*nahlédnutí do slabin, poněkud romanticky
[noc, Zlín, březen 2009, osamělost] Poněkud psychadelická záležitost.
raději bez anotace
Když ve tři ráno sedíte v ostravském parku a vzpomínáte na dopolední recitace Bondyho. Konference o komunismu, Plastic people a děvka co vám ničí přátele. To byla Ostrava, přesto za ni díky. Díky Ostravě a věrnému příteli, který masky nenosí.
Jen pár veršů, pár slov, pár polibků... pro mou jedinou lásku. Přeslazeno, ale upřímně.
[v posledním únorovém dešti, experimentální ráno, Zlín]
Všem podobným básníkům, co sypou ve svých verších okvětní lístky svých duší a přesto nám chybí základní instance. Jsme sví, upřímní, zkušení, silní, slabí, vášniví, staří, mladí... leč bez poslání.
Na smyslných vršcích zahraji Ti Rachmaninova, prs(t)oklad vytříbených pohybů. Na dvorcích utkají se palce s ukazováčky... ach, ta vášeň!
... nevěra je nejvíc věrná... ze všech možných přítelkyň
Nenávist chutná sladce, asi vidím co bych neměl.
... stejně vzplane znovu, ten plamen neuhasne nikdy, ač tomu nevěříš. Báro...
Jediná, navždy. Odpouštět vraždy. Miluji Tě.
Na vlnách rádia Láska. (Kdo najde jako první oxymoron, dostane báseň na přání.)
Všichni nosíme masky, někdo méně, někdo více. Hrajeme role, které nám předepsal osud, ale jen na nás záleží, jak si upravíme scénář.
Inspirováno příběhem litevského hrdiny Ondřeje Kmicice z díla Potopa (Henryk Sienkiewicz). Boj Poláků proti Švédům, boj za vlast a boží království.
Nenechám Tě odejít samotnou, půjdu za Tebou, jak jsem slíbil. Budu Tvým stínem v poledne. Navždy. Stačí jen pohled a němý výkřik. Do mramoru vytesat si přeji.