Nalezeno 17 záznamů. Zobrazuji 1-17.
Sobec sám pláče, život ho přinutil a svět se mu od srdce směje. (my všichni)
původně to měla být úplně jiná báseň.
prozření, osvícení, satori, můj trochusatori.
pardon :( pardon!pardon!!! za sprostá slova, pardóóón!
Vše dohromady.
nešťastna ze svojí lásky, podléhající..
půl uchem jsem poslouchala cizí rozhovor....
nechce se mi spát a ani náladu nemám špatnou, není to ono, neuspokojuje mne. Pořát tápu.
třeba i s chybami, zpívali jsme ve sboru a nerozuměli jsme slovům. Teď už rozumím, snažím sama sobě, si odpustit, mi porozumět. Jako jim.
jedna z prvních, mladých, čerstvých, mých.