Výběr autora Miss_Rosa

Fejeton na kontroverzní téma, za který jsem sklidila jak hanu tak pochvalu. Jak bude pochopen zde? :)

  Jsem úplně stejně blbá jako většina žen. Tedy minimálně co se otázky krásy a postavy týče. Prakticky od té doby, co jsem k vodě začala nosit i vrch

Občas potkám skutečně zajímavé lidi… a občas se musím ptát… jsou to skutečně lidé?

  Zastavil mě na ulici kluk. Minula jsem jeho modré oči při chůzi a on se vrátil. Sebral odvahu udělat pár rychlých kroků zpět a oslovit mě. Teď mě t

  Noc byla nezvykle teplá, skoro jsem litovala těch pár laciných pohárků vína, které jsem v okénku koupila ze strachu ze zimy. Od řeky přece bývá chl

  Žluté schodiště se stáčelo do písmene L a tvořilo páteř celého domu. Skrze okno v prvním patře, dopadaly na žluté kachlíky sluneční louče. Masivní

Příběh všedních dní

  Stíny minulosti nás jednou za čas rádi navštíví. Bez ohledu na to, jak důkladně za nimi zamkneme dveře. Dávní kostlivci je dokáží otevřít a přiloži

    Můj dech šumí jako moře.
Látka jej odráží a vrací zpět.
Motá se mi z toho hlava.
Letos nejspíš slané vlny neokusím.
Tak ať,

Příběh o ztraceném balíčku... nebo o ztraceném světe?

    Tento příběh by byl jen zkušeností každodenního života, nebýt ponaučení která se z něj dají vzít. Nepřemýšlela jsem moc dlouho, jestli o něm nap

Není začátku není konce. Život láká nás do svého tance.

    Naděje kapka, víry jen hrst.
Strach, co šeptá do vodopádu slz.

Je to konec?
Ne, přec každý se někdy trápíme.

Nec

... zase jsem se do něčeho uvrtala...

    Začala jsem šermovat. Ráda zkouším nové věci a jednou za čas se prostě pouštím do neznámého. Hlavní důvod byl, ale psaní. Chci umět věrohodně po

Moje první a zatím jediná reportáž

  Bedrový pás krosny se mi už začínal zařezávat do boků, netroufala jsem si povolit ho ani o centimetr, aby se mi patnáct kilo nerozložilo pouze do r

A jak to máte vy?

    Donesla jsi moje dózičky?“ babička přísně poklepává vrásčitými prsty o linku. Jakmile ji poslušně vracím plastové hrůzy od zmrzliny, už mi je za

  Neřídila jsem osm let. Vždycky jsem si říkala, že mě k tomu jednou život donutí. Až se to stane, koupím auto, zaplatím si kondičky a prostě budu ří

Tak trochu experiment, nešetřete mě :)

  V šest ráno vypínám budík a snažím se vyhrabat z postele. Marně. Kolem pasu se mi omotá dotěrné chapadlo příšery. Nemilosrdně mě stáhne zpět, až na