Výběr autora Krapet

Večery mají teď zvláštní vibe

Večer má vibe jak poslední litanie
bezčasí večerní
podzim a noc

Panáček-suvenýr z Británie
nehnutě kouká
a

tip

mezi listy
rosou
a
travou

roční období si rokem plavou

park a parkoviště
ticho a hluk

srdce z jeřabin

srdce z jeřabin

rozepsaný e-mail z před mnoha let
tiše čeká

neznáme se
a nebudeme
ale z fotek na f

minouc

nádech před prvním krokem
dál
dál

pryč

už aby to bylo pryč

a já byl dál

ale

pak

Plameny.
vše, co bylo naše
stálo tiše.

pocit bezpečí
domov,

Je tam
kde vždy.
na oblo

V3

"Našel jsem pro vás ještě jednu,
ne nevstávejte, to já si sednu.

"Podejte, honem, už to teče"
na stůl a ke dnu
po

ahoj

za závojem ještě jedné zimy

spolu s věcmi posledními

jak na začátku tak na konci

létající talíř bliká ven

Nad Haagem se vznáší opar
- notifikace o počasí na telefonu -

a opar se vznáší i nad vzpomínkami

Ve snech je to

Zase se změní čas
z letního na zimní
zkrátí se den

je to tak každý rok

a stejně se ti každý rok
zk

stromy a
po polích narostla úroda pro mlýny
rukou je smetly a domy zbortily
ze strany na stranu prohnal se vichr
na prsou

nástraha

ulice obklíčené domy
zelené pasti vepsané do ornamentů
fasád

jednou do ní padneš a jsi toho domu

zeleň lák

Na dlaždičkách leží mokré vlasy

aby jí pak železným pohlazením
krev rozproudila
všichni to vědí
na čelo

na břehu moře

Zdálo se mi
že mě, na břehu, pozoruje moře
ale nebyla to pravda

Byl to pes
měl jen jedno oko
Čekal

je už pozdě honit?

čtyři chvíle

pátá lichá

večer padá

šachtou ticha

místo dárků

bolest břicha