Komentáře přijaté
Komentáře slouží k vyjádření vašich názorů, postojů či kritiky.
Nemoc Publikoval(a): Bol | Povídky » Ostatní
Jinak blokace uživatelů, která nefunguje na komenty na celém literu je vcelku neúčelná.
08.09.2012 11:19:27 | reagovat
Nemoc Publikoval(a): Bol | Povídky » Ostatní
Ale chytáš se jich jak něco na něco. Ideální oběť...
08.09.2012 11:19:23 | Kropydlína Škopounováreagovat
Nemoc Publikoval(a): Bol | Povídky » Ostatní
Všeobjímající rozum literu promluvil, pokorně nerozumně mlčím byť ani netuším co jsou to ty zádr....:))))
Bol- není to o tobě, nic si z toho nedělej, ale tady vidíš, že v tom nejsi zdaleka sama;)
08.09.2012 11:15:13 | reagovat
Nemoc Publikoval(a): Bol | Povídky » Ostatní
na tebe neplatí nic a už vůbec ne rozum, a na mně tyhlety zádrozdoviny už vůbec ne. zklidni hormon.
08.09.2012 11:14:51 | reagovat
Nemoc Publikoval(a): Bol | Povídky » Ostatní
O mlze se zmiňuješ pouze ty a pokud máš problém se mnou, vynech druhé, přestože mi nemůžeš psát vzkazy, nikoho to nezajímá.
08.09.2012 11:10:18 | reagovat
Nemoc Publikoval(a): Bol | Povídky » Ostatní
tvá obvyklá všeobjímající fráze člověka žijícího v mlhách tomuto dílu ani Bol také neprospěje.
08.09.2012 11:09:03 | reagovat
Nemoc Publikoval(a): Bol | Povídky » Ostatní
Nic jsi nepochopil, avšak není to tvoje věc a jsem na to už zvyklá u tebe.
08.09.2012 11:07:47 | reagovat
Nemoc Publikoval(a): Bol | Povídky » Ostatní
naopak, liter je dobrý pomocníkem, mnohým pomáhá vypsání se a následné uveřejnění zbavit se obrovského tlaku. pokud ti, lilien, něco nevoní, nikdo tě nenutí se tím zabývat. tady ne.
ovšem jestli jsi těmato poznámkama měla na mysli konstruktivní kritiku něčeho, co podle tebe mohlo být jako dílo lepší, pak se omlouvám, jsem slepý.
08.09.2012 11:06:15 | reagovat
Nemoc Publikoval(a): Bol | Povídky » Ostatní
Děkuji;) Nemůžu se dočkat až napíšeš cokoliv v jiném než černém hávu.
08.09.2012 11:03:52 | reagovat
Nemoc Publikoval(a): Bol | Povídky » Ostatní
Mocinky si v tom patosu libuješ, vážně zajdi za specialstou, liter ti moc nepomůže.
08.09.2012 10:43:14 | reagovat
Nemoc Publikoval(a): Bol | Povídky » Ostatní
Víš v životě je spousta bolestí o kterých si myslíš že je nepřekonáš ale budeš se divit kolik síly v sobě máme..někdy jsou v životě zlomy a kurevský hrozný věci který se dějí každý den někde,za každou zdí,každým oknem nějaký osud.Lidé umírají..stačí si připomenout lidi v koncentrácích co museli vytrpět ,kolik bolesti a strachu,vědět že zítra postřílí celou tvou rodinu..znásilní tě ,že nebudeš vědět jestli ještě někdy pocítíš jaro a slunce ..utopená v kobce a prolezlá svrabem na pryčnách..jo to je bolest ale nadruhou stranu ta strašná síla lidí co to zvládali je obdivuhodná..naše generace by to už nedala ,jsme někde jinde.Tím nechci znevažovat Tvou bolest,ale každý si vlečem nějaké břemeno a tak je dobré že ho tady můžem na literu vysypat a možná se trochu uleví..kdo ví.Život není a nikdy nebyl peříčko..je to parchant co rozdá chvilky omamnýho štěstí a pak tě záhy o vše obere bez pocitu viny..přeji ti ať je líp..protože si vzpomeň že může být ještě hůř ..teda sem to rozhrábla skvěle ale tak nějak to je :-) hezký den
07.09.2012 17:25:09 | reagovat
Rady Publikoval(a): Bol | Úvahy » Ze života
Taktiku mlčení v různé míře asi používá každý, ...někdy bývá vhodná i milosrdná lež, pokud se nezneužívá, myslím si.
Rady Publikoval(a): Bol | Úvahy » Ze života
bolest se nepřijímá snadno. Nejspíš proto se jí říká bolest. Strach z odmítnutí, to by moh bejt velkej motiv, i v mým životě.
No a pak je tu ten motiv pravdy, tahle je asi taková, že vlastně prostá, ale tak nepříjemná, že jí vlastně chceme utéct. A v mnoha případech se to člověku i daří, roky nebo celej život.
... a pak zas zapnu ten skeptickej mozek, kterej řekne: pravda není lehko dostupná, "pravda" může bejt jen to, že se na věci podíváme jinak než doteď.
Neříkám, že jsem ty texty úplně pochopil a tak trochu do nich promítám sebe.
Rady Publikoval(a): Bol | Úvahy » Ze života
Tady je těžké hodnotit, protože z úvahy nevyplývá oč konktétně jde. Možná je to tak správně, některé přiliš osobní věci se na internet nehodí.
Ale závěr je určitě hodný k zamyšlení: "Mlčíme. Pořád mlčíme a za tím schováváme strach ze ztráty a z odmítnutí. Mlčíme neustále, byť máme někdy slabou chvilku a v té říkáme pravdu. Pravdu, která nás bolí a užírá zevnitř. Chceme ji vykřičet, ale opět se bojíme. A proto se radši ubíráme k tichu."
Přiznám se bez mučení, "obrana proti stresu a depresím" - to byl můj koníček už od puberty. V 70. letech jsem si sháněl literaturu jak to šlo, internet nebyl. Odkaz na webové rady jsem dal už v minulém komentu: http://www.psychoweb.cz/
V mém případě mi za mlada pomohly koníčky (malování, hraní v kapele, atd.), přes které jsem se dostal k lidem stejné krevní skupiny, protože v "tlupě" se bolístky zvládají snadněji (a veseleji, co si budeme povídat, že jo :) Rodiče často nemají schopnost své děti před stresy ochránit, naopak se někdy stávají "stresátory", bohužel.