Komentáře přijaté
Komentáře slouží k vyjádření vašich názorů, postojů či kritiky.
Dům který opouštíme Publikoval(a): Rébusek | Povídky » Ostatní
:-)))
15.08.2021 02:52:56 | Iva Husárkováreagovat
Dům který opouštíme Publikoval(a): Rébusek | Povídky » Ostatní
ulevilo se mi. děkuji moc. že jsi mi to napsal. ať máš klidný a krásný den. :-))
15.08.2021 02:52:20 | Iva Husárkováreagovat
Dům který opouštíme Publikoval(a): Rébusek | Povídky » Ostatní
taky mám v plánu projít všechny pokoje...
myslím, že ať už budeš psát jakýmkoli jazykem, budu Ti už vždy rozumět... opatruj se Iv a dík, že jsi...
14.08.2021 09:18:16 | reagovat
Dům který opouštíme Publikoval(a): Rébusek | Povídky » Ze života
začínám Tě číst. jako bych začínala znova od začátku. žít svůj život. toužila jsem po lásce, dětech, spokojeném životě... bylo nebylo... čas odvál sny jako chmýří pampelišek. už dlouho mám pocit, že na něco důležitého musím přijít. hledám odpovědi. smíření, pochopení a klid. něco, co je správné a co musím udělat. mezi dnešní prací, kterou už nestíhám, myslím na Tebe. :-))
14.08.2021 06:18:53 | Iva Husárkováreagovat
Dům který opouštíme Publikoval(a): Rébusek | Povídky » Ostatní
mám knihu od zakladatelky českých hospiců Marie Svatošové. co mi napsal Rébusek v komentáři se mi vrylo hluboko do paměti. nebyla jsem si jistá s těmi koláči, jestli jsem se ho nějak nedotkla, nedokážu poslední dobou jasně uvažovat, ani se vyjadřovat. Rébusku máš můj velký obdiv a úctu. projdu všechny pokoje. děkuji Tobě, všem soucitným lidem za jejich lásku a péči, sílu, kterou předávají. i Tobě, Son, že jsi vyjádřila, co nedokážu. možná skončím tak, že budu psát bll ham grr ffff puf puf, ale nebojím se. jste mýma očima i myslí. mám Vás všechny ráda až k zbláznění. :-))
14.08.2021 03:09:27 | Iva Husárkováreagovat
Dům který opouštíme Publikoval(a): Rébusek | Povídky » Ostatní
to je ono - výjimečný člověk se ctihodnými slovy... to se ti povedlo Iv...
13.08.2021 19:10:29 | reagovat
Dům který opouštíme Publikoval(a): Rébusek | Povídky » Ostatní
Tolik v tom vidím také svůj příběh, že mě to až vyděsilo. Mě táta zemřel před několika lety na rakovinu. Nádor na mozku metastázující do plic. Umíral dlouho a věděl to. Všichni jsme to věděli, což je možná ještě horší, než když člověk zemře rychle např. při autonehodě. Alespoň mě to tak připadalo. Teď už je to za námi, ale pro mě je takový způsob konce nesmírně děsivý.
Dům který opouštíme Publikoval(a): Rébusek | Povídky » Ostatní
ano. nedokážu si vůbec představit, čím si prochází. a přesně, jak to vyjádřila Son, stejné pocity... děkuji Ti za vše, co jsi napsal, jsi moudrý - omlouvám se, je-li tykání nepříjemné. všemu krásnému, říkám "ctihodné", nevím proč - začalo to myslím u dvojctihodných koláčů... a Tvá slova jsou "ctihodná", září jasným modrým plamenem, hřejí a přinášejí útěchu a světlo. je to vším tím utrpením, kterým si i Tvá duše prošla. objímám Tě. děkuji moc. děkuji. :-))
13.08.2021 10:23:13 | Iva Husárkováreagovat
Dům který opouštíme Publikoval(a): Rébusek | Povídky » Ostatní
výborné... jsem ráda, že jsem tě "našla"
13.08.2021 09:56:20 | reagovat
Dům který opouštíme Publikoval(a): Rébusek | Povídky » Ostatní
přijmout pravdu o životě "bez hořkosti, strachu, ironie nebo utrpení" není jen těžké, zdá se to být skoro nemožné... za sebe můžu říct, že mám prostě období jisté "povrchnosti" to aby člověk vůbec mohl pokračovat dál - zabývání se všednostmi, krásami a strastmi života (s nenápadným vnitřním hláskem, že jsou to všechno stejně věci nedůležité) a s vědomým rozhodnutím se pro to, že to všechno přece má nějaký smysl... a pak období, kdy všechnu tu hrůzu člověk má v sobě a před očima a není se kam schovat, jediné co lze, počkat až to zase přejde... intenzivní vnímání utrpení a zmaru má smysl jedině tehdy, když člověka přivede k Bohu - ten jediný má moc použít zlé k dobrému... na to ale musí každý přijít sám...
děkuju ti za tento silný, upřimný text...
13.08.2021 09:44:52 | reagovat
Dům který opouštíme Publikoval(a): Rébusek | Povídky » Ostatní
táta je vážně nemocný. plíce CHOPN 3.stupně, nemocné srdce, cukrovka, další věci. je po operaci nádoru močového měchýře. dostal otravu krve a všechno se rapidně zhoršilo. od července je v nemocnici v krizovém stavu. nemůže už být bez kyslíku. nedostatečným okysličením mozku, nemocemi, traumatem trpí další nemocí zvanou delirium soumraku. nikdy jsem o tom neslyšela. nemoc přichází v noci a odchází s ránem. odmítal jíst, pít. nedokázal mluvit, ani se hýbat. nechtěl nikoho vidět. vytrhával si umělou výživu, nedokázal rozlišovat mezi halucinacemi a realitou... až poté mi došlo, jak pro něj bylo důležité mít v noci rozsvícené světlo, které mu, ještě než byl na JIPU sestřičky na normálním oddělení zhasínaly. člověku postupně dojdou souvislosti. modlím se za něj i všechny nemocné. prosím o milosrdenství. ST
13.08.2021 09:24:42 | Iva Husárkováreagovat
Dům který opouštíme Publikoval(a): Rébusek | Povídky » Ostatní
Zase skvělé. Někdy bych si to tvé povídání vyslech nazivo, třeba u piva;)
07.08.2020 02:28:29 | Eru Alonnarreagovat
Dům který opouštíme Publikoval(a): Rébusek | Povídky » Ze života
Vaši povídku jsem si přečetla úplně náhodně, přiznám, ale... Určitě si přečtu i všechny ostatní, dnes však ne, protože dojmy a pocity z Vašeho vyprávění jsou tak silné a dojemné, že se musí dávkovat. Obdivuji opravdovost, citlivost, ale zároveň i čtivost Vaší povídky. Pokud popisujete vlastní práci (na Váš profil se teprve podívám), obdivuji Vás i jako člověka, protože tato problematika je pro mne aktuální a zkušenosti raději bez komentáře.
Dům který opouštíme Publikoval(a): Rébusek | Povídky » Ze života
Krásná a čtivá povídka
30.08.2018 01:20:47 | Mysfpohybureagovat
Dům který opouštíme Publikoval(a): Rébusek | Povídky » Ze života
Konečně je to tady zase po třech letech!
18.08.2018 22:39:51 | reagovat