Komentáře přijaté
Komentáře slouží k vyjádření vašich názorů, postojů či kritiky.
Průlez mezi ploty Publikoval(a): Jen-Tak | Básně » Ze života
Lásky pro všechny způsoby a věku. Přesto tolik plevele, v růžích plných květů.
Neprolézat, nepodlézat, nepřelézat, raději vejít vrátky. Pomilovat, ochraňovat, tolerovat. Do samot nevrátit se zpátky.
Zrajeme Čendo.
Přesto máme stále touhy i jisté zkušenosti. Vytrvale sníme, bdíme. Až někdy je to k zlosti.
CO JSEM DOKÁZAL Publikoval(a): Jen-Tak | Básně » Ze života
Proč je to všechno tak dlouhý? Ten přetlak spousta slov nedohoní. Když už to dostává smysl, speleolog ztratí nit a není cesta zpět. Ale když se to rozseká a vytahá se z toho zlato, to pak stojí za to. ( Ale možná ten speleolog má jen poruchu pozornosti). Zdravím .
Když mě bolí hlava Publikoval(a): Jen-Tak | Básně » Ze života
Jo, to je vona!
Když mě bolí hlava Publikoval(a): Jen-Tak | Básně » Ze života
Na tuhle ještě nespoléhej:)
Čekání na polojasno Publikoval(a): Jen-Tak | Básně » Ze života
krásná*
Soví sny Publikoval(a): Jen-Tak | Básně » Ze života
Krásné využití slov :)
30.10.2022 21:50:17 | Dcera_Frankensteinareagovat
Bez odvahy se ponořit Publikoval(a): Jen-Tak | Básně » Ze života
Skepse, co na ni říci - na to odpovědi není. Básník tmí světlo a vzdal se svého snění.
Bez odvahy se ponořit Publikoval(a): Jen-Tak | Básně » Ze života
...ten koitální rým mě dostal...;-)skvělý...a ta svíčka na dně, jistě ne vodním:..."když na dně se ocitám, tu ve mě procitá...lampión...a svítí...víc než láska..." https://www.youtube.com/watch?v=2PUA4dXczSw
Bez odvahy se ponořit Publikoval(a): Jen-Tak | Básně » Ze života
Bolavé, ale krásné
Bez odvahy se ponořit Publikoval(a): Jen-Tak | Básně » Ze života
Na tyto hluboké ponory, když už bez odvahy, aspoň s pořádnou zásobou kyslíku, a darmo, pro ten nádech se občas člověk vynořit potřebuje, v pudu sebezáchovy. Ono hlubina má své kouzlo, jen jaksi člověka pod tím tlakem dost drtí. Čendo, tak aspoň někdy se prosím vynoř, třeba jako teď, a nechej na hladině prima světlý text. Drž se!
Tam na dno dna, kde hoří svíce
pak světlem z hvězd, skrz zřítelnice ... nádhera!
Bez odvahy se ponořit Publikoval(a): Jen-Tak | Básně » Ze života
..hezky si hraješ se slovy...:)
JEN ŽÁDNÉ POTÍŽE Publikoval(a): Jen-Tak | Básně » Ze života
Dílko slovem spád. Osud žádá s životem si hrát. Když košilaté mládí proplétá se snem. Nevíš co už pravda, a co imituje vjem.
Bez potíží, jen smrt si míří. Svět netopýří hlavou dolů. Obléknem si unylou obnošenost. I když plnou molů.
Radost se v tvé kštici veršů pročesávat. Zatahá to. A tak to má být!*
Soví sny Publikoval(a): Jen-Tak | Básně » Ze života
Pěkné, pěkné. Ten konec sis moudrem sovy odhoukal sám.*
CO JSEM DOKÁZAL Publikoval(a): Jen-Tak | Básně » Ze života
Výborná životní reflexe a úvaha.*
Ano, naši rodičové byli úzkoprsí a zakládali jsi na pragmatickém "dědictví." Ne že by to snámi mysleli špatně. Ale brát v potaz rozvíjení jedinečné osobnosti svého potomka nebrali příliš na zřetel.
Pro mne to zase nebylo od nich žádné terno. Měl jsem omezené dědictví a to zejména bohatství "dědičných chorob."
Ale stejně tak - jako u tebe, oddolal jsem pokušení sydromu líného vandráka - nejen v červenci. Tak nějak jsem v sobě hledal. Něco jsem našel a často se v tom mýlil. Ale přesto jsem rád že jsem nezlenivěl v závislosti na nějakých starostlivých mozolech předků. Z dědictví dědičných chorob se naštěstí daně neodvádí. Nějak se už spolu popasujeme.
Víš jedině po čem se mi stýská je, jak na mě dopředu myslela má babička. Pravidelně "pro mne" navečír rozestýlala postel. Dělala to vždy pro dnešek-na zítřek. To bylo tak akorát, co jsem si od ní od večera do zítřejšího BUDOUCNA cenil.
CO JSEM DOKÁZAL Publikoval(a): Jen-Tak | Básně » Ze života
...je to ten pověstný úhel pohledu...;-)protože nic není víc lidskýho jako pochybovat...