Komentáře slouží k vyjádření vašich názorů, postojů či kritiky.
posedlost... Publikoval(a): enigman | Experiment » Ze života
ani nevím proč, ale četla jsem nahlas... něčemu se nahlas smála, něco mi nahlas přišlo okouzlující... vše tohle proběhlo svobodně a chtěně... a tak jo, měli jsme, máme jí... :-)
05.10.2015 00:47:24 | zelená vílareagovat
když je svět na dovolené Publikoval(a): enigman | Experiment » Ze života
komentáře u díla mě zaujala k tomu, pustit si hudbu, Hudka... hmm, když mi bylo náct, tak jsem měla kamaráda, jemu tak fyzicky podobného, až jsem se usmála, být více blond byl by to Marek... on byl zamilován do mě, jen mi nechtěl ublížit... dál se video přehrálo do dokumentu, kde vystupoval Václav Havel a Jaroslav Hudka... padla tam věta: za tři měsíce je Karlův most plný lidí jako je on, ale jako on nikdo nezůstane...
05.10.2015 00:36:33 | zelená vílareagovat
v penzionu U dlouhé předehry... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života
no usmívám se... máš patrně zvláštní nadání lidi družit úsměvem :-)
v tom malém bytě u moře a o kousek dál, přesně o dvacet pět kroků, tak tam je fakt tma, a tam já rozeznávám... je tam strašně moc hvězd, co září, jsou tam vidět světla z pevniny... šli jsme se projít s pesankama a já zůstala u břehu dívajíc se na světla, kamarád s čelovkou šel dál a tam je karavan s kýmsi.. každopádně já se kochala a on se šel kochat dál, za chvíli vidím jak se ke mně řítí s vyděšenýma očima... týýýýýýýýýýýýjo, já si tam stojím, pes mi odběhl a ten kdosi v karavanu zachrápal tak, že Pavel nadskočil a přiběhl mi do příběhu... se slovy kurva to jsem se lek.. :-)) jeho leknutí ho přiblížilo za minutu o půl kilometru... pardon ale smíchy jsem se málem sesunula do moře... :-)))
05.10.2015 00:10:17 | zelená vílareagovat
pod pokličkou... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života
jsem neskonale ráda, že je severní pól v chodu... :-))
také bych si dala tu útlocitnou zeleninu.. :-)
sím, zelené...
04.10.2015 23:59:38 | zelená vílareagovat
mohlo by to být blues... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života
konec dne je fajn... je plný, je průhledný, je ospalý... ani není konec noci, ale když se dívám na ty dvě, co tu leží u mě, musím se smát... jsou bílé jako den, a ta jedna je akční jako ráno... Kateřina spí, je kouzelná, koně ji unavují... Ajina vegetí... konec dne si užívám krásou...
04.10.2015 23:44:37 | zelená vílareagovat
mezerní... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života
v domě u moře je západ slunce tak komorní... sedím na pláži a červenám se... a tak se rozběhnu do moře a dívám se, občas červánky a občas ono a pak nic... směju se té vteřině, kdy ano a najednou ne, ale je teplo, je vlaze, je krásně a tak plavu dál a dál a dál... a kdy chci tak se vracím...
04.10.2015 23:27:30 | zelená vílareagovat
CéTéPé*... Publikoval(a): enigman | Experiment » Ze života
hele, dost bylo těch Dr, prof, mgr, a já nevím koho... co na to obyčejný člověk? ti by si dali prostě párek s hořčicí... a já taky... s pálivou :-))
04.10.2015 23:21:40 | zelená vílareagovat
leknínoví chodci... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života
den hvězdně rozzářený, hmmm... v něm se říká jen, dívej se :-)
04.10.2015 23:15:17 | zelená vílareagovat
vířila na svém ráfku... Publikoval(a): enigman | Experiment » Ze života
láska... pět písmen a pro každého cit dlouhý...
usmívám se...
láska voní... dlouhosáhle jsem přemýšlela, co je jejím opakem, zda nenávist či lhostejnost... tuším, že to druhé, ...
ale pak mi došlo proč ji řešit opakem... láska pojímá... miluji toho tolik, od pocitů, chvil, věcí, myšlenek, vzpomínek,knih, dojmů, zvířat... lidi... sebe...
a ano je to pozornost... vnímání... nemusí být opětovaná, ale pořád je to láska, nemusím ji získávat, ale mohu ji vnímat mohu ji dávat...
a když ji dostávám, je průzračná, ale je průzračná i když ji dávám...
láska je laskavá, je to pozornost, je dar...
04.10.2015 22:44:58 | zelená vílareagovat
brouzdaví... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života
ono je úžasný se přes ni dívat... vysvětlujme a užívejme si sami tu krásu...
04.10.2015 22:02:20 | zelená vílareagovat
neřízená... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života
tak víš jak, každá by měla mít ve svém šatníku ty černé kratší :-))ovšem se v nich nenoříme do telepatické trávy
vonící květinami
a zrajícím vínem ... i když, jdu na to... :-)
04.10.2015 21:26:08 | zelená vílareagovat
z trosek medvědí hvězdy... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života
roubenky jsou tak nádherný... vyhledávám místa, kde jsou a obdivuju, voní pohledem, člověk nemusí být uvnitř, aby cítil, aby se zamiloval... a ještě něco: Přátelé, druhové, milenci s námi jednají v duchu neomezené hodnoty nás samých...
04.10.2015 20:56:39 | zelená vílareagovat
z trosek medvědí hvězdy... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života
Pevné přatelství založené na důvěře, je jeden z nejkrásnějších darů, co si lidé dokáží dát.
Moc Ti jej i Sigebie přeju.:-)
03.10.2015 15:16:28 | Malá mořská vílareagovat
z trosek medvědí hvězdy... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života
Přátelství je odpovědí na naše potřeby... :-)
Krásná báseň, děkuji, že mohu číst.
03.10.2015 08:20:43 | Helen Zaurakreagovat
z trosek medvědí hvězdy... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života
....mám ráda Tvůj "nakousnutý",ale "nedokousnutý"svět...beru si dezertní
lžičku a usmívám se.......Ji.