Komentáře odeslané
Komentáře slouží k vyjádření vašich názorů, postojů či kritiky.
GENERAČNÍ SNY Publikoval(a): Amonasr | Prozaická miniatura » Ze života
;-))...no jasně..
IN Publikoval(a): Amonasr | Básně » Ze života
:-) Mám radost, že si rozumíme - vyjádřila jsi ten smysl naprosto přesně, nemám co dodat. A pochvala závěru mě těší dvojnásob, protože tam jsem opravdu chtěl to nejpodstatnější zkoncentrovat do jedné věty ;-) Děkuju :-)
IN Publikoval(a): Amonasr | Básně » Ze života
:-) Neboj, já taky ne - znám i spoustu lidí, co nejsou „in“, mnohé už i tady na Literu ;-) . Ale když jsem chtěl pojmenovat jeden z výrazných atributů doby, musel jsem přitom i abstrahovat a zvýrazňovat, aby bylo dostatečně zřejmé, o co a o koho jde. Až budu psát o mladých básnících a básnířkách, bude to mít jinou atmosféru ;-) P.S. Nejsem žádný zatrpklý dědek a nešourám se v papučích a vytahaných manšestrákách – aby bylo jasno... ;-))
Velký školník s jednou botou Publikoval(a): Kent Noklieny | Básně » Humor
:-D ...to je vtipný závazek - jsem rád, že jsem se v tvé invenci nespletl... ;-))
Velký školník s jednou botou Publikoval(a): Kent Noklieny | Básně » Humor
Máš dobrý cit pro rytmus, nápaditou invenci, tvé texty jsou svižné a mají náboj, hezky se čtou ;-) Časem přibude jistě i víc neotřelých rýmů, určitě máš v sobě slušný potenciál do budoucna... ;-)
VESMÍRNÁ POUŤ Publikoval(a): Amonasr | Poezie v próze » Romantické
;-)) Děkuju za milé zastavení i za zajímavou poznámku a odkaz. :-) Opisovat jsme od sebe s Francem Battiatem sice nemohli – já ho dosud neznal a můj text až do včerejška odpočíval kdesi na úplném dně šuplíku, taky by tam byla jazyková bariéra ;-), ale Tvůj odkaz s chutí umístím rovnou pod svůj text. Jednak se mi to líbí a jednak mě nenapadla žádná vhodná ilustrativní hudba, takže využiju příležitost, dík :-) A třeba bude nevšední Franco Battiato objevem i pro jiné, nejen pro mě ;-)
VESMÍRNÁ POUŤ Publikoval(a): Amonasr | Poezie v próze » Romantické
:-) S tím stylem jsi mě potěšil – mně samému to taky ale přijde nějak jiné, jak píšeš. Většinou tuším i po těch letech, co mohlo být impulsem k napsání, tady můžu jen střílet naslepo. A ani z rukopisu mi nebylo úplně zřejmé, jestli je to víc souvislý text nebo verše, opět jsem hodně váhal s umístěním zde. Takže děkuju za povzbudivé zastavení :-)
GENERAČNÍ SNY Publikoval(a): Amonasr | Prozaická miniatura » Ze života
... je jí třeba jako soli, ne-li víc...
OKOUZLENÍ Publikoval(a): Amonasr | Básně » Láska
...ó děkuji... :-) ... kde je mu konec, tomu neposkvrněnému mládí... ;-))
GENERAČNÍ SNY Publikoval(a): Amonasr | Prozaická miniatura » Ze života
To je dobře - jsou určité momenty v historii, které se podepisují na "genetické" výbavě národa, a tohle je jeden z nich. Jsou to takové klíče k lepšímu pochopení i současnosti... ;-)
GENERAČNÍ SNY Publikoval(a): Amonasr | Prozaická miniatura » Ze života
Původně jsem chtěl dnes zavěsit báseň, ale pak jsem se podíval na kalendář, vybavil si historku, jak šel táta „popřát k narozeninám“ tetě a napadlo mě zkusit to hodit „z fleku“ do počítače, co z toho vyleze. Jsem rád, že to vyvolalo vzpomínky i asociace nejen u mě ;-)
Dík Aťane i za ty odkazy, hned je to zase o něco plastičtější :-)
GENERAČNÍ SNY Publikoval(a): Amonasr | Prozaická miniatura » Ze života
Děkuju Inno za reakci i doplnění o Tvůj intenzivní prožitek. V Praze to muselo být mnohem horší, než tam u nás na venkově. Ale zdrcení jsme z toho byli stejně. A jelikož kamarád Karel byl ze Smíchova, dokonce si pamatuju i jeho ulici (Ostrovského), tak jsme ty zprávy z Prahy sledovali hodně napjatě... Tu svíravou atmosféru a pocit strašné křivdy a bezmoci smíšený s rozhořčením si vybavuju i teď po letech. Ale taky to, jak tomu lidé zpočátku odhodlaně čelili, neohrožené vysílání televize i rozhlasu, různé chytré "sabotáže" vůči vetřelcům, necenzurovaná zvláštní vydání novin atd. Ta skutečná rezignace přišla až později...
OKOUZLENÍ Publikoval(a): Amonasr | Básně » Láska
Děkuju :-) Nad těmito iniciačními texty pokaždé dlouho váhám, zda si vůbec můžu dovolit je sem umístit. Tak se možná ještě někdy zase osmělím, na dně šuplíku se jich pár ještě krčí... ;-)