Komentáře slouží k vyjádření vašich názorů, postojů či kritiky.
MASARYKOVA REPUBLIKA Publikoval(a): Amonasr | Básně » Ostatní
Díky za souznění, šerý :-)
MASARYKOVA REPUBLIKA Publikoval(a): Amonasr | Básně » Ostatní
:-)
Jaké básně dokáže skládat umělá inteligence? Publikoval(a): Helen Zaurak | Experiment » Kultura
No právě - z toho mě i docela mrazí, nestojím o takto dokonale náhražkový svět... Ale podobné obavy měl už Karel Čapek, není to nic až tak přelomově současného. Jen se ta apokalyptická vize možného ovládnutí světa roboty, kteří se vymknou lidské kontrole, jeví o něco ještě reálnější než tehdy... :-))
MASARYKOVA REPUBLIKA Publikoval(a): Amonasr | Básně » Ostatní
Děkuji za takové přijetí :-)
MASARYKOVA REPUBLIKA Publikoval(a): Amonasr | Básně » Ostatní
Naprosto s Tebou souhlasím, Jiří. Začetl jsem se znovu po letech do Hovorů s TGM a je to i teď pro mne ohromně objevné čtení, leccos vnímám i mnohem hlouběji než dřív. Škoda, že si žádný z našich politiků zřejmě tuto knihu nikdy nepřečte, a pokud třeba ano, nejspíš ho vůbec nenapadne zamyslet se při tom i sám nad sebou a vyvodit z toho nějaké osobní důsledky. Ovšem ani v současném mezinárodním kontextu asi takové osobnosti v politických sférách nejsou zrovna na skladě... :-)
CHAMTIVÉ ROKY Publikoval(a): Amonasr | Básně » Ostatní
Každý čtenář vtiskne básni svůj vlastní výklad, jinak to snad ani nejde a je to v naprostém pořádku. Opakuji to tu poměrně často, ale na otázku "co tím chtěl básník říci" by mělo být skoro tolik odpovědí, co je čtenářů, žádný jednotný výklad si nemůže dělat nárok na ten jediný možný a správný (ani ten od paní učitelky či jakéhokoliv kritika). A hlavně ani nejde o to, co tím chtěl básník říci, ale o to, co si pod tím sám čtenář představuje. Hledat za slovy psychologickou sondu do duše autora je myslím dost ošemetné. Detektivky také zpravidla nepíší vrazi nebo kriminální radové, autor by měl být schopen se vcítit i do jiných postav, než jen do své vlastní, případně si umět dělat legraci nejen z druhých, ale i sám ze sebe. Ani v tomto případě se tedy autor necítí být nijak osobně dotčen čtenářovým úsudkem, za který tímto i děkuje... :-)
Sergej Rachmaninov: FRANCESCA DA RIMINI, LAKOMÝ RYYTÍŘ – trochu jiná recenze Publikoval(a): Amonasr | Recenze » Kultura
V dnešní opeře, a nejen už v těch nejprestižnějších domech, se hodně dbá nejen na pěveckou, ale i na hereckou stránku, dokonce i na vzhled představitelů, i když ne úplně na 100%, k výjimečným hlasům by to bylo asi někdy až moc diskriminační. Nicméně skoro pryč je už doba, kdy Rusalku mohla zpívat víc než metráková sólistka, jak jsem tomu byl kdysi v Praze coby středoškolák na školním výletě svědkem. A když pak běžela po pódiu, které pod její vahou při nadskakování úpělo a vrzalo a zpívala přitom něco o laňce, příliš reklamy to u nás skoro ještě puberťáků opeře asi neudělalo. I když to není zase tak dlouho (možná 10 let?), co jsem něco podobného zažil v ND v Děvčeti ze západu, kdy se jedna z našich slavných sopranistek svlékla do noční košile a zpívala opět cosi o křehké krásce - to se tenkrát hlediště ND smálo dokonce nahlas a mně té zpěvačky bylo opravdu líto, sám bych se hlasitě z vrozené slušnosti určitě nesmál. Ovšem soudný režisér by ji do podobné situace vystavit ani neměl, případně mohli aspoň změnit těch pár slovíček v titulkovači, když většina diváků by stejně jinak zpívanému textu nerozuměla. Pokud jde o šetření, naše divadla určitě neoplývají přemírou finančních prostředků a šetřit určitě musí, což ovšem šikovný tvůrčí tým umí tak, že to inscenaci neuškodí - výpravná opulentnost jako třeba v Metropolitní opeře není zpravidla ani nutná, u nás jde spíš o invenci, jak s minimálními prostředky dosáhnout maximálního účinku. Dnes k tomu hodně napomáhá třeba i videoprojekce, která umí nahradit nákladné kulisy a často je dokonce zajímavější a dává větší možnosti, než kdysi ty statické kulisy. Ale k Tvému konkrétnímu dotazu - v ostravském Osudu byly kostýmy opravdu bohaté a ve stylu počátku 20. století, na nich se evidentně nijak nešetřilo a byly přitom vkusné, nijak kýčovité. Ani kostýmy v liberecké inscenaci rozhodně nepůsobily nijak nouzově, i když nebyly tak výjimečně propracované, odpovídaly víc běžné produkci. Nicméně nepůsobily nijak nepatřičně a nesourodě, jako např. kostýmy v silvestrovském Revizorovi ve Vinohradském divadle, o nichž jsem se také zmiňoval ve své "recenzi". :-)
Díky za milé zastavení, Anděli :-)
Sergej Rachmaninov: FRANCESCA DA RIMINI, LAKOMÝ RYYTÍŘ – trochu jiná recenze Publikoval(a): Amonasr | Recenze » Kultura
A mě těší, Jiří, že ses nechal takto inspirovat :-)
Sergej Rachmaninov: FRANCESCA DA RIMINI, LAKOMÝ RYYTÍŘ – trochu jiná recenze Publikoval(a): Amonasr | Recenze » Kultura
Jj, je to skvost :-)
Jaké básně dokáže skládat umělá inteligence? Publikoval(a): Helen Zaurak | Experiment » Kultura
:-)))
Leoš Janáček: OSUD – trochu jiná recenze Publikoval(a): Amonasr | Recenze » Kultura
Díky za empatické čtení, Jiří :-)
Leoš Janáček: OSUD – trochu jiná recenze Publikoval(a): Amonasr | Recenze » Kultura
Přesně tak :-)
Leoš Janáček: OSUD – trochu jiná recenze Publikoval(a): Amonasr | Recenze » Kultura
Díky za znělou reflexi, šerý :-) Přiznám se, že ani já jsem dřív nemohl přijít Janáčkovým operám dlouho na chuť, ačkoliv třeba jeho Sinfonietta patřila už od mládí k mým nejoblíbenějším skladbám vážné hudby, daleko dřív, než ji zpopularizoval Havel na Hradě... :-) Jako první mi otevřeli cestu k opernímu Janáčkovi opavští Její pastorkyní před lety právě na festivalu Opera (však taky za ni dostali oprávněně cenu Libušku od diváků) a od té doby už ho mám čím dál raději a chápu, proč je i celosvětově tak vysoce ceněný a často uváděný i na nejprestižnějších scénách. Ne snad, že by to každému muselo trvat tak dlouho jako zrovna mně, ale k určité hudbě musí podle mne člověk i dozrát. Nejdříve "zabírá" to líbivější a lépe stravitelné, později člověk vyhledává složitější věci :-)
BEZBRANNOST Publikoval(a): Amonasr | Básně » Ostatní
Ano - jako by pocit štěstí byl nepřímo úměrný bohatnutí společnosti... :-)
Važ slova! Publikoval(a): R.K. | Miniatura, hříčka » Humor
Skvělé :-D