Komentáře odeslané
Komentáře slouží k vyjádření vašich názorů, postojů či kritiky.
To zlý a hloupý smaž Publikoval(a): Kett | Básně » Láska
Zlost v trojobalu a se smaženými hloupostmi?
Spíš asi ne Publikoval(a): SimonaKarlova | Básně » Ze života
Tak to načti a dej mu to třeba na soundcloud.
A Cyberpunk Manifesto Publikoval(a): AsciiWolf | Ostatní » Ostatní
Nějak jsem nepochopil, o co jde. Ale třeba se to dozvím(e) z dalších příspěvků autora. Devatenáct let starý manifest lze totiž dnes vnímat snad jen jakou součást historie. Trklo mne to do oka hned v úvodu, v tom sklepě s bzučícími tiskárnami a modemy…
když někdo zaklepe... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života
Jsou prý nabídky, které se neodmítají ;-)
jméno už po mně nechtěla Publikoval(a): Luky-33 | Básně » Příroda
Moc takových věcí tu nemám, ale jestli tě zaujala, tak jsem tomu rád.
Pohádka o autě, které chtělo ven Publikoval(a): MARKO | Pohádky, bajky » Pro malé děti
Jestli jsem tě pochopil správně, tak jsi vycházela z toho souboru věcí, které to mělo obsahovat. Fajn, to beru, ty se na to dají v pohodě navěsit, ale já postrádám takovou tu hlavní dějovou linku, páteř, prostě nějaký výraznější příběh.
Hráči Publikoval(a): Luky-33 | Ostatní poezie » Cestování
To znám, to vážně není hračka, řekla - hráčka? ;-)
Pohádka o autě, které chtělo ven Publikoval(a): MARKO | Pohádky, bajky » Pro malé děti
Líbí se mi ty nápady se zrcátkem a ostřikovači, to jsou přesně ty drobnosti, které mám rád a v próze je potřebuju. Ale postrádám nějakou akci a především pointu, což považuju za dost zásadní problém. V úvodu to dlouho vedeš k tomu, že je auto samo a chce něco udělat, aby tenhle stav změnilo. Jenže neudělá vůbec nic a samo od sebe to všechno dobře dopadne. Funguje takhle svět? Podle mého názoru by to chtělo krapet natáhnout…
Nevím, jestli si vzpomeneš, ale měla jsi nějakou osu příběhu v hlavě ještě před tím, než ses do jeho psaní pustila?
___zase jiní Publikoval(a): Philogyny1 | Miniatura, hříčka » Láska
Pokud to tam mít chceš, nebo potřebuješ, tak si klidně měj. Já jen že když dílo vkládáš, tak není špatné se od něj odstřihnout a snažit se na něj dívat pohledem zvenčí. Jakoby ho četl nějaký úplně cizí člověk. Nevím, jak to máš ty, ale pro mě osobně je to celkem obtížné. Nezbývá mi tedy nic jiného, než si pomáhat „časem“. Prostě něco napíšu, nechám to ležet v zápisníku a teprve až když mám pocit, že to je hotové, tak to pustím ven. Netvrdím, že to tak dělám vždycky, ale většinou ano.
Jsou lidé, kteří to zjevně dělají jinak. Prostě to hned popadnou a šup s tím do světa. Obojí přístup má své výhody i nevýhody. Já preferuji ten první způsob, protože z mého pohledu je asi lepší a výhody převažují.
___zase jiní Publikoval(a): Philogyny1 | Miniatura, hříčka » Láska
Myslím, že bez té anotace by se to klidně obešlo.
Pohádka o kartáčku a zubní pastě Publikoval(a): MARKO | Pohádky, bajky » Pro malé děti
Pleteme dohromady dvě věci. Ty mluvíš o schopnosti abstraktního myšlení, v čemž s tebou souhlasím. Asi bych se nad tím měl ještě jednou zamyslet. Ty dvě věci (abstrakce/emoce) je totiž potřeba od sebe jasně oddělit.
Nejsem si úplně jistý, jak to myslíš. Jako přímo tenhle kus, nebo tuhle jako nedávno? No asi nejspíš nedávno tenhle kus, že? :-)
Pohádka o kartáčku a zubní pastě Publikoval(a): MARKO | Pohádky, bajky » Pro malé děti
Snad jsem pochopil, co tě v tom závěru lákalo, ale podle mého názoru taková věc musí být dotažená. Děti vnímají jazyk jinak než dospělí lidé. My se příliš soustředíme na obsah, ale jim více lahodí právě ta jeho zvukomalebnost. Myslím, že je to způsobeno tím, že v nich výrazně převažuje emocionalita nad racionalitou. Dospělák se do tohoto stavu musí jakoby překlopit, musí se nejdřív vědomě odpoutat od reality, což mu někdy dělá i celkem potíže. U dětí je tomu naopak, ty tam jsou téměř pořád a my je neustále taháme sem k nám. Velmi tedy ocení, když s tím na chvilku přestaneme a jdeme dobrovolně a rádi za nimi. Promiň, nějak se v tom zase moc nimrám… ale napadlo mne, že kdyby se ten tvůj nápad vzal a jakoby přeložil do jazyka, kterým se používá v jejich světě, pak by to znělo třeba nějak takhle:
Kdo si úsměv nechce mýt? Psst! Kdosi… asi… z pusy? Prosí?! „My! Se chceme mít, jak v ráji, co ho správné děti správně hájí.“
Není to dokonalé, sneslo by to ještě nějaké to pilování „prosí“ možná není úplně logické, ten konec se mi taky trochu nezdá, interpunkce by se měla pořádně ozkoušet hlasitým čtením…
Zajímá mne, co si o tom myslíš? Třeba jen blbě kecám a jen mám dojem, že to zní. I když…ono je stejně asi nejlepší tyhle pokusy dělat přímo na dětech. :-)
Pohádka o botách, které nechtěly být vedle sebe Publikoval(a): MARKO | Pohádky, bajky » Pro malé děti
Nápad není špatnej, jen by to chtělo něčím oživit a jakoby dětem víc přiblížit. Dětské příběhy musí být jejich. Vypravěč si může i hodně vymýšlet a berou to. Asi bych se nebál trochu víc odvázat a popustit uzdu fantazie… Tenhle první příběh mi přišel, že moc spádu nemá. Nezvykle a trochu odcizeně na mne působil ten jejich člověk... Zkusím další a zas se k tomu pokusím něco napsat.
Z BALKÓNU Publikoval(a): Amonasr | Básně » Ostatní
Myslím, že lidé jsou inteligentní dost a tak nepotřebují návod k tomu, jak mají věci pochopit. Co jsem napsal je zřejmé. Ostatně každý si to může přečíst…
Velmi se mi však nelíbí, jak přetavuješ věcné připomínky v ryze osobní záležitost plnou emocí. Jak se snažíš polarizovat zdejší čtenáře. Jak nesmyslně tvoříš takové to „my“ a „oni“. Jak se pokoušíš přivlastnit si pravdu a spoléháš na to, že to projde, protože je to přeci v „našem“ zájmu… Jenže jsou lidé, kteří něco takového nestrpí, nevydrží tomu přihlížet a mlčet. Fakta zůstanou fakty, pravda pravdou a faleš falší, bez ohledu na to, kdo jich užívá.
Jediné v čem jsem se myslím posunul dál, je v názoru na tvé pravé já. Ano, přiznávám, že jsem ho kdysi vnímal jinak. Jak? No přeci úplně stejně jako každý nově příchozí… Nechci a nebudu nikomu nic podsouvat. Prostě jsem se úplně obyčejně a lidsky mýlil.