Komentáře odeslané
Komentáře slouží k vyjádření vašich názorů, postojů či kritiky.
Ústavní soud horlivý Publikoval(a): Racek | Úvahy » Politické
Ano, souhlasím jak s tím, že politici mají strach před postihy, proto přijímají opatření, aby nebyli viněni z nečinnosti a z umírání lidí.
Rovněž souhlasím s tím,(pokud jsem Váš komentář pochopil správně), že Ústavní soud měl na výběr ze dvou možností: A) ponechat stávající nedokonalý, ale funkční volební systém preferující větší strany, resp. preferující větší kraje před menšími nebo B) stávající systém krátce před volbami a v době koronavirové zrušit a riskovat, že bude ve spěchu přijat buď systém lepší anebo ještě horší.
Ústavní soud volil variantu B), jak uvádím rizikovou, navíc v období, kdy Poslaneckou sněmovnu ovládá trojice ANO, SPD, KSČM, jejichž vztah k principům zastupitelské demokracie je, řekněme, přezíravý. I toto dle mého názoru měl Ústavní soud brát v úvahu. Nebral.
Ústavní soud horlivý Publikoval(a): Racek | Úvahy » Politické
Díky za komentář. Nejedná se však o bouři ve sklenici vody, ale hrozbu politické krize. Neboť na přípravu nového volebního zákona nezbývá osm, ale jen cca pět měsíců (zhruba v červenci se navrhují kandidátní listiny, tudíž již na začátku léta musí být nový zákon připraven). A to je velmi krátká doba. Přitom právě konání voleb je klíčovou vlastností demokratického politického systému, navíc v době, kdy může být vyměněna vláda dirigující společnost relativně tvrdou formou.
Ano, stávající zákonná úprava voleb byla od r. 2002. Některé většinové prvky do ní sice byly v tomto roce vneseny, nicméně nikoliv v zájmu toho, kterého politika, ale v zájmu toho, aby se ve sněmovně lépe skládala vláda a nedocházelo k paralizaci vládnutí a neustálým krizím. Pokud se totiž do Sněmovny dostane vysoký počet stran, může se tato stát nefukční (viz první republika a ostatně i nestabilita českých vlád v letech 2002 až 2014).
Čl. 18 Ústavy hovoří o tom, že volební systém má odpovídat zásadám poměrného zastoupení. Tedy Ústavní soud nemá posuzovat, zda je systém poměrný (to není žádný), ale zda odpovídá právě o něm zásadám. A že tyto zásady jsou zachovány svědčí to, že i po roce 2002 se vždy do sněmovny dostával relativně vysoký počet politických stran. V současné sněmovně je jich ostatně devět, což je už poměrně vysoké číslo, které signalizuje, že stranický systém se dostává do krize.
Ústavní soud horlivý Publikoval(a): Racek | Úvahy » Politické
Díky za komentář. Soudce zpravodaj prof. Jan Filip (tedy autor textu daného nálezu) tvrdí, že až čas ukáže, jaké následky bude rozhodnutí mít. Tedy možná ani ústavní soudci netuší, co mohou způsobit, i oni jsou jenom lidé. Profesor Filip byl v letech 1974-1989 člen KSČ a také jistou dobu předseda stranické organizace na brněnské právnické fakultě. Je autorem učebnic o ústavách socialistických zemí. Pevně věřím, že tato politická a vědecká minulost příslušného ústavního soudce není důvodem daného nálezu.
Nejvíce tragikomické však je, že Ústavní soud v zámu záchrany demokracie sice ruší matematické vzorce pro výpočet mandátů, ale masivní, nezdůvodněné a dlouhodobé omezování základních svobod občanů v rámci nouzového stavu ústavním soudcům nevadí, přestože již na jaře 2020 měli příležitost nouzová opatření ústavně posoudit. Pro Ústavní soud však je zřejmě důležitější volební dělitel než to, že všem občanům je uloženo omezení svobody pohybu, jinak trest v demokratické společnosti nejpřísnější, který se ukládá jen za ty nejzávažnější trestné činy...
'Ať se smrtí neodstraníte i život" varuje nás virus Publikoval(a): Racek | Úvahy » Politické
Díky za čtení a komentář. Mussoliniho výrok se objevuje v jeho knize "Doktrína fašismu", kde je mimo jiné i uvedeno, že život je "povinnost, vzestup a boj". Takový fašistický přístup k pojímání účelu života mimo jiné vysvětluje, proč lidé radí uvěří politickým vůdcům, kteří jim tvrdí, že je neustále nutné proti něčemu bojovat - proti korupci, proti tradičním stranám, proti viru. Fašisté se spoléhají na lidskou vlastnost, která spočívá v tom, že v blahobytu se lidé začnou postupně nudit. Proto nám připadají ctnostná svorná pionýrská hesla o tom, že rouškou chráním sebe a chráním tebe. Vůdci, kteří nám kladou povinnosti, se zdají být šlechetní a my si plněním těchto povinností připadáme ještě šlechetnější. "Raději budu žít jeden den jako lev, než sto dnů jako ovce" je další Mussoliniho výrok velebící nezdolnou lidskou vůli, která je údajně schopná poroučet větru, dešti, viru...
Další vzkaz koronaviru aneb lze svět řídit vědecky? Publikoval(a): Racek | Úvahy » Politické
Díky za komentář. Ano, i tak se to dá říct. I ve filmových Básnících zazní, že medicína je veselá věda o smutných věcech...
Technokratura aneb covid jako zdroj politické moci Publikoval(a): Racek | Úvahy » Politické
Děkuji za komentář a čtení. Zcela souhlasím, že komunisté nabízeli jen demagogický sen, nicméně myslím si, že velké procento lidí tomuto snu věřilo, a to jak v padesátých, tak šedesátých letech. Jinak by si komunisté nedovolili to, co si dovolili (poprava Horákové, pronásledování válečných hrdinů, totální zestátnění, megalomanský pomník Stalinovi). Tento sen určitou ránu do vazu dostal až sovětskou okupací.
Ohledně covidu je vývoj obtížné v této internetové době předvídat. Tak nějak věřím, že to vyprchá. Ale je to jen víra. Stejná víra jako u těch odborníků, kteří pouze věří, že jejich opatření zaberou.
Jak poznáme populistu Publikoval(a): Racek | Úvahy » Politické
Platón by se možná tolik nedivil, neboť on demokracii odsuzoval. Tvrdil, že jejím problémem je přemíra svobody, která vede k tomu, že žák se směje učiteli a děti nemají v úctě rodiče (ano, to říkal Platón, který žil na přelomu pátého a čtvrtého století př.n.l., zde, uznávám, by se asi skutečně divil, kam až jeho slova došla). Tato přemíra svobody produkuje zahaleče, kteří začnou parazitovat na politické moci, a boháče, kteří stále více bohatnou. Obě tyto skupiny si rozrůstáním svého bohatství a moci znepřátelí lid. Ten zahaleče a boháče svrhne pomocí tyrana a nastupuje tyranida jako nejhorší z možných režimů. Příliš svobody tedy přivede demokracii k pádu a diktatuře. Platónova slova se potvrdila zejména při pádech demokracií mezi světovými válkami. Problémem Platónovy filozofie je však už zmíněný idealismus a snaha rýsovat/plánovat společnost dle vědeckých pouček. Od Platóna bychom si tedy neměli až tak brát jeho odsuzování demokracie, ale myšlenku, že ani svoboda nemůže být bezbřehá.
Jak poznáme populistu Publikoval(a): Racek | Úvahy » Politické
O takové společnosti hovořil již Platón... Namísto demokracie, kterou považoval za anarchistickou a bezhodnotovou, navrhoval sofokracii, tedy vládu moudrých (filozofů). Platón tvrdil, že pouze filozofové mají čas na studium, tedy znají pravou podstatu věcí a nejsou ovládáni přízemními, materiálními zájmy. Proto mají vládnout. Další společenské skupiny - strážci a obchodníci se mají věnovat pouze vojenství (hlídání) nebo výrobou a vyděláváním peněz. Problém však je, že taková společnost je velmi utopická (Platóna proto měli v oblibě i komunisté se svým konceptem společenských tříd). Jak však i sám naznačujete, jak chceme donutit někoho, např. onoho filozofa, aby vykonával politiku, která je také pouhým povoláním, tedy měla by být placená...
Jak poznáme populistu Publikoval(a): Racek | Úvahy » Politické
Do jisté míry chápu Váš názor, neboť média rozebírají hlavně aféry, nicméně jenom upozorňuji, že úvahy o tom, že politici jenom kecají (v poslední předvolební kampani u nás populisté užívali slovo "blábolí") a kradou, je živnou půdou pro každého demagoga. Rovněž většina diktátorů dvacátého století začala svůj nástup k moci tezí, že všichni jsou zkorumpovaní a je nutné nastolit pořádek.
Jak poznáme populistu Publikoval(a): Racek | Úvahy » Politické
Díky za čtení a komentář. Ano, bohužel politika jako celek sklouzává dnes k populismu, což je dáno jednak tím, že politiky bereme jako ostatní celebrity a také tím, že politika se odehrává na sociálních sítích, kde předsedové vlád, ministři a prezidenti komentují ve dvou, třech větách všechny a všechno. Politici tak neříkají, co si myslí oni, ale o čem si myslí, že chtějí slyšet lidé. To vede k vyprázdněnosti politiky, která nebude/není schopna nabídnout srozumitelný a dlouhodobý program ani řešit společenské problémy. Moci se ujmou tlučhubové, kteří zaujmou jen tím, jak moc sprosté slovo použijí.
Vítězové a poražení Publikoval(a): Racek | Úvahy » Politické
V Churchillově době ty pojmy znamenaly u levice snahu o posílení státních zásahů do ekonomiky, posílení sociálního státu tak, aby nemohlo znovu dojít k velké hospodářské krizi a tím vzniku nacismu, fašismu atd. Levice takto po II. s.v. posilovala ve všech státech. Pravice zřejmě tehdy stavěla na tradičních pojmech a hodnotách jako vlast, rodina, svoboda jednotlivce, svoboda podnikání, nedotknutelnost soukromého vlastnictví, skepse vůči tomu, že státní zásahy mohou společnost a ekonomiku zachránit.
Jinak něco mi uveřejnili v Právu, něco v deníku SME, ale je to těžké. Člověk, aby publikoval ve známých periodicích, musí být a) co do textů velmi nápaditý a originální b)musí mít nějaké jméno, což to první mi chybí po většinou a to druhé úplně...
Vítězové a poražení Publikoval(a): Racek | Úvahy » Politické
Tak něco jsem k tomu studoval, píšu do ještě jednoho periodika, ale nikoliv moc známého.
Jinak liter je spíše (alespoň můj pocit) na povídky, básně atd. Ta politika není obecně až tak zajímavá :-)
Vítězové a poražení Publikoval(a): Racek | Úvahy » Politické
Zdravím, děkuji za komentář. Obecně posun od pravice k levici dříve nebýval příliš typický. Churchill říkaval: kdo v mládí nevolil levici, neměl srdce, kdo jako starý nevolí pravici, nemá rozum...
Jinak máš pravdu, že socio ekonomický systém není možné jako celek pochopit, ani s ním něco provést. O to více bychom si měli dávat pozor na každého, kdo chce svět za každou cenu napravit, povznést apod. Je nutné vždy začít u sebe a máme sílu společnost pouze určitým směrem posunout, nikoliv změnit.
Je virus černou labutí? Publikoval(a): Racek | Úvahy » Politické
Bohužel je to tak.
Proto bychom se na hesla o vládě odborníků neměli nechat zlákat. Politiky totiž aspoň můžeme pravidelně vyměnit cestou voleb. Pokud by ale někdo tvrdil, že nám vládne nikoliv proto, že jsme jej zvolili, ale proto, že je "odborník", pak je to cesta k diktatuře.
Stíhání Jakeše a Štrougala aneb trestat, odpustit, zapomenout? Publikoval(a): Racek | Úvahy » Politické
Děkuji za komentář. No... ono používání odkazů na Machiavelliho není v tomto směru vůči tomuto politickému filozofi spravedlivé. N. Machiavelli byl myslitel, který se ve svých Rozpravách zabýval nikoliv tím, jak vládnout a jak moc využít, ale naopak, jak ji co nejvíce omezit, aby co nejméně zasahovala do života společnosti a nebyla zneužitelná, a to bez ohledu na toho, kdo vládne.
Ohledně trestání zločinů autoritativního režimu je v článku uvedeno, že postkomunistické režimy příliš netrestaly, a to právě pro dlouhodobé trvání nedemokratického vládnutí a jeho širokého prorostení společností.
Z ostatních zemí, které se bývalé autoritáře snažily stíhat, to v podstatě byly jen Argentina a Řecko. Tyto státy ihned po nastolení demokracie realizovaly procesy s bývalými představiteli vojenských diktatur. Jinak ani představitelé ostatních jihoamerických diktatur (Pinochet), popř. frankisté či salazarovci ve Španělsku, resp. Portugalsku trestáni nebyli. Právní pronásledování a postihy nacistů jsou pak samostatnou kapitolou.
Tedy to, že zapomínáme na zločiny komunismu, není dáno tím, že nebyli potrestáni jeho představitelé, ale proto, že roste nostalgie po tomto režimu (viz článek "Ano, bylo líp") a dále tím, že společnost v 90. letech jaksi podvědomě přistoupila k jakémusi historickému kompromisu s minulostí a přiznání, že komunismus jsme si částečně nastolili sami.
Ohledně odpovědnosti za politická rozhodnutí - ano, za politická rozhodnutí tak trochu odpovídáme všichni ve stylu rčení "máme-li křivá ústa, nezlobme se na zrcadlo". Právě v tom je demokracie nepříjemná pro naše svědomí, a proto bychom se jí možná dnes rádi zbavili...