Komentáře odeslané

Smrt jako námět básně Publikoval(a): aravara | Úvahy » Ostatní

Přiznám se, že ti vůbec nerozumím. Stejně jako jsem neporozuměla tvé úvaze, kde v anotaci je deklarováno cosi, co není ale nijak rozvíjeno v textu úvahy. Proto jsem zmínila jen myšlenku, co mi vyloudila úsměv na tváři. Toť celý můj přístup k tvé úvaze.

03.01.2017 16:57:08 | tall&curlyreagovat

Smrt jako námět básně Publikoval(a): aravara | Úvahy » Ostatní

Život není délka. Život je čas. Žít znamená sebe časovat, tedy čas je osobní, autentický, nikoliv absolutní. Smrt je koncem mého času, nikdo z nás neví, kdy zemře, tedy nikdo z nás neví, kolik času ještě má (k dispozici), tedy máme ho všichni stejně, tedy i smrt se nás týká všech stejně.

03.01.2017 10:07:58 | tall&curlyreagovat

Smrt jako námět básně Publikoval(a): aravara | Úvahy » Ostatní

Škoda, že je ten text tak starý, zadiskutovala bych si. Ale neodpustím si, že myšlenka "ale jak se vůbec dostanou k psaní o jim tak vzdáleném tématu" je úsměvná.

02.01.2017 15:54:46 | tall&curlyreagovat

LIDI Publikoval(a): Amonasr | Úvahy » Ostatní

Milý Jeněcoshniléhovevzduchu, pokud mě blokuješ, tak na mě ani nereaguj. Děkuji.

31.12.2016 14:56:54 | tall&curlyreagovat

LIDI Publikoval(a): Amonasr | Úvahy » Ostatní

Popsal jsi klasický problém introverta. Já už se ani svůj obličej vysvětlovat nesnažím. Je fakt, že dost lidí se mě kvůli mému výrazu tváře bojí či ostýchá. Občas je to výhoda.

28.12.2016 15:24:51 | tall&curlyreagovat

Koláž Publikoval(a): ewon | Experiment » Sex, erotika

Sentimentální dílo? Leda tak vzpomínkou na ludmila, byl dost svérázný.
Text pana ing. má v rámci celku zajímavou roli, přiznávám, že na první čtení jsem ho ale nerozklíčovala. (též přiznávám, že jsem nečetla příliš pozorně)
Vybral jsi ke kombinaci zajímavé typy promluv. Zajímavý a zábavný počin, ewone. Ráda bych si přečetla i další názory na tuhle koláž. Pak by mne zajímala samozřejmě tvá intence, ale nehodí se ji prozradit.

28.12.2016 14:02:31 | tall&curlyreagovat

Trojí zamyšlení v mezidobí Publikoval(a): kudlankaW | Úvahy » Ze života

Hezké zamyšlení. To druhé zamyšlení se mi zdá výchozí. Když dostaneme "volno/svobodu", nevíme, co s ní. A tak je jednodušší přijmout ty konstruované obrazy štěstí, tedy myslíme si, že štěstí/pocit libosti je to, co je nám skrze (reklamní) obrázky vsunováno. Volnost a svoboda jsou nesmírně obtížné stavy, ale když se člověk probojuje přes všechny ty hovadiny, co mu zatemňují mozek před setkání se sebou samým, tak je svět skvělé místo k životu :) (Konec pozdně vánočního patosu:D)

28.12.2016 11:16:02 | tall&curlyreagovat

Posedlí Publikoval(a): Fany | Básně » Ze života

Nejsme každý jinde, jsme ve společném světě 21. století a forma by tomu mohla/měla by odpovídat. Všechny ty výmluvy na rozdíly generační, životní, subjektivní, či dokonce ono oblíbené "nepochopila jsi, jak to myslím" mi nepřipadají věrohodné. Poezie není o rozdílech, ba naopak.

23.12.2016 08:25:05 | tall&curlyreagovat

Posedlí Publikoval(a): Fany | Básně » Ze života

Já se vyjadřovala k téhle konkrétní básni, ne k tomu, jak píšeš celkově.
Tím překonaným romantismem jsem měla na mysli typ básníka "rozervaná, nepochopená, citlivá duše". Já myslím, že v dnešní době právě to "pálení na hranici, věznění duše, trhání srdce" už moc v myslích lidí neprobíhá (díky bohu za to), proto mi přijdou tyhle obrazy přehnané a bohužel také ohromná klišé. Už samotné jazykové vyjádření dle mého nereflektuje současnost.
Půjčím si pro příklad úryvek z CoTovy básně:
"býval jsem tma a noc ale nyní jsem světlem a kreslím ti oči
tou tužkou
kterou teď píšu" - tohle je pro mne příklad fajn, moderní reflexe vlastního psaní bez toho ohromného patosu přecitlivělého básníka.

22.12.2016 12:08:06 | tall&curlyreagovat

Posedlí Publikoval(a): Fany | Básně » Ze života

Tyhle romanticky patetické básně se mi zdají dost překonané a také přehnané. Romantismus už skončil, žijeme v 21. století. Tenhle patos dle mého vůbec nevystihuje svět, ve kterém žijeme teď.
Zajímalo by mě, kdo/co jsou ti "oni", kdo (metaforicky, samozřejmě) vězní duše a pálí těla na hranicích.

21.12.2016 11:10:16 | tall&curlyreagovat

ryba mých nocí stále mlčí Publikoval(a): vrbák | Básně » Láska

Musela jsem si to přečíst třikrát nahlas, opět velmi obrazově nasycená báseň. Obraz posledních dvou veršů je úžasný! Ryba je pěkná symbolika. Zajímavý kus. Přiznávám, a už jsem to tu psala, že já tyhle "hutné" básně až tak neoblibuji, ale rozhodně palec nahoru. A jsem moc ráda svědkem tvé "cesty vzhůru" v poezii :)

20.12.2016 13:44:38 | tall&curlyreagovat

Leoš Janáček: Z MRTVÉHO DOMU – trochu jiná recenze Publikoval(a): Amonasr | Recenze » Kultura

Mám pocit, že Janáček nikdy nebyl v Čechách úplně na výši. Bohužel další z osob slavných v zahraničí, ale nezajímavých pro Čechy. Nadavno jsem se kvůli své studii o poezii trochu víc zabývala Janáčkem a jeho způsob práce s hudbou byl skutečně nesmírně zajímavý.

16.12.2016 07:41:15 | tall&curlyreagovat

Máme Skype, ICQ, Facebook, mobilní telefony, e-mail. Opravdu tak máme k sobě blíž? Publikoval(a): želvička001 | Úvahy » Ostatní

To není moc dobrý výkon za hodinu a půl.

10.12.2016 18:56:48 | tall&curlyreagovat

1 - 7 - 1 Publikoval(a): CoT | Ostatní poezie » Akční, detektivní, dobrodružné, válečné

Připomněl jsi mi (opět) Šebka, on tam má ten motiv psaní hodně silnej, např.:

"to nepíšu já to psací stroj a jeho noc
psací stroj rozjetý nocí k tisíci ostrůvkům naděje
které nejsou bohužel mé ale tvé má paní
tvá železná konstrukce a minomety tvých očí
noc krkavci a já a báseň kterou píšou hvězdy".

Mě ty metafory reflexe vlastního psaní dost zajímaj, připadají mi neskutečně nosný a zajímavý.

Edit.: Asi jsem zapomněla napsat, pokud to není jasné z předchozího, že se mi ten text líbí:)

06.12.2016 17:59:41 | tall&curlyreagovat

konina Publikoval(a): LV | Aforismus, citát, říkanka » Humor

Ja mám muža z Valašska, je tvrdohlavý, ale naučil mě pít slivovici. Je to krásný kraj tam :)

06.12.2016 15:57:59 | tall&curlyreagovat