Komentáře slouží k vyjádření vašich názorů, postojů či kritiky.
ZÁPAD SLUNCE Publikoval(a): ARNOKULT | Básně » Příroda
Já rovněž. Děkuji.
Titanik II. Publikoval(a): praetorian | Básně » Humor
Krutý vtip. Nikdy autorovi neschází - a právě to je sympatické.
Polapen Publikoval(a): petrzal | Básně » Láska
Nejlepší je začátek:
Penízky z oblohy sbíráme,
rozseté kouzlem noci.
Propojení Publikoval(a): Akrij8 | Básně » Láska
Pěkné:
Snil dechem sníh v jabloních
pro květy které budí jaro,
INSPIRACE Publikoval(a): ARNOKULT | Básně » Ostatní
Děkuji - Vás si vážím také. Jste mladší. Přeji Vám v tom boji úspěch. Já už jsem v důchodu - mé možnosti jsou minimální. Už nejsem schopný ani symbolicky svým bývalým kolegům pomoci. Vše se změnilo - nový ředitel, nové "mravy".
Botník plný bot Publikoval(a): patrma | Básně » Ze života
Já moc bot nemám. Tak nevím jak se k tomu postavit. Že bych si z té básně (předtím než přijedou popeláři) nějaké alespoň vypůjčil? Vzít? To ne - zloděj nejsem.
INSPIRACE Publikoval(a): ARNOKULT | Básně » Ostatní
Ano - je to tak. Já se musel stáhnout i z toho důvodu, že jsem se musel po roce 1998 starat o otce. Pak byl problém s maminkou. Pět let jsem byl vlastně zdravotní sestrou. Byla nemobilní. Koupil jsem vozík, hydraulický zvedák a nemocniční postel. Přestěhoval z Prahy na chalupu (maminka astma + šílený nájem). Za celý život jsem poznal jen jednoho slušného ředitele ústavu. Byl jím Mark Rieder. Mohl jsem pracovat z domova za kratší úvazek (pravda důchod mám nyní nižší). Do důchodu jsem šel přesně v lednu 2016. Maminka umřela 2018. Veškeré zařízení (VZP by to úřadovala bůhví jak dlouho) v hodnotě asi 45 000 jsem dal bezplatně Domovu Maxov (stačí dát do Google Domov Maxov + Arnošt Kult). Ne - já už víc nemohu. Navíc já si Čechů asi moc nevážím. Jsem "míšenec" (pražský Němec, pražský Žid, Čech, Ital). Mým největším vzorem je dodnes Franz Kafka. I české dějiny pojímám "odlišně".
INSPIRACE Publikoval(a): ARNOKULT | Básně » Ostatní
Promiň příteli - já mám už vše za sebou. Ročník 1953. Strýc zavřený - pak v dolech. Matka právnička (ročník 1922) - bohužel ve stejné straně jako Horáková. Musela být doma (do práce ji vzali až 1963 /nabízeli jí předtím jen podřadné práce - ty by vykonávat s ohledem na své zdraví nemohla/). Otec (ročník 1912) civilní inženýr (kapitalista, který "vykořisťoval" sám sebe). Pak 1968 (nechápu, proč jsme neodešli). Přežili jsme - bylo nakonec lepší, že nikdo v KSČ nebyl. Pak mé aktivity (znal jsem se s Ivanem Kynclem). Do SSM jsem demonstrativně nevstoupil. Chtěl jsem podepsat Chartu - otec mi to zakázal (byl jsem v posledním ročníku vejšky - dostal mne tam dost obtížně přes své spolužáky - samozřejmě na ČVUT /historie byla pro mě nedostupná/). Pak 1989 - Několik vět - chtěli mě z výzkumáku vyhodit. Pak Národní - měl jsem kliku - Romana Císaře zmlátili. Pak na DAMU - byl jsem následně přímo řízen z MATFYZu - jako možná největší výrobce letáků. Pak petice do FS (kádrováci na mne chtěli povolat ozbrojené milice). Pak OF - tam najednou zbabělci! Nacpali se dopředu a mne coby místopředsedu (později předsedu) odborů ve VÚV označili za "levicového" (coby "bývalí") - následně i za bolšouna. Po roce 1994 jsem se zcela stáhl z veřejného života.
INSPIRACE Publikoval(a): ARNOKULT | Básně » Ostatní
Já už politiku "neřeším" - ani Covid. I on je nyní politikou.
Co není politikou? Možná umění. Jaké? Román? Drama? Nebo poezie? Která? Ta z běžného života? Nebo ta o lásce? Či dokonce jen ta duchovní? - A vlastně - už přišla myšlenka - odněkud od hlubin - není to duchovní láska skrz živé? Obojí - tělesná - i k duši věčné!
Byla jsem na procházce. Publikoval(a): mkinka | Básně » Ostatní
No - a další kočky! Skvělé!
Byla jsem na procházce. Publikoval(a): mkinka | Básně » Ostatní
To je dobře, dobře, dobře! I obraz kočky je kočka! No - a tím se počet koček zvětšil. A tak se naplnilo, co jsem řekl: "Více koček!"
Dnešní doba Publikoval(a): kikin87 | Básně » Ostatní
Doba stínů – nebo světla obrazovek celebrit?
Co vidíme v stínech moci na konečné jejich dní?
Co se bude v této zemi opětovně neřešit?
Zůstane nám – někde v nebi – naděje až poslední?