Komentáře slouží k vyjádření vašich názorů, postojů či kritiky.
(keep failing) Publikoval(a): Lighter | Aforismus, citát, říkanka » Smutné
Když dnes nebudeš normálním pesimistou a věčně nadávat na vše, tak jsi naivní a sluníčkářem. Nejlepší stále chodit v šedé a černé, mít obdobně barevné povlečení, stěny bytu i nádobí. Ten přechod do krematoria (nebo rovnou na hřbitově skok do díry) je potom taky takovej veselejší, plynulejší a normální.
Jsem kdysi za letní noci ležel na palouku se svolnou milenkou. Já jí líbal a svlékl. Ona se stále dívala do nebe a dokola žbrblala, že bude určitě pršet. Nahoře na obloze jen hvězdy - a dole, má odcházející touha.
Vzpomínky jako kapky deště Publikoval(a): Rbb | Básně » Láska
Tady bych řekl, že neotřele verši poskládané o lasce.*
Třešňový sad Publikoval(a): TRlVlUS | Básně » Ostatní
Ty nuance klasiky Višňového sadu (ať chcem či nechcem) jsou zkrátka v nás.
Rád jsem si početl.
Teď se směji sám Publikoval(a): Křemen | Básně » Ze života
Ještě že máme tu zaběhlou prima formuli. "Ani nevíš jak bych rád. Ale opravdu, opravdu nemám vůbec čas."
Uprostřed hvězd Publikoval(a): Fialový metal | Miniatura, hříčka » Pro dospělé
To je opravdu literárně sváteční. Trefa Vašku*
Narozeninový den Publikoval(a): jitoush | Povídky » Ostatní
Fantazijní snový příběh a parafráze na "Budiž světlo." Zde ale jde o dar k narozeninám - dar světla. Za mně to je dar nad sladkost. Už to setkáni na osudem dané hranici světla - to povýšení a šance.* Darovat světlo (stejně jako čas) je mezi lidmi znakem nejen dávat ze své kapsy. Ale bezostišně ze svého nehmotného fundusu, přiděleného Přírodou k bytí sebe samého. Jsou to hodnoty "rodu" láska. Co můžeme dát více, nežli světlo naděje, směru a cesty, poznání? Co můžeme dát více, nežli věnovat nenávratně svůj čas, čas obohatit, investovat do dětí i proměnit jej v nezapomenutelné prožitky?
Pro mě taková nehmotná podoba vždy byla inspirací k psaní. Přestože jsem už o tom mnohé napsal, stále k tomu cítím dluh té nejpřesnější projekce a definice. Světlo a čas, jsou zkrátka jedni z fenoménů života vůbec.
Cením, jak si to téma rozehrála a vústila jej v mystický, a přesto tak civilní konec. Povídky jsou pro mně vůbec nejlepší "literární potravou." Rád je čtu. I u tebe by bylo škoda minout!* Téma máš vystavěné v zajímavé (a byť v komorním vyznění) i čtivé poloze. Je bezvadné, že si prózu občas střihneš. U mě sis čtenáře našla a rád jsem si početl. *
paprskem jarním Publikoval(a): Marten | Básně » Romantické
Tak i na tebe jaro políčilo. Chytil ses, a to je prima*
vzkříšení a život Publikoval(a): Sonador | Miniatura, hříčka » Bůh, víra
Vesmír tvarem vejce. V něm žloutek slunce na bílku sítnici oka. Jen sundat černé bryle a rozklepnout.
Dýchám!!
Smutná mami Publikoval(a): mkinka | Básně » Smutné
Z cest pokropených slzami. V prachu vítr neodvane*
Vyplout... Publikoval(a): Emily Říhová | Básně » Ostatní
Jak vodou křtěná, pomláskou buď omlazena.
I tobě přeji, krásných Velikonoc Emily*
Úplněk v hlavě Publikoval(a): šerý | Básně » Ze života
Motýl je přkrásný, třepetavý letec
já jím okouzlen, i přírodní vědec.
Milenky ohlodám, o mém zakuklení něvědí
vylíhnu se, jako Přástevník Medvědí* :-)
Děkuji, Paradoxy. Potěšilas*
Vyplout... Publikoval(a): Emily Říhová | Básně » Ostatní
Svět je v kráse velikým. Jen v člověku odvaha malá...
Za deště Publikoval(a): R.C.Šumbera | Básně » Ze života
Super, líbí se mi to. Už ta brilantní významnost i návaznost druhého s třetím veršem*
Přirostlá Publikoval(a): jitoush | Poezie v próze » Příroda
S Pidlou v zádech :-) Jsem si jen připomenul J. Dvořáka, a malinko odlehčil tvé krásné výřečnosti klasické poezie. Víš, každý po svém a nemusí se mnou každý rezonovat. Ale každému bych přál ten něžný pocit, který se mi při čtení rozlívá po těle. Je to pohlazení české mluvy od bříšků prstů poezie. Je to vlastně dar tobě danný a čtenář je v přeneseném smyslu slova, velkoryse obdarován*
Je doba kovově řinčivá, nenávistná, hamižná. Co si budeme nalhávat. Přese všechny proklamce literárních pokrokových "bijců" za úspornost vešů, za jejich akční spád, za toleranci pokleslosti i posměchu k sluníčkářům. Jsem potěšený, že romantizmus (ve všech jeho podobách) v laskavé nuanci a optimistickém pohledu na život, ještě - třeba i u Tebe, mohu pohledat. Čtu si a připomínám si, jak jsem prožíval rozhlasové pořady Zelené peří, Mirka Kovaříka. Byl to fenomén oblasti poezie i díky jemu, jsem si v sobě vypěstoval jako mlaďoch osobitý přístup a vkus. Naše tvorba je mnohdy vyjádřovacími postupy rozdílná - a přesto. Kdo má rád literaturu nehledí v jakém stylu kdo píše. Ale jak dokáže poeticky myšlenky (snad ještě kultivovaně) literárně zpracovat do čtivého díla. Literatura od čtenáře ničeho nežádá - jen si nepřeje urputnou zahleděnost, a zcela tupou konzumaci.
Tak si čtu, a bzzzučí mě v hlavě urodné včely. Velké díky, za nepančovaný med a opravdový prožitek, Poetko Jituško*
Návrat v čase Publikoval(a): Klára Němcová | Básně » Ze života
Tedy Klárko, jako bys mě iniciovala. Napadlo mě třeba, že ten pas vztupem do života. Abychom snáze a s odvahou putovali a překonávali hranice obav a "mindráků."
Hezky napsané a inspirativní.