Komentáře odeslané
Komentáře slouží k vyjádření vašich názorů, postojů či kritiky.
Shořelý den Publikoval(a): Kaj | Básně » Ostatní
Milý Robine, i tak se to dá brát. Pěkný den, M.
Mekka západu II Publikoval(a): Kaj | Básně » Ostatní
Milá Emily, stíháš mnohem více, než já, který vedu spíše monolog, píši a velmi málo čtu.
Kainovo putování Publikoval(a): Kaj | Básně » Ostatní
Milý Šerý, děkuji za Tvé řádky a Tvou obavu. Není se čeho bát. Jenom ve mně něco končí, aby zase mohlo něco jiného začít. Báseň vznikla už před nějakou dobou jako vcítění se do bolesti někoho jiného, který jí trpěl ještě před větší dobou a dnes už mezi námi není.
Kamarádka takto napsala knihu o péči o určitý druh psychické nemoci u dítěte. Udělala to tak, že se vcítila do známé, která takové dítě má. Od té doby si myslím, že pomocí vcítění se je možné se při psaní přesunout daleko od svého osudu.
Podobné texty jsou reakcí na knihu Ladislava Fukse. Přeměnil jsem si knihu do následujícího postupu: Nyní se budu ve volných chvílích přenášet do LDN, kde třeba jednou skončím. Pokud to nyní budu dělat, tak z LDN se třeba budu moci přenášet zpátky do dnešních chvil, kdy je mi dobře. Pokud toto funguje, tak se to podle mě dá vztáhnout jen na prázdnotu, ne na bolest. Bolest je nesdělitelná, nepřenositelná. I tak je to možná nesmysl. Dávám do toho raději jen čas, který nejde použít jinak.
Pan Theodor Mundstock (1963) – Psychologický román o osudu pražského Žida, který je sužován možností, že bude transportován do koncentračního tábora; po třech letech naprosté apatie a melancholie se rozhodne postupovat prakticky a metodicky - připravovat se na budoucí situaci (např. spí na pryčně, moří se hladem a tahá těžké věci, trénuje i svou smrt), zároveň prožívá řadu halucinací a dialogů se svým stínem Monem, způsobených jeho psychickou nemocí - schizofrenií; další z jeho halucinací je obrovská "slípka", která s ním žije doma a o kterou se stará; transportu se nedožije, před nástupištěm ho přejede auto a zemře. Román zobrazuje, jak obyčejného člověka ponižuje a pokřivuje diskriminace a strach. Člověk se nikdy nemůže zcela připravit na to, co nám osud přichystá.
Mekka západu II Publikoval(a): Kaj | Básně » Ostatní
Milá Emily, jsi taková druhá vlna, čteš texty vždy až po nějaké době. Tato báseň měla být jistotou pro staré panny, staré mládence. Chtěl jsem ukázat, že vyvrcholení skutečně existuje, že se nachází v nějakém konkrétním místě. Pěkný večer.
Vábení k odjezdu Publikoval(a): Kaj | Básně » Ostatní
Milý Šerý, díky. V krajině ženy se ocitáme nejprve jako turisté a hosté. Když setrváváme delší dobu, stáváme se svědky a účastníky všedních dní a krizí. Pro některé ženy nepřestaneme být naplaveninami a přistěhovalci. Je hezká představa, že jsou místa, kde je pro nás připravena židle.
Po ránu Publikoval(a): Dreamy | Miniatura, hříčka » Ze života
pěkná
Žebrání slov Publikoval(a): Kaj | Básně » Ostatní
Někdy je útulnější chaloupka než vila
Žebrání slov Publikoval(a): Kaj | Básně » Ostatní
Milá Dreamy, díky. přeji pěkný čas předvánoční
Žebrání slov Publikoval(a): Kaj | Básně » Ostatní
Díky, pěkný den i týden
Osobní zpověď. Publikoval(a): mkinka | Básně » Smutné
Je výborná. Opravdu se ti povedla. Takto dobré jsem od Tebe četl jen dvě tři
ST
Mám tě ráda Publikoval(a): Dreamy | Ostatní » Ze života
PSPS: Přestřelil jsem. Když se budu pozitivně motivovat a budu chtít, aby byl svět okolo mě lepší, nemusím rezignovat, když se budu chtít mít rád takový jaký jsem.
Mám tě ráda Publikoval(a): Dreamy | Ostatní » Ze života
PS: Jako by mít rád sám sebe takového, jaký jsem, znamenalo přitakání provizoriu, ve kterém se ocitám. Jako by to byla rezignace na to cokoliv se ještě snažit změnit. Jako by to bylo smíření se vším okolo. Pokud tomu ale přitakám, nastane velký paradox. Ocitnu se na cestě vyjití jinam.
To, co se snažím psát, bylo zpočátku bohužel poučováním. Nyní to není ani konstatování. Je to jen jakési plynutí myšlenek, hádání, jak by to mohlo být.
Mám tě ráda Publikoval(a): Dreamy | Ostatní » Ze života
Myslím si, že můžeme přesvědčovat. Můžeme přesvědčovat sami sebe, abychom měli rádi sami sebe takové, jací jsme. Pokud se nemáme rádi, jak můžeme uvěřit, že nás má rád nekdo jiný? Myslím si, že mít rád sám sebe není vždy tak jednoduché, jak by to mohlo vypadat.
Upřímně. Tato báseň byla pro mě nenápadná. Probudil mě až komentář Anie. Spící jsou špatnými čtenáři. Děkuji tedy i Anii, že mě zprostředkovala spolu s autorkou tuto báseň.
Mám tě ráda Publikoval(a): Dreamy | Ostatní » Ze života
Byla zde položena otázka, proč jsem dával tipy. Je zde neustále opakováno: Mám tě ráda. To nějakým způsobem dokáže oslovit mé podprahové části úplně elementárním způsobem. Je to konejšení půlročního kojence, který někde hluboko ve mě je a těší se z toho, že po letech mu připlulo nějaké zastání. Opakování, melodie jsou přesně jeho komunikační kanály.
Jako dospělého muže mě zde fascinuje naděje, že by mě někdo mohl mít rád takového, jaký jsem, že by dokonce měl rád mé nešvary. Realita je dost obrácená. Z bezpodmínečnou láskou je velmi těžké se setkat.
A nyní k mému prvotnímu záměru - proč jsem sem „šel“: Vím, že se nemá srovnávat, ale báseň (nebo písnička?) mi připomíná toto: https://karaoke-texty.eu/wabi-ryvola/cekani. Akorát tam je: Ráda tě mám a ne mám tě ráda. Líbí se mi, jak v písni (nikde jsem nenašel její video) je vyzpívané: "Ráda tě mám". Jak autorce zní v uších "Mám tě ráda"? Rád bych to také slyšel.