Komentáře odeslané
Komentáře slouží k vyjádření vašich názorů, postojů či kritiky.
MÁ TOHO MOC Publikoval(a): Vivien | Povídky » Ze života
a to mě potěšilo, tento komentík, děkuju moc!
MÁ TOHO MOC Publikoval(a): Vivien | Povídky » Ze života
jupí! mám čtivou povídku! díky moc, za radost*
MÁ TOHO MOC Publikoval(a): Vivien | Povídky » Ze života
ano, a tak my si tu žijem :-)
V řeznictví je maso a nikoliv zvířata Publikoval(a): jort1 | Miniatura, hříčka » Ostatní
Tak toto jsem si početla! A ta poslední sloka, no super překvapení. Dám si to ještě jednou dokola .. jsem přece inteligentní :-)
Kniha se inspirovala skutečným příběhem Publikoval(a): jort1 | Miniatura, hříčka » Ostatní
Vysvětlení kulového blesku sovami, tak to skutečně píše. Moje blátivé kuličky držely na fasádách dobře. Zřejmě jsem měla jako dítě dobrý švih ..
U Santošky jsou kaštany Publikoval(a): mkinka | Básně » Příroda
***
MÁ TOHO MOC Publikoval(a): Vivien | Povídky » Ze života
asi bych měla vypsat výběrové řízení :-)
pravidla stolování... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života
Jsem gurmán každým coulem ..
Černé jezero Publikoval(a): kozorožka | Básně » Ostatní
To je tak příjemně plynoucí text*
MÁ TOHO MOC Publikoval(a): Vivien | Povídky » Ze života
No vítej v klubu Kájo* Myslím, že v tomto směru jsme si už byli i osobně svědky :-) Máme pro sebe tedy pochopení. Ano, i já historek více. Jen začínám i více zapomínat, no zde k velké škodě, měla bych si dělat honem zápisky. Mám radost, že sis přečetl a pobavil ses, díky! Tedy splnilo účel. Ale už musím, mám toho ještě moc a chci se i vyspat :-)
HUDBA TICHA Publikoval(a): Vivien | Básně » Ostatní
Tak to moc děkuji, vždycky jsem ráda, když mi čtenář i řekne, co se mu líbí, to je prima vazba.
MÁ TOHO MOC Publikoval(a): Vivien | Povídky » Ze života
Přesně, hlavně to vydržet se sebou :-)
MÁ TOHO MOC Publikoval(a): Vivien | Povídky » Ze života
No, v ten okamžik jsem skutečně byla vyděšená strachy o dceru, protože mám autentickou zkušenost. A ono ťuknutí, co jsem zaznamenala, ve skutečnosti nebylo ťuknutí dveřmi (proto jsem nabyla dojmu, že pasažér:-) už nastoupil). Ve skutečnosti dcera za poklusu za rozjíždějícím se autem ťukala na zadní okno, že co blbnu a ujíždím bez ní. U garáží nejsou lampy, navíc byla ještě tma a já neviděla v zrcátku nic, a už vůbec, jak dobíhající dcerka nemá už šanci dohonit "slepou" matku s nohou na plynu. A já s ní ještě celou cestu hovořím a dokonce jí i odpovídám!
Děkuju Maruš, že sis přečetla i povídku, ty zde moc nefrčí ..
Když všechno schází Publikoval(a): mkinka | Básně » Smutné
Skvěle!