Komentáře slouží k vyjádření vašich názorů, postojů či kritiky.
Poslední sbohem Publikoval(a): Karin Misařová | Básně » Smutné
Tipuji Rozchodová, líbí se mi ta něha v tom vyjádření v takové chvíli, mohlo by to být láskyplné sbohem.
Zmatená Publikoval(a): Karin Misařová | Básně » Láska
"Žár touhy chtění
v Lásce milování"
Báseň Zmatená mi přináší zajímavý pocit.
Jako bych díky tomu Tvému vyjádření, které jsi zvolila, ještě lépe cítila paradox citů.
(Motto Nekonečný příběh:
"Co může člověka učinit vidoucím, to ho oslepuje. Co může vytvářet něco nového, to se stává zkázou.")
K tomu mi velmi sedí ten název "Zmatená".
Subtilně geniální v tom Láska-Papír-Benzín-Touha-(S)hořet
Až přijde noc Publikoval(a): Karin Misařová | Básně » Láska
Netuším, co sděluje, což nevadí ..nebo napiš nápovědu zde
Tvůj styl psaní zajímavý zde. Má pro mě takové příjemné mystično a není prvoplánové, líbí se mi, že není tuctové.
Jsem Publikoval(a): Karin Misařová | Básně » Smutné
Osobitý styl, vyjádření jež se mi zde prosmýká jako kluzký had a přitom tak břitce realistický. Šikovné!
Chtěla bych být Publikoval(a): Karin Misařová | Básně » Smutné
"Člověk člověku jest člověkem
však někdy také pěnou Malé mořské Víly.."
Mám výhodu, že jsem měla to štěstí tuto báseň číst již tehdy blízko jejímu vzniku
mám ji uloženou z té doby a schovanou
Ráda v ní cítím poetickou rovinu - to jak mi zní.
Její význam považuji za nadčasový v tom, že slyším proměnlivost plus/mínus v každé Bytosti (ženě zde).
Pro mě je tam takový zajímavý tanec lidskosti a touhy po Lásce.
Oči Publikoval(a): Karin Misařová | Básně » Smutné
„V průhledu Tebe sebe
Oči naše promluví.“
Děkuji, Karin,
Báseň jež mi šikovně připomněla chvíle, kdy jsem pohlédla bolesti do očí, a uznala její místo ve mně.
Vědomě i nevědomě prožíváme jednu stranu mince, nyní zde v básních smutných, např téma Smrt, Bolest, Smutek, Beznaděj..."JAK" z toho benefituji, vidím u sebe jako mou osobní cestu. Cestu, jak projít a jak z každé výzvy učinit spojence (což tipuji i v komentech Crazymike naznačuje).
Děkuji proto za tuto ryzí báseň. Obnažuje (již ve velmi citlivých letech na emoce), tak hlubokou a dávnou pravdu, kterou já třeba prožila vědomě až po 35 roku svého života.
Dnešní kultura společnosti snadno vymývá individuální originalitu a vlastní emoce i názory, a proto každá poetika, tvořivost, báseň apod., která tepe vlastním bytím, je mi milá a vzácná!
Jen tak dál, co volně plyne.
Má zodpovědnost, jakou báseň si vyberu a jaký úhel pohledu zvolím, abych si udržela vlastní konstruktivní pohled na věc! A snad nevzala na svou palubu, co mi neslouží…. Když to autor ještě podpoří, jistě to uvítám.
Ať se daří, co tě baví!
Ořechová N.