Komentáře slouží k vyjádření vašich názorů, postojů či kritiky.
Otázka lidské identity Publikoval(a): Zoroaster | Aforismus, citát, říkanka » Filozofické
Říkanka snad zlehka spíchnutá, ne tvrdě promýšlená (?). Mimoděk ukazuje že společenské děje lze svěřit literatuře krásné, spíš než odborné. A lidský závazek tedy na první pohled paradoxně musíme řadit k poezii. Na to koukám jako opařený, ale asi ano! Poslední věta pak mluví, jako když se prorazí tunel.
Zoufalost Publikoval(a): Catastrophé | Básně » Ostatní
to by mě zajímalo co dělá básnířka před a po sepsání takováto básně? jestli hraje hry a surfuje po netu, cucá kokakolu a plody moře a k tomu píše do básně "tma a smrtelný mír" ... tak cítíme že v tom případě asi něco není dobře
Japonské miniatury Publikoval(a): mesje | Satira, epigram » Pro dospělé
děkuje "úklonami"
příklady jsou tím strašidelnější čím více dnes již poznáváme jejich obrysy. Bůh říká "uvedu vaše pošetilosti na vaše hlavy"... není to jeho trest, ale naše pošetilost
Cáry jejich plášťů plují po nebi Publikoval(a): Duhová Rybička | Básně » Ostatní
hutná beznadějná protiválečná proza ve volném verši, závěru a zejména obrazu s obtloustlým padesátníkem nerozumím, ale duch básně je v této tematice nový a dochází v odhalení daleko. Totiž že na vině jsou "křižáci" tzn. vojáci posedlí nějakou (původně třeba i vznešenou) myšlenkou. Ne obyčejní vojáci, nýbrž křižáci - poutníci idejí zla a násilí, ti přinášejí zmar a zasluhují naše pohrdání a vyčítavý posměch básníkův (cáry, pavučiny, skořápky, prázdné šaty, papírové přilby, i kouř z jejich dýmek je zhoubný.) Závěru nerozumím, snad jako kdyby básník cítil že by sem patřil obrat s trochou optimismu - a on nevyšel, jelikož řešení neznáme, pouze televize začala hrát...
Údolí říčky Publikoval(a): Fractura cordis aperta | Básně » Smutné
básnička přírodně melancholická, nepřekvapivě smutná, ale sestavená je důmyslně pravidelně a přitom stále hladce čtivě. Uchvacují mě dva upravené a sladěné protiklady: po hrstech beru + po hrstech ztrácím, v údolí + na kopci. To jsou obrazy jak z křišťálu. Krásná poezie tichého pohybu a bytí v přírodě, jen tak mimochodem sdělovaná. Stejně jako v lese u potůčku také zázraky neřvou, nýbrž lehounce existují snad ani se nenabízejí k všímání, a přesto tolik člověku dají, tolik útěchy.
Kritické okénko Publikoval(a): Ezop | Básně » Ostatní
takové dílo jak říkáš se i "osamostatní" od autora a není pak důvod, není emoce k tomu abychom se hádali čí vinou si nerozumíme, děkuji
schizofrenie Publikoval(a): Marcone | Básně » Smutné
počin se mi nelíbí, jelikož nějak stlačuje (snad i škodolibě) člověka na nižší úroveň, nicméně je básnička promyšlená a správně nazvaná
Vzájemný respekt Publikoval(a): NPPPP | Básně » Ze života
nyní příběh popisuješ daleko lépe souvisle i se zajímavými dějovými detaily takže je vidět, že zřejmě je v právu student a učitelka přehání. To se básní nepodařilo, jelikož opravdu není snadné vyjádřit se dobře. Kdyby v příběhu bylo nějaké pokračování a vyústění, hodí se na povídku.
Vzájemný respekt Publikoval(a): NPPPP | Básně » Ze života
jak říká podtitul, projev je dlouhý, zbytečně vehementní a neukázněný jakým zřejmě i hrdina ve skutečnosti je, to si paní učitelky asi užívají... Básnička se snaží rozebrat životní situaci, pro samé pubertální chvástavé předstírání mužnosti se nedostává daleko, nicméně ale přijímá to nové paradigma zpodobněné lopatou.
Byla by s maturitou aspoň lehčí lopata? - to je krásný verš plný životního poznání. Že totiž život je stejně o práci rukama, o makání "v potu tváře" každého to čeká. A k TOMU je třeba mít respekt.
Pro tebe Publikoval(a): girasole | Básně » Romantické
mě vždycky u takového milostného vyjednávání napadne dopis od Vikomta Valmont jak psal: mezi láskou a nepřátelstvím existuje ještě 1000 variant a proto drahá markýzo ode dneška budu Vaším milencem anebo Vaším nepřítelem. Cítím znamenitě jak je Vám tato volba nemilá...
To je fantastická řeč, že. Taková titěrně kultivovaně tvrdá. Tohle nebezpečné napětí chtě nechtě přináší každý začátek vztahu a dýchá i z této básně. Láska je také nárok podepsaný před svědky z přírody.
Lunapark konzumu Publikoval(a): martinaV | Básně » Filozofické
téma je těžké zpracovat aby nevyznělo jako klišé, jako nějaká grétina očekávaná agitace. To se však básničce originálně podařilo v závěru, který v obrazné paralele říká natvrdo že ta nakrášlená doba sladkých požitků opravdu není k životu.
Myšlenky housenky Publikoval(a): Kulturní Barbarka | Básně » Bůh, víra
kdy si říkám "cože?" bych dal otazník
"hluboko" vhodnější než "hluboce", nemluv o věcech jako hezky, ale jak jsou
Závěr je podařený. Básnička je živá a důvěryhodná ve své upřímné úzkosti z života a možnosti selhání - dokonce situaci překonává, řeší: nachází naději a oporu v Bohu a nevychází to vůbec uměle. Ostatně vždyť Bůh také slibuje bezdětnému Abrahámu (housenkám) nespočetné potomstvo (stát se motýlem). Dobrá otevřená básnička s bezděčně vtipně zrýmovaným názvem.
Kritické okénko Publikoval(a): Ezop | Básně » Ostatní
mně se ta báseň nelíbí, připadá mi nějak laciná a odbytá, a používá lidi jako kulisy ošklivosti - to není pravda o metru nýbrž disidentská póza
komentář chápu dobře, děkuji
Kritické okénko Publikoval(a): Ezop | Básně » Ostatní
ano chaos má svou inspiraci, a že je tedy každé dílo a názor stejně dobrý, stejně možný jako jiný, to je pro básníka taky lákavé pomyšlení... avšak je přece dobro-zlo a krása-nevkus, nebo individualita-papoušek, to není stejné, není to"pro mě" ty věci mají objektivní platnost.
děkuji
Kritické okénko Publikoval(a): Ezop | Básně » Ostatní
tohle je dá se říct taky blud, jímž se autor probíjí na scénu