Komentáře odeslané
Komentáře slouží k vyjádření vašich názorů, postojů či kritiky.
Co je vlastně víra? Publikoval(a): diggy | Úvahy » Bůh, víra
Vladan:
A Vladane je vůbec možné, aby nedokonalý člověk (i nedokonalý křesťan) byl někomu jinému obecnou autoritou? Teď tak mareně uvažuju, kdo by to mohl být. Pár výjimečných osobností v dějinách se najde, ale v podstatě je to nemožné. Každý člověk má pár vroubků a špatných vlastností, čili těžko se dá čekat, že by mohl být vzorem vždy za každé situace. Snad Kristus...
ALe nějak mě to netrápí, protože obecná morální autorita není něco, co bych u druhého člověka hledal. Ani moje žena není dokonalá a ani já nejsem dokonalý u ní.
čili jak jsem řekl, mohu sá vážit i ateisty v určitých oblastech a stejně tak i křesťana zase v jiných. Jen ty oblasti se nebudou vždycky překrývat.
Co je vlastně víra? Publikoval(a): diggy | Úvahy » Bůh, víra
Tak Vladane, rozebírali jsme morální autoritu jako celek. To ty ses přece pozastavoval nad tím, že jsou určité věci, kde ateista nebude křesťanovi autoritou a naopak. A z toho jsi udělal extrapolaci, že pokud není ateista křesťanovi autoritou svou tolerancí k potratům, tak není autoritou vůbec a naopak.
Ale takhle to přece není. i já si mohu vážit Klause či jiných ateistů v určitém přesně ohraničeném případě. I Klaus občas řekne něco, čeho si vážím. Stejně tak Havel, ale i Alan Grenspan. Stejně tak mám rád muslimské dervišské příběhy nebo hinduistické pojetí nenásilí.
já se nepokouším o extrapolaci, jen jsem dal pár jmen lidí, kteří ač křesťané mohou ve svých oborech a ve své viditelné činnosti být i ateistovi autoritou. Copak vím já, jestli doma náhodou neřvali na děti?
Snažil jsem se vysvětlit, že morální autoritou nebývají lidé za svá krajní stanoviska a pevné postoje, ale za jiné vlastnosti jako humor, empatie, soucit, pravdomluvnost, otevřenost apod.
A že vidím v potratech v mnoha případech jen sobectví? také to tak v mnoha případech je. Ale ne vždycky. Že za potratem vidím neúctu k lidskému životu? Ano v mnoha případech to tak je. Také ale bude rozdíl, byl-li to jeden případ, nebo opakující se záležitost a jak se taková věc zapíše do života dotyčného.
A jako křesťan dávám křesťanům jednu jednoduchou radu pro takové případy. Berte si za partnery takové lidi, kteří s vaším názorem souhlasí. Totéž doporučuji i ateistům. Alespoň nedojde na situaci, kdy jeden bude hájit svoje právo na dítě a druhý vyčítet neúctu k životu. Ostatně neochota ustoupit na obou stranách bude znamenat mnohem horší neštěstí než jeden zmařený nenarozený život.
Co je vlastně víra? Publikoval(a): diggy | Úvahy » Bůh, víra
A na závěr... jesm rád, že můžeme provonávat jmény... ono to hodně udělá...
Dan jako autoritu uznává Ježíše, Husa, Matějčka, Grygara, Svěráka, Rumla, Koháka...
Vladan jako autoritu trochu uznává Havla, Klause...
Myslím, že to má slušně vypovídající hodnotu. obzvlášť pro jakoukoliv třetí osobu, co toto čte.
Co je vlastně víra? Publikoval(a): diggy | Úvahy » Bůh, víra
Vladan:
Já jsem ti vladane jen nahodil několik jmen. A tak je tey rozebereme. Ono je celkem jedno, že Grygar třeba dneska senilní, ostatně má na to věk a právo, ale jeho astronomické práce jsou stále na světové špičce. Není nikde řečeno, že se člověk stává menším, když už jeho duševních sil ubývá. A i když třeba dneska už není autoritou, rozhodně jí byl. A to předvším pro svůj pověstný vědecký přístup.
Zdeněk Svěrák není jen herec a komik. Je hlavně spisovatel i když píše především scénáře. A jeho filmy mají dodnes lidem hodně co říct. Nemluvě o tom, že je možná jediný v této republice, který dělá kvalitní písničky pro děti, které vychovávají.
Zdeňěk Matějček ti možná nic neříká jako jméno, ale při každém psychologickém vyšetření dětí se používá jeho metodologie a SOS vesničky znáš i ty.
A že nemáš žádného ateistu, kteýr by byl autoritou? Tak ovšem o autoritě vůbec nemluv. Já bych jich pár znal. Možná že tobě není a neumí být nikdo autoritou. Jen ty sám...
Co je vlastně víra? Publikoval(a): diggy | Úvahy » Bůh, víra
No já bych několik mediálně známých křesťanů jako autoritu viděl...
Tak jen tak namátkou... Erazim Kohák (filozof), Jiří Grygar (astrofyzik), Joel Ruml (souč. senior ČCE), Štěpán Hájek (muzikant), Zdeněk Svěrák (režisér, herec a spisovatel), Jaromír Křivohlavý (psycholog, psychiatr), Zdeněk Matějček (psycholog, tvůrce SOS vesniček), Zdeněk Hruška (politický vězeň, Hruškova meditační zahrada), architekt Kaplický (anglikán).
Tolik ti, co by se dali považovat do jisté míry za autoritu. Dovoli jsem si je soukromě seřadit podle toho jak moc autoritativní se mi jeví.
A teď ještě pár dalších mediálně známýčh křesťanů -
Aleš Juchelka (moderátor Medůzy) sestry Toušlové (moderátorky), Štěpán Rak (muzikanti otec i syn), Hana Zagorová a Štefan Margita (není nutno představovat) je nutné pokračovat? A to jsem vůbec nezačal o regionálních "hvězdách" které třeba nejsou známy celorepublikově, ale ve svém kraji ano.
Většinou se ten křesťan pozná tak, že nezvedá prostředníček ani v parlamentu ani doma, nemluví sprostě, nejsou o něm palcové titulky v Blesku a má normální rodinu.
Teď to zkus ty Vladane a vyjmenuj nějaké podobně mediálně známé ateistické autority.
Co je vlastně víra? Publikoval(a): diggy | Úvahy » Bůh, víra
Vladan:
Jo? fakt je realita jiná? Mluvme o naší zemi o naší evropě. Mluvme o tom prostředí ve kterém žijeme a kterému tedy alespoň trochu rozumíme. Ono bavit se o pohnutkách lidí (a křesťanů) někde v Malajsii nebo v Bosně jde trochu mimo nás. Nežijeme tam a nerozumíme tomu.
Ale ty snad vidíš v naší zemi fanatické křesťany jak rozvracejí stát nebo liberální hodnoty? Já vidím jen pevné rodiny, provoz sociálních zařízení, vysokou míru solidarity, vzdělané děti (dost zajímavé, když vlastně věří, že Bůh stvořil Adama a Evu a přitom jsou to také vědci, technici a vůbec jsou přínosem svým oborům), žádnou kriminalitu, žádné společenskosociální patologické jevy.
Co je vlastně víra? Publikoval(a): diggy | Úvahy » Bůh, víra
A já bych rád dodal, že postoje v tomto nemusejí být nazávadu, pokud nejsou zastávány dogmaticky. Není nijak problematické, když se někdo cítí v roli ochránce nenarozeného života a jiný zase v roli ochránce práv ženy. Problém nastane až tehdy, je-li postoj tohoto ochránce extremistický a není ochoten od své teze ustoupit ani v případě, že je situace zcela neadekvátní. Proti právům matky není možné něco namítat, ale pokud na to přijde, existují i práva otců. Stejně tak se nedá něco namítat proti zachování a úctě k životu, ale exitují situace, kdy je konforntace příliš bolestná.
Ale znovu opakuji... morální autoritou zpravidla nebývá ten, kdo vyhlašuje pevné, věčné a nesmiřitelné teze, byť se krátkodobě může zdát, že nese recept na zlořády světa. Morální autoritou bývá ten, kdo umí naslouchat, posuzovat a připravovat řešení na míru. Ostatně ani Ježíš nedává ukamenovat cizoložnici a nezakazuje striktně rozvod. Večeří s hříšníky a odpouští viníkům. A i když má pevné zásady, nejsou v jeho programu receptem na štěstí, pouze bezpečnostní značkou.
Co je vlastně víra? Publikoval(a): diggy | Úvahy » Bůh, víra
Vladan:
Já vidím ještě jiný zádrhel... Ano Vladane těžko může být pro křesťana morální autoritou ateista uznávající potraty, ale to je dost slabá definice charakteru člověka nemyslíš?
Dokonce takový opravdový "charakter" nebude zcela jednoznačně proti potratům a nebude zcela jednoznačně pro. Být jednoznačně pro nebo proti je dost fundamentalistické. To je stejné jako být jednosznačně pro zrušit romům sociální dávky a jednoznačně proti tomu jim dávky zrušit. Ani jedno není přesné. Někdo by si zrušení zaloužil a někdo zase ne.
Takže ano, ateista podporující potraty, to skutečně autorita nebude, ale nebude autoritou ani pro své ateistické okolí. Stejně jako křesťan stavící se proti potratům za všech okolností včetně znásilnění nebo nebezpečí života pro matku.
Opravdová morální autorita, jak měl na mysli Paul... totiž nestojí a nepadá na jednom sloganu. Proto pro něj může být morální autoritou člověk, který opravdu umí posuzovat věci podle skutečnosti a ne podle ideologie. A pak bude jedno, zda je ateistou nebo křesťanem, nebo někým jiným.
Co je vlastně víra? Publikoval(a): diggy | Úvahy » Bůh, víra
Nekecej že je tvoje rodina věřící... protože to bys byla taky. Nebo alespoň bys věděla něco o Bibli a vůbec o křesťanství. Ty znáš jen takové ty všeobecné mýty a řešči kolující internetem. Vlastně jsi do bible nikdy ani nenakoukla. Asi ji ani nemáte doma. A nikdy jste o ní doma nemluvili...
Odpustky Publikoval(a): M.A.K. | Povídky » Ostatní
A budeme kritizovat historické reálie...
1. Papežové neseděli ve Vatikánu. Jeden seděl v Římě - Vatikán ještě neexistoval, druhý ve francouzském Avignonu a třetí se potuloval po severním Porýní a Německu.
2. Odpustky se neřešily tak jak popisuješ. Zpověď a odpustek jsou odlišné kategorie. Odpustek se kupoval formou popsaného pruhu papíru a opravňoval beztrestnost i před soudem. A byl podstatně dražší než stříbrňák.
3. Kněžský celibát ti nic neříká? Těžko mohl mít dceru, jedině utajenou, ale k té by se veřejně nesměl znát. o manželce ani nemluvím. Tu kurvičku na náměstí už bych si představit dovedl...
jinak námět dobrý, pointa dobrá, jen ta historie... To je zhruba totéž, jako když američani natáčeli fantasy o kněžně Libuši... Ještě dneska se směju...
Konec příběhům Publikoval(a): Eldir | Povídky » Fantasy
Tak ano, kompozičně psát umíš a má to hlavu a patu. Ale skutečně je to dost rozvleklé. Pokud přijmeš pár rad od staršího kolegy, tady jsou:
1. Moc se mažeš s popisy. Popisuješ do detailu, ale čtenáře to většinou nezajímá. ČTenář má svoji fantazii a někdy mu detailní popis může tuto záležitost nabourat. Proto je určitě lepší popisovat málo, nebo spíš popis do děje zasouvat tak nějak mimoděk. určitě je lepší říct, že se mu modré oči rozzářily, než udělat celý odstavec že měl blond vlasy, modré oči a dlouhé nohy.
A úplně nejlepší je, když hrdina není příliš konkrétní zjevem, aby se s ním čtenář mohl lépe ztotožnit. čili ať má spíše upřímné oči než modré. Ať je houževnatý, než že má svaly na rukou.
Popis by měl být jedině v případě, že je pro povídku nějak důležitý. Když je hlavní hrdina velký a vysoký, tka jedině v příadě, že mu to pomůže přes překážku. Když má nějaké zvláštní znamení, tak jen tehdy, když to bude mít pro děj nějaký význam.
2. Občas popíše stejnou věc dvakrát. Jednou jako děj a podruhé jako přímou řeč, která se k tomu vrací. To opět zabírá hodně místa a nutí čtenáře číst něco, co už zná.
3. Když píšeš povídku, je důležité, aby měla nějaký rámec, který ji provází celou dobu. Takový bílý podklad na který se pak nanášejí různé barvy. Občas ho míváš, ale většinou se tu a tam ztrácí nebo mizí a objeví se jiný. Je to rušivé. Čtenář pak má pocit, že naskočil do jiného příběhu.
4. Nebudu nic povídat o pointách, gradaci, krizích katarzích a kolizích, protože to umíš na výbornou. Stejně tak nemám žádné poznámky ke tvému slohu.
Když to shrnu - talent máš a umíš ho využít. Chybí ti trochu řemeslného fortele, ale ten se nedědí ani není v genech, ten se prostě musí vycvičit psaním psaním a psaním. Takže piš dál, děláš to dobře.
Pohádková noc Publikoval(a): Eldir | Povídky » Fantasy
Hezké... líbilo se mi to... Takže nejsi on, ale ona...
Šestkrát a dost Publikoval(a): Eldir | Povídky » Ze života
Tak přemýšlím, jak bych měl svůj komentář podat... No začnu tím, že komentuju málokdy, jen pokud mě něco šíleně zhnusí, nebo něco šíleně osloví a nebo mě uvede do rozpaků.
Tvoje dílko je ten třetí případ. Nějak se v něm nevyznám. Na jedné straně Tomáš Akvinský, čili nějaká (možná) církvení škola či filzofická fakulta a na druhé straně ta mluva pouličního dlaždiče. Jedno i druhé může existovat, ale dohromady mi to dělá omáčku ze které nejsem moudrý.
Líbí se mi styl tvého psaní, hezky to plynulo, mělo to spád, gradovalo to, neprozradil jsi všechno hned na začátku, to se mi líbilo hodně.
Také námět byl dobrý, pointa byla, dokonce to mělo i nějaké ponaučení na závěr, čili kompozičně dokonalé.
Ale přece jenom to bylo trochu rozvleklé. Zkusmo jsem vyškrtal zbytečné věty a zkrátilo se to na půlku, aniž by se děj či myšlenka o chlup změnily. Ernes Hemingway říkal, že pokud nemá každá věta smysl i po dvacátém přečtení, je třeba ji škrtnout.
takže jak říkám, jsem na rozpacích. Umíš psát, kompozice dobrá, ale některá místa byla jako když šlápneš na hrábě. Tohle bylo první co jsem od tebe četl a teď se pustím do toho ostatního.
Jsem pánem své Země Publikoval(a): Mushroom | Úvahy » Ze života
Víš hnutí které je proti vlastně institucím jako jsou církve, spolky, úřady apod je vlastně samo o sobě odsouzené k živoření.
Těžko si můžeš vytvořit instituci pro boj proti institucím. Proto punk zůstane pouze hnutím. A protože jej nezaštíťuje žádná instituce, žádný úřad, žádná strana, žádné sdružení, nemá žádné stanovy, žádná pravidla ani nic podobného, tak také nemá žádný rámec.
Proto má toto hnutí vedle sebe inteligentní anarchisty, vysokoškolské volnomyšlenkáře co přemýšlejí o lepším světě, ale také zhulené a zfetované idioty co dělají bordel a přemýšlení je pro ně sprosté slovo.
Aby člověk dokázal, že je dobrý, musí udělat celou řadu dobrých skutků. aby dokázal že je špatný, stačí jeden špatný skutek... To je přísloví, tkeré platí i pro punk. Pár zhulených pitomců nadělá škody kterou v očích veřejnosti nenapraví ani tisíc normálních...
Revolta je hezká věc, občas dokonce dodá slušný impuls ke změnám, ale ještě nikdy v dějinách žádnou změnu nedotáhla do konce. Někdy padnou hradby pouhým křikem, ale pouhým křikem se nic nového nepostaví. A jakmile se něco staví, už zase je zapotřebí se organizovat, dohodnout a tak.
Punk zůstane hnutím, zvláštním seprátním proudem, který sebou nese čistou vodu, ale i zdechliny. Může se stát impulsem, ale nestane se změnou. Koneckonců vlastně se ani změnou stát nechce...
Rudý Publikoval(a): Edmond Kadad | Povídky » Akční, detektivní, dobrodružné, válečné
No, nezaujalo mě to... jedním slovem - rozvleklé. Strašně rozvleklé. a začalo to už prvním dílem... Když si vezmu, že jsem musel přetrpět několik odstavců, aby se hlavní hrdina jen dostal do práce a pak stejně dlouhou pasáž, aby se dověděl svůj nový případ, tak bohužel musím říci, že je to v háji.
Kdybych v obou dílech vyškrtal 90% textu, tak tam nebude chybět a celý děj se ani o chlup nezmění. Navíc děj nijak negraduje, zápletka není ani řešena, dokonce není naznačen ani žádný posun v řešení případu. Jen přibývá postav a situací, ale aniž by se to jakkoliv podepsalo na příběhu.
Tvoje básničky se mi líbí. Mají švih jsou slušně napsané, ale v tomto ohledu ti próza moc nejde.