Básně autora grázlík
Nalezeno 321 záznamů. Zobrazuji 61-80.
Poprvé sama v metropoli, září tu světla, svítí domy, hvězdy objímaj temné nebe, chybí mi tu jen kousek Tebe.
Dejte mi boty, já chci běžet, dejte mi vodu, já chci plout, pokořit všechny domy, věže a někde začít novou pouť.
Časy se mění, je to zvláštní, potají v klidu nebo s vášní, sníme si svoje velké sny. Tak přeju nám všem, ať se máme, dobře i hůře a ať dáme životu řádně za uši, vždyť dnes je dnes a zítra - zítra a čas ten nikdo nezruší.
Zastavte čas, chyťte ho za hlavu, já klidně přes moře vložit ji poplavu, zastavte čas, rozbijte budíka, ať hezká chvilka nám pomalu utíká.A pak na prázdné chvilky, vezměme všichni sirky, spalme tu prázdnotu, ať co nejméně máme v srdcích svých samotu.
Hvězda svítí na obloze, v duši slunce pálí, mám Tě ve svém srdci lásko, žár Tvůj všechno spálí. Blízká a vzdálená, včera i dneska, víme, co znamená chvilička hezká.
Toulavý boty na noze mě tlačí, batoh na záda a k tomu píseň ptačí, co pohání mě dál a dál. Něco je pryč a něco přichází, tak vzhůru na cestu a ať NÁM VŠE VYCHÁZÍ!
Na paloučku u lesíčka, chytila jsem cvrčka, možná že měl velký štěstí, že nepřišla kočka. Ta by možná snědla cvrčka celičkýho s botama a potom by na paloučku pěkně nahlas cvrkala.
Jak hezky se mi spí v Tvém objetí, jak příjemná je náruč Tvoje, přeji si ať mé sny k Tobě doletí a brzy je zas vše Tvé moje.
Najdi mi cestu bez bez překážky a věci stoprocentně jistý, to je jak rána z malorážky a zásah po ní čistý. Najdi mi cestu bez zatáček a nebo zemi bez mraků, to jak kdybys hledal háček ve světě plném zázraků.
A stejně mi to nedá, neříct Ti jak se cítím, že vzpomínku mám pro Tě stále a stejně mi to nedá, neříct Ti že stál dychtím po polibku Tvém malém.
Je to jen a jen na Tobě jaký chceš život mít, já nebudu Tě přemlouvat, abys chtěl se mnou žít. Bylo nám hezky dobře víš a ještě nám být může, však v rozhodnutí jak dál žit, Ti nikdo nepomůže.
Upletla jsem si pomlázku, pocit přes pocit, druhý, třetí, jako vzpomínku na lásku, chvíli touhy, co neuletí.
Řekni mi lásko, než spát půjdeš, kolik je růži na světě, řekni mi lásko, než spát půjdeš, kdy poslední z nich rozkvete? Řekni mi lásko, než spát půjdeš, kam chodí slunce v noci spát, řekni mi lásko, než spát půjdeš, budeš mě někdy milovat?
Namaluj lásku na zeď tužkou a nebo třeba tuží, já chci být s Tebou, Ty buď se mnou, mé tělo Tvoje vzpruží.
Věřím, než noc v ráno změní a než stokrát zas přijde den, zas budeš mým a já zas Tvojí, spolu to krásně rozjedem.
Říkali, že naděje poslední až umírá, říkali, že naděje pro každého dost bývá, říkali, že naděje, na každého zbyde, tak přeju si, ať ta má, nezahyne.
Když nechce se spát a Ty jsi v dálce, když nechce se spát, myšlenek plná hlava, když nechce se spát a pusa na obálce je jako dáma neohraná.
Jak strom štíhlý, co podél skal se pne, jak řeka dlouhá, co smutně teče, já čekám lásko až se něco hne a čas se nenapravitelně vleče.Jak zima dlouhá, co plyne nad krajem,jak jaro na které se každý těší, já čekám lásko, co že nastane a srdce steskem brečí.
Čas utíká a ty jsi v dáli, vzpomínek mých je plná hlava, teče voda a stojí skály a srdce moje smutně mává. Přijď a neptej se času kolik, kolik nám ještě zbývá dní, přijď a uhas v mém srdci povyk, vždyť může býti poslední.
Možná si žízeň měl a možná to byl hlad, možná si oněměl a nebo zůstal stát, možná si vzpomeneš teď, když si v dáli, jak oba spolu jsme jako led táli.