Básně autora Sofi
Nalezeno 19 záznamů. Zobrazuji 1-19.
Jen tak jsem se brouzdala v myšlenkách......
o jednom zlomeném srdci a najití sama sebe
Napsáno 6.2.2004 Tohle je o mé dalmatince,kterou bohužel už nemám. Kdybych našla bydlení,kde bych ji mohla mít tak si ji vemu vzpět. Strašně mi chybí,vždycky byla pro mě nejlepší kamarádka.
Teď v srpnu to budou 4 roky,kdy jsem pozanala jednoho skvělého človíčka. A nikdy toho nebudu litovat protože každý den s ním je něčím překrásným... Napsáno 13.8.2004 pro mou lásku
Tahle básnička je stará pět let a byla věnována Honzovi H. z Loktu. Možná si někdy na mě vzpomene ale já ho ze svého srdce nevymažu. Byla to moje první láska...
Tuhle básničku sem napsala před pěti rokama. V té době sem se zamilovala na první pohled do jednoho kluka. On do mě prý také ale dnes už si nejsem jistá. Naše láska nám vydržela ani ne půl roku. Pak zmizel z mého života tak jak se objevil. Pro Honzu....
Je o tom,že jednou sem ztratila vše.Lásku rodičů,touhu žít a domov.Chtěla sem umřít ale moje Ayda mi pomohla se přesto hle přenést.Díky ní sem tady a těšim se na každý nový den a pomahám těm,kteří to potřebujou jako dřív já.
Věnováno jednomu prima klukovi,který mě ale zklamal. Ale dnes chápu proč.
Tohle je o mě a napsala sem to asi před šesti roky. Když jsem potřebovala ze sebe dostat ten smutnej pocit,že sem ztratila rodiče. Zavřeli mi dveře a já nevím proč...
tuhle básničku sem napsala jen tak, přišel pocit a zase odešel....