Díla autora Kozoroh 1
Nalezeno 394 záznamů. Zobrazuji 201-220.
Znáte písničku "Bylo léto, horké léto?" Právě ji hráli v rádiu a mne napadly tyhle verše oslavující touhu zrozenou v čase, který je básníkům tak nějak bližší. Melodie zůstává stejná...Zkoušel jsem i varianty pro podzim a zimu, ale ty zas někdy jindy.;o)
Na světě jen radost není, častokrát nás sklátí splín, a z pocitu vyhoření do života vstoupí stín...
Vrátil jsem se kousek nazpátek, do časů, kdy byl jsem mlád, do světa půvabných pohádek, které jsem slýchával rád. Jen děj jsem poněkud upravil, tak jak už zvykem je dnes, aby i vlk se tu poučil, že život může být pes...
Snad bourec Touhy utkal Tvoje chvění...
Jaro vzkaz píše na okénku, že zima snít půjde svůj sen, poupata rašit začnou venku, splínům zahrajem rekviem! Nastanou chvíle něžné Lásky, rozkvetou kvítky, úsměv žen, z čela se ztratí smutku vrásky, život se změmí v krásný sen!
Na pomezí reality aneb jak to dneska chodí...
Malá satira na dnešní způsob života...
Další smuténková, inspirovaná sérií písní podobného ražení na radiu Samson i vlastními neveselými myšlenkami. Kolik asi klaunů se tu skrývá mezi námi a jen nemnozí dokážou prohlédnout jejich masku...
Není vždycky posvícení a když, tak jen pohřební, když člověk veselý není i jeho báseň tím zní...
Po dlouhém čase píšu tu zase, v duši mé sídlí splín, v básni pár zdrobnělin...
Když zvíře mé se divě vzpíná...
Po dlouhém čase opět trochu pozlobím čtenáře lehce erotickou básní....;o)
Ač podzimní splín duši jal, srdce si sní, miluje dál...
Myšlenky mé jsou schody z písku...
Stává se ze mne filozof! Je to dobře či špatně? Jen satan ví...
No comment!
A zase sním si potají jako už mnohokrát, srdce své mužské sny si sní a prsty zkouší psát...
Čaroděj se v smutku sklání, po chvilce se zvedá zas a z písmenek čarování oddává se tady zas...
Koupím si, milý andílku, nádhernou velkou postýlku!
Po přečtení jistých dílek i ve mně zas ožil snílek...;o)))
Čím déle zkoumám záhadný fenomén jménem ŽENA, tím více zjišťuji, jak málo o něm vím a množina všech těch neprobádaných oblastí dramaticky roste kvadratickou řadou...;o)
Vlasů Tvých hebkých mé dotkly se dlaně
Takové malé jarní snění... ;o)))
To nic, to jen tak, veršů pár jsem napsal do komentu kamsi, to nic, to jen tak, snad jsem tehdy plakal, teď Tvůj úsměv dám si...;o)))
Bláznivý rytíř na zjančeném koni
Tohle vzniklo díky "Písni o bláznivém rytíři" od jedné zdejší autorky...
A zase se propadám do marných úvah...