Díla autora excited
Nalezeno 17 záznamů. Zobrazuji 1-17.
Všem těm, kterým zmizela láska... budoucnost... sny... v jednom jediném okamžiku a stejně jako já... nevíte proč...
Po devíti letech konečně se silou být sama sebou....
s láskou či bez lásky?... s ním nebo sama?... nechci vědět. otevřela jsem liter...pročetla díla svých přátel... a napsala pár vět, co posílám dál... nepochopitelné nepochopitelným...
...opustil jsi loď... psáno v tónech: ... http://youtube.com/watch?v=4AhpoqTkuwY ... Nepsáno pro dokonalost... nepsáno pro pochopení... psáno pro sbohem... co nezvládli jsme ani dát...
Nemá se Vám to líbit. Prostě to tak je.
Hlídej mě... s ostatními anděly... až přijde můj čas... uvidíme se... Nikdy nezapomenu...
Děkuji Ti příteli..děkuji že jsi přišel učit mě zas tančit..děkuji ti za Tvůj čas..slova..tanec..Jen je mi líto,že ti nedovedu dát vše, co by jsi si přál..mrzí mě to(na tuto hudbu jsme tančili... http://www.youtube.com/watch?v=cGsYmM--VKw má inspirace)
Je 1 hodina ranní... vrátila jsem se z Lucerny z plesu... hrozně moc myšlenek se mi honilo hlavou... chci se vypsat, ale smysluplně to nejspíš nezvládnu... nevadí... písmenka se dají vždycky smazat... jen v paměti zůstávají...
Rozhovor nás dvou na ICQ... Děkuji za pomoc se vypsat i za začátek, kterého jsem se mohla chytnout... Děkuji...
v zajetí hlavolamů... v zajetí nepochopení... Může to vůbec někdo chápat, když to nedokážu pochopit ani já sama?...
Je to už starší... tak rok... a stejně mě to pořád mrzí... Naprosto něco jiného než ,co píšu teď.. ale proč neukázat i to, jaký člověk byl a co cítil.. zažil.. zničil... dokázal... to je prostě jedno.
Náš Silvestr... Jak na Nový rok... tak po celý rok...
půl 2 ráno... v hlavě miliony myšlenek... nevím co dál... snad jedině přijmout trest... nechci přemýšlet nad rýmy.. je mi jedno jak to bude znít.. chci jen psát... pro sebe.. pro něj... pro ty co chtějí číst...
moje a tvoje... naše nové role...
náš budoucí scénář.... až přijde další sobota... další moje naše role...
Jednou jsi dole.... nebo taky pořád...
..prostě myšlenky..
Nedýchám.... necítím.... umírám...
Někdy je lépe říci sbohem ...... po zjištění... že stáváš se mým bohem... Je těžké zjištění, že pro ty, které milujeme, nikdy nemůžeme být tím, čím si přejí oni..
cítím tě všude...... cítím tě pořád.. a jak jinak ti to to řící než tím, co miluješ?... tedy básní.. ačkoliv nejsem básník.. neumím to.. a umět asi nikdy nebudu.. chci ti dát vše... a za pokus to stojí..