Nalezeno 28 záznamů. Zobrazuji 21-28.
Je napsaná už před víc jak deseti lety, ale chvilkami mi připadá pořád aktuální.
Jen pocity z procitnutí, že je mezi námi prázdno, které nevím, jestli ještě dokážeme překlenout.
...aneb zamyšlení na tím, proč má člověk takovou radost, když se ta kytička u jména změní z červené na zelenou.
Je dobré mít nějaká nesplněná přání a touhy, člověk pak má pořád o čem snít. Vím, že kdybych chtěla víc, mohlo by to zničit to hezké, co je teď. Přesto se občas tak nějak zamyslím...
Každý má někdy krásné sny, ze kterých se nerad probouzí do světa reality.
Pro mého kamaráda, který je mojí hvězdou, která září i na temném nebi, aby mi ukázala cestu a naději. děkuji
Nedávno jsem trochu uklízela a dostala se mi pod ruce krabice s "poklady" z let dávno minulých. A mezi nimi byla i tahle básnička, tak ji sem tak trochu ze sentimentality zveřejňuji. :-)