Výběr autora Paolo Bianco

Báseň o násilí na ženě.

Rubínová červeň na šatech, známka násilí na jejích rtech. Modřin a krve všude plno, jen při pohledu je mi mdlo.   Zlomeniny sic žádné nejsou, po

  „Děj tohoto příběhu se odehrává pouze v ateliéru jednoho lehce nadprůměrně úspěšného malíře. Nyní se to zdá jako všední, až nudné. Ke zvláštnosti

Hodiny už sdělovaly pár minut po deváté a laboratoř vytvořená ze sklepního prostoru v panelovém domě byla stále prázdná. V tuto ranní hodinu zde pravi

Průběh jednoho zimního rána, kdy na ulici spadla hustá mlha a ve spojení se silným mrazem vytvořila záhadnou scenérii.

     Další mrazivé ráno, které se zprvu zdálo stereotypně až omšele. Mráz je dnes až tak silný, že skleněný obal venkovního teploměru za oknem utržel

              „Crrrr…“ Prokop vypnul ten otřesný budík a vstal z postele. Jediné, co nesnášel na celém dni, bylo to vstávání, protože jako většina pub

Gay povídka...

„Zlato, vstávej, nebo zaspíš.“ Řekl jemným hláskem Karel svému příteli. Adam najednou otevřel oči a pousmál se na partnera. Dali si letmý polibek a vy

            4:15… a Pavlovi zrovna někdo volá. Celý nadšený, že ani tento den se nemohl pořádně vyspat, zvedl ten telefon a řekl: „Rozumím, za chvíli

Krátká gay povídka.

            Bylo zrovna úterý, měsíc duben a venku jako každý jarní den bylo velmi krásně. Slunce svítilo a obloha byla bez mráčku. Jáchymovi zazvonil

Tuto báseň jsem napsal noc před babiččiným pohřbem...

Ach, moje babičko, slza mi stéká na líčko, moc, moc to bolí, doufám, že čas to spraví.   V srdci část chybí mi, avšak již nenaleznu ji. Celit s

To je dnes ale hezký den, je to skutečnost a ne sen. Slunce svítí, azurová obloha, proč se mračíš, pro boha!   To je dnes ale hezký den, nazuji