Výběr autora Jan.jazz

Lehký vánek
neslyšně pronikl do pokoje,
kostka ledu neklidně pohupuje se,
čeří hladinu,
kvantum myšlenek odráží se.

Tvůj poslední dotyk,
dotyk rukou odhodlanou
jako vždy
třásl celým mým tělem.
Za okny ještě šero,
šepot tvého dechu,

Už je tomu skoro rok co jsem ji po všech čertech hledal...

Ukradeným polibkem to začalo,
bez polibku to skončilo
řek jsem si už nemá cenu o tom psát,
však otázky hlodají mou duši,
s

covidové blouznění II

Do tvých plavých vlasů,
chtěl bych se vplést,
v myšlenkách tvých chtěl Tě i svést,
zvědavě bych zhůry pokukoval,
hleděl n

covidové blouznění

Obligátně kompl jsem nahodil,
svršky své odhodil
a v nahotě svého těla, ťukám do klavesnice,
slova co ze sklenice zlatavého moku

zítra to bude rok

Lusknutím prstů,
v běh se čas proměnil,
v jazz rozkoše ho přeměnil.
Rok plný zážitků nese se v mém srdci,
hlavu zahlcenou