Výběr autora LaBruja

Ztracená v změti hluku, barvy se slily v jednu neidentifikovatelnou - všeho moc škodí; svírám obsidián na řetízku, poslední kousek síly a klidu.

Bylo mi osmnáct
a Tobě třicet
a úplně jsem se
z Tebe podělala.
 
Byl jsi můj Mácha
a já Tvá Lori,
i jsi mě t

Svařákové rande s panem přetajemným... :-D :-)

Chumelí. Věžičky stověžaté Prahy spolu soupeří, která z nich vykoukne ze sněhové pokrývky nejvýše. Jdu dolů za ním po starých zámeckých schodech - ted

Po kapsách prý nosíš
kořen mandragory -
asi proto
jsi tak kouzelný…

Sladké lichotky
z Tebe padají
je

Vonnými tyčinkami zakouřená čajovna
Na našem stolečku „Čaj Karla Hynka Máchy“ z růží
A v mých vlasech vpleteny barevné korálky
Co ru

Hádejte, kdo je můj vysněný temný princ... :-D ;-)

Dnes nastal den D. Dnes se má nenaplněná láska – nenaplní... Nespadla jsem z višně. Přesto v tom nejposlednějším, sladce růžovém koutečku své duše, kd