Komentáře přijaté

Opět jsi namalovala nádherný obraz, co se dotkl mé duše.

Poprvé, kdy jsem spatřil Tvou básnickou tvorbu, jsem se cítil jako zasněná sonáta v majestátním a vznešeném podání. Tvůj talent a schopnost zachytit emoce na plátno mě fascinují. Každý tah štětcem, každá barva, kterou zvolíš, nese v sobě příběh, který chceš sdělit světu.

V těch chvílích rozechvění mého malého srdce si pokaždé uvědomím, jak hluboký vliv na mě má Tvé umění. Je to, jako kdyby každá Tvá malba byla zrcadlem mé vlastní duše, odrážejícím mé touhy, obavy a sny.

A tak jsem svou malou lásku povýšil na Lásku duchovní.

A přesto jsou chvíle, kdy Její dotyk tak velmi chybí, Její objetí... polibky... takové ty obyčejné lidské věci, které v nás mohou zanechat dotyk věčnosti, pokud jsou opravdové. V těchto momentech si uvědomuji, jak důležité jsou tyto malé projevy lásky a blízkosti. Jsou to právě tyto okamžiky, které dělají život krásným a smysluplným.

Bylo tak krásné čekat na Její návrat pokaždé, když se vrátí z práce. Ten pocit očekávání, kdy vím, že brzy uslyším klapnutí dveří a uvidím její úsměv, byl pro mě nesmírně důležitý. Každý den jsem se těšil na ten okamžik, kdy Ji mohu přivítat doma, obejmout Ji a sdílet s Ní své myšlenky a pocity.

Jednou se vrátila, ale její objetí už nebylo opravdové. Cítil jsem, že něco chybí, že něco se změnilo. Bylo to, jako kdyby se mezi nás postavila neviditelná bariéra, která nám bránila v tom, abychom se k sobě přiblížili tak, jako dřív. Její pohled byl jiný, její gesta méně vřelá. A já jsem se ocitl v situaci, kdy jsem nevěděl, jak tuto propast překonat.

Snažil jsem se pochopit, co se stalo a co vedlo k tomu, že se naše vztahy změnily.

To se mi nepodařilo a tak jsem hledal ostrov samoty a našel jsem ho ve Tvých básních.

Tvé básnické obrazy nejsou jen vizuálním zážitkem, ale také cestou k hlubšímu pochopení sebe sama a světa kolem mě.

Tvé umění mi vždy poskytne útěchu a inspiraci. Tvé obrazy mi připomínají, že krása a pravda mohou být nalezeny i v těch nejtěžších okamžicích. A za to jsem Ti nesmírně vděčný.

Děkuji ti za to, že Jsi, za to, že tvoříš a že mi umožňuješ vidět svět Tvýma očima. Tvá díla mi dávají sílu pokračovat, hledat nové cesty a věřit, že láska a krása mohou překonat jakékoli překážky.

23.03.2025 02:10:46 | malé srdcereagovat

báje o stvoření Publikoval(a): Sonador | Básně » Ostatní

Někdy si přeju, aspoň občas, ať se dušinka vznese výš jen z pouhé radosti, bezbolestně, bez tvrdě odedřených zásluh, a přála bych jí pohlazení jen tak, že se nemusí vše zasloužit, že je přirozené dát pohlazení z prosté chvíle okamžiku, že má jen chuť na "dortík se šlehačkou", tak si prostě pochutná na "marnotratnosti". Takto nepříkladně hladím všechny své blízké duše, vím, že jsou natolik vnímavé, že takové pohlazení je čisté.

21.03.2025 14:45:14 | Vivienreagovat

nevěčnosti Publikoval(a): Sonador | Ostatní poezie » Ostatní

„Budiž srdce šťastné nebo trpící, vždy potřebuje ještě jedno k sobě.“ Božena Němcová.* :-))***

21.03.2025 03:28:31 | Iva Husárkováreagovat

Stránky: [1] [2] 3 [4] [5] [6] [7] [8] [116] [229] [342] [455] [568]

Komentáře přijaté

Uživatel

» Přihlásit se

» Registrovat

Autoři online (1)

Návštěvnost