Komentáře přijaté
Komentáře slouží k vyjádření vašich názorů, postojů či kritiky.
prsení... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života
nedávno měla naše rodinná kamarádka šedesáté narozeniny, je to kamarádka mojí mamky... slavilo tam více lidí a bylo to prima...
naše rodiny se znají spousty let, spousty lidí již odešlo tam někam... a ono přátelství trvá...oslava byla v jedné příjemné hospůdce, znala jsem téměř všechny,někoho méně a někoho více... měla jsem z tolika lidí najednou trošku strach, ale bylo to moc krásný... hrálo tam rádio a oslavenkyně se svou kamarádkou prostě tančily... kámoško vstávej, jdeme prsit, volaly... a trsaly... prostě jen tak, v hospůdce, kde se netančí jsme prostě tančili... popíjeli šáno, muži pivko a debatovalo se a tančilo... seděla jsem a pozorovala tu atmosféru, usmívala jsem se... tolik energie a úsměvu tam bylo... radosti... pozorovala jsem ty dvě kámošky - jedné šedesát, druhé sedmdesát... prožívají společně už tak třicet let... každá má jedno vnouče, prožívaly spolu radost... oběma zemřeli manželé, prožívaly spolu bolest...chodí spolu ven, jezdí spolu na dovolenou, ob den spolu dají lahvinku vína, někdy u toho pláčou, někdy se smějou... pozorovala jsem to pouto, tu lásku mezi dvěma kamarádkama, která toho prošla tolik...občas jsem měla slzy v očích za to, jak krásný obě jsou, jak se smějí a objímají, jak jim šlehačka z dortu zůstává na rtech a jak si ji opatrně a s jiskrou v oku sundavají... dívala se na ostatní, jak jsou nakaženi tou jejich přívětivostí a tancem... není to ani rok, co té jedné zemřel manžel... prožívali jsme všichni pět let s jeho nemocí, akčnili jsme buď tady nebo u nich, povídali si u nás v pergole, věřili jsme na zázraky... cítila jsem ho, že se na tu svoji ženu dívá a je šťastnej za ten den a za ten večer... pozorovala jsem jejich dceru, která ten den také slavila... cítila jsem její smutek z toho, že tu táta není, ale i vděčnost, že ze tří měsíců, co tu měl být se stalo pět let... a taky jsem tančila, se zavřenýma očima se točila dokola a užívala si tuhle radost, která byla... radost lidí, kteří se nezapomněli i přes to vše bavit, smát a dát to,dát to dál...
víte co znamená naslouchat vnitřnímu hlasu
to znamená naslouchat jiným
její srdce bylo jedno z těch
která nelpějí na jiných jako na modlách
neboť uctívání neumí připustit sebemenší kaz
to její mělo přilnavost břečťanu
kdy stejně jako ta rostlina sleduje
i vady kmene který obepíná
až si je zamiluje
02.03.2017 23:56:37 | zelená vílareagovat
no ne!...konečně... Publikoval(a): enigman | Úvahy » Ze života
nu a co multivesmír? :-)
nu, možná je celému vesmíru úplně fuk, co se nám děje... nu a proč by také vše mělo býti vysvětlitelné? což si myslím, že fakt není... a také jsem já osobně přestala tu vysvětlitelnost hledat, protože, když je něco nevysvětlitelné halí se to krásné formy vysvětlitelné nevysvětlitelnosti a pak tedy o tom může nevysvětlitelně přemýšlet, ale vysvětlení se nám nikdy nedostane... a tak to má být... to je jako ta prostorová uzavřenost bez hranice... první co nás napadne je, abychom tu hranici mohli vysvětlitelně překročit, ale proč ji vůbec překračovat a proč vůbec vysvětlitelně, že :-)))
02.03.2017 23:25:53 | zelená vílareagovat
prý O ní není co dodat... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života
...ve středu kruhu je dobře......tam se vše sbíhá a odtud vše
"pramení"......tam je Ti dobře,protože,otáčíš li se pomalu a jistě,
stále vidíš.......všichni jsou od Tebe stejně daleko a Ty si od nich
stejně blízko........a když se "posuneš",tak jdeš do krásné "vývrtky"
spirálovým způsobem...a to se pak dostaneš o mnoho dál.....Ji./úsměv/
prý O ní není co dodat... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života
jsou události, myšlenky, city, lidé, které vynulovat nejde a ani nechceme abychom zapomněli
pro jejich jedinečnoST pro to, že jsme jich plni, pro to, že nás navždy ovlivnily, pro ně samé...
02.03.2017 19:29:58 | Malá mořská vílareagovat
prý O ní není co dodat... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života
Kruh je pocit bezpečí...
prý O ní není co dodat... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života
Jo: může to být symbol slunce, transgalaktické myší díry, stav peněženky či udivené oko, znamení bezchybnosti... čím chcete aby byla - Sunya, já ještě budu chvíli zkoušet dopátrat se, čím ji chci mít já
prý O ní není co dodat... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života
enigmane, jsi myslící myslitel :-)!
má nespočet významů... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života
ukládám do oblíbených s dovolením, navzdory tomu, že uchopit zní vše, chce čas a vnímavoST
01.03.2017 18:29:46 | Malá mořská vílareagovat
má nespočet významů... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života
Jedno- on-ta...ÚSMĚV...Z
má nespočet významů... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života
Pěkně Ty..
ovariální... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života
dočetla jsem všechny do jedné:-))
27.02.2017 18:36:15 | střelkyně1reagovat
v letu vážky... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života
Pro mě nádherné, pane, možná proto, že s ní souzním...moc za ni děkuji...ÚSMĚV...Z
ovariální... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života
...chci si přivonět.....vybavilo se mi toto......
"V hlubinách Země dějí se věci,
matička chystá svým dětičkám šat.
Semínka skrývají životy přeci,
krása se zrodí a chce se nám dát."/To jsem kdysi vymyslela pro děti.../
A když přiložíš ucho k zemi tam, kde už krapet oschla,tak "uslyšíš"
pučení kořenů,když vytváří se pevnější, obnovené spojení v kořenové síti,
podzemní sdílení "v síti"...to drobné podzemní hemžení bytůstek,připravujících vše pro pohyb vzhůru v součinnosti se všemi
potřebnými tvůrčími silami.....a paprsek se dotkl "srdce"...
po stopách vzdálenosti... Publikoval(a): enigman | Experiment » Ze života
...od pasu k pasu ať nic nepropasu...
bronz je trvanlivější míň... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života
...mě se líbí Bernadetta z Velkého třesku...