Komentáře přijaté
Komentáře slouží k vyjádření vašich názorů, postojů či kritiky.
sběrač čedaru vloženého do tvarohové koule… Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života
vyzařuj... potkají ...
29.01.2015 01:53:38 | zelená vílareagovat
dýnom dánom... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života
to je dárek.. dárky radují, explodují v dlaních přijímajících...
zračí radost pro radost...
29.01.2015 01:48:27 | zelená vílareagovat
když je čas zavřít knihu... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života
působí smutně.. i když procházíš září,.. jen není úplná...
třeba hlasitost není vše..
třeba ticho vábí, kdo ví..
a slunce se vrací, ví kam, ví proč..
29.01.2015 01:44:07 | zelená vílareagovat
kadlub... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života
vyběhni ven a zakřič.. cokoli... křič a tancuj u toho... tancuj ve sněhu, v dešti to je fuk.. prostě jen blbni...jsi součástí něčeho, ale taky sám sebe... a taky toho , že můžeš cokoli... cokoli, co pustíš do sebe a co se ti vrátí... tak tanči a objevuj ...
29.01.2015 01:28:39 | zelená vílareagovat
když přestáváš vidět svůj stín… Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života
jednoho dne jsem začala divoce hledat.. to něco...přes překážky jsem šla sprintem.. věděla jsem ale nesměla.. a pak jsem se zastavila, nadechla, a pošeptala si, nemusím, chci... a stejně jsem musela skákat.. a pak jsem řekla ne.. nepřijde ke mně co hledám, ale i bez toho jsem to já... já... víš příteli, ironie někdy bývá ten nejupřimnější medikament,... a tak si někdy povídám ironicky... nemusím být lákavá všem, ale sama sobě vždy vonět budu.. a i těm co ví.. i když já občas nevím...
29.01.2015 01:17:55 | zelená vílareagovat
když potkáte Tu-co-mění-místa... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života
nemá to důvod, je to zázrak...
a zázrak má právo na kdykoli a kdekoli...
29.01.2015 01:04:08 | zelená vílareagovat
před komisí... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života
tomu říkám společnost... :-)
29.01.2015 00:58:06 | zelená vílareagovat
když se vám zdá o věcech... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života
plánování není můj král.. nesnáším ho, neříkej to... a tak jsem dnes doplánovala to něco za x měsíců, mám dary zážitků na y a přemýšlím, bude to??
netěším se,, těšit se u mě vždy špatně klaplo... doufám...
29.01.2015 00:49:04 | zelená vílareagovat
je-li člověk nazván X... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života
když jsem maturovala z matiky, byla jsem dutá, říkala jsem, buď si vytáhnu něco z toho, co umím nebo jsem v háji... vytáhla jsem si, to co jsem uměla, ale špatně jsem to napsala a výsledek byl prostě ve hvězdách a já za těma hvězdama stála.. :-)) profesor otočil papír se slovy, začněte znova... iritovalo mi to... jak znova?? tak tu patnáct minut trávím nad zákoutím čísel a mám to jako jen tak smazat... neslyšel a já strachy začala znova už správně...
x a y jsou málokdy v rovnováze.. protože na sobě nezávisí..
a pro co se rozhodne?
pro rovnováhu x nebo y... jak bude pojato tohle pravidlo :-))
29.01.2015 00:41:08 | zelená vílareagovat
divoká... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života
nedávno jsem v náručí držela malé roztomilé miminko jménem Valerie... ztrácela jsem nad ní slova, ona plakala... ne řvala, dala jsem ji do kočárku, plakala, dala jsem ji na podložku s hračkama nad hlavou, plakala.. pohladila jsem ji plakala, dala jsem ji do pusy dudlík , vyplivla ho a řvala, netekla ji jediná slza, řvala vztekem, na proč jsem nepřišla... pak ji ukápla jedna jediná slza... slza vteku...
je to pár dní, napustila jsem si vanu s levandulovou vůní, ponořila se do ní a cítila jsem, jak mi tečou slzy po tvářích... slzy.. uvolnění, slzy nezaměnitelnosti, slzy nedotknutelnosti... ani nevím, seděla jsem v té pěně, neplakala jsem, jen mi tekly slzy... snad přeplnění... ale byly úžasný, uvolňující...jsem plačka, dokážu plakat u čehokoli, ale ne vše mi vhání do očí ty slzy, co musí ven... a já je mám opravdu ráda... jsou hmatatelné pocitům...dostávají mé myšlenky pod povrch a já tam zůstávám... mám to ráda... když jsem dělala na onkologii, umírala vrchní maminka a měla dovolenou a prosila nás, až to nastane zavolejte mi... nikdo z nás se netvářil... přišla ke mně a říká mi, víš, tobě věřím, ty jsi tu oplakala kdekoho, tobě věřím, ty mi zavoláš a ještě za tu mojí babku budeš slzet... měla pravdu...mám ty jemné kapky ráda..mám...hladí... i když bolí...
29.01.2015 00:04:50 | zelená vílareagovat
divoká... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života
I slzy jsou někdy darem.
28.01.2015 19:39:58 | Malá mořská vílareagovat
divoká... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života
...dar vejít a neztratit se......Ji.
je-li člověk nazván X... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života
Fajn text, bavil mě moc.
28.01.2015 14:38:29 | reagovat
je-li člověk nazván X... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života
Hodil by se taky sekáček na led a asi pět kilo sádry. Vypadá to, že je ve špatném stavu, budu muset použít odlitek. Taky jste dávali pod slepice na švindl sádrová vajíčka? Když nakopnu policejní orgán do POMÁHAT A CHRÁNIT, odrazí se mi zpátky od stěny? A sakra už mi tvrdne. Teď už mi zbývá jen vstoupit do vlády. :oD
28.01.2015 14:16:45 | reagovat
je-li člověk nazván X... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života
....jednota v různosti....Ji.