Komentáře slouží k vyjádření vašich názorů, postojů či kritiky.
ABCDEFGHCHI Publikoval(a): Amonasr | Experiment » Ostatní
To jsem rád, že Tě to oslovilo, i to ponoukání mi dělá dobře :-) Ale dopsat to už bohužel nejde. Myslím, že to byl nějaký generační pocit na prahu dospělosti, kdy jsem se asi vyrovnával se ztrátami naivně romantických představ o životě v jejich střetu s tvrdou realitou. Představit si to tak nějak umím, ale autenticky se vcítit, to už by nešlo. Jedině až v dalším životě, až si tím zase budu procházet :-D ;-)
ABCDEFGHCHI Publikoval(a): Amonasr | Experiment » Ostatní
Díky :-) Sám přemýšlím nad tím, co to tenkrát ze mě mohlo vytrysknout. :-D
Byl to asi jakýsi přetlak, kdy nějaké ne úplně dobré nánosy musely ven... ;-)
Vysírka Publikoval(a): Aťan | Povídky » Humor
Nejen jsem se s chutí zasmál, ale na konci mě i slušně zamrazilo :-D
P.S. A vzpomněl jsem si i na jednu primářku jednoho psychiatrického oddělení v nejmenované nemocnici, jejíž výraz očí se nijak při hovoru se mnou nelišil od výrazu očí jejích pacientů, brouzdajících po chodbě. Naštěstí jsem tam sám nebyl jako pacient a je to dost dávno - jen jsem tenkrát pochopil, že ty filmové karikatury nejsou vůbec žádné karikatury... ;-)
Kašpárek, dráček a liška Publikoval(a): Anjesis | Scénář » Pro malé děti
Pohádkám jsem sice už dávno odrostl (bohužel), ale tohle je nejen pěkně a srozumitelně zveršované, ale taky příjemně vtipné - i se správným moderně uchopeným poselstvím pro děti, překonávajícím otřepaná klišé ;-)
Hřbitovní Publikoval(a): Anjesis | Úvahy » Smutné
Naopak, ten můj kocour je perský, takže sice na mazlení hezky plyšový, ale nechápu, jak může vyprodukovat víc chlupů, než kolik sežere potravy. Přitom v rámci dělby práce, na niž jsem byl soustavným psychickým tlakem po několika letech donucen přistoupit, je vysávání a stírání podlahy můj neblahý úděl :-( :-D
V kapse Publikoval(a): Elisa K. | Básně » Ostatní
Cítím z toho jakýsi podzimně melancholický pocit marnosti, podaný výrazově adekvátními střízlivými prostředky. Taková pro mě povedená črta momentální nálady :-)
osmého dne... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života
Moc slova je skrytá za jeho pouhým významem...
JAK JSEM SE NEUTOPIL Publikoval(a): Amonasr | Experiment » Láska
;-))
Naboso Publikoval(a): Radhuza | Miniatura, hříčka » Ze života
:-)
JAK JSEM SE NEUTOPIL Publikoval(a): Amonasr | Experiment » Láska
Tak jistě ;-) Ale ono někdy je těžké, i když už tušíme, si to chtít přiznat. Zamilovanost strašně nerada odkládá růžové brýle :-D
Naboso Publikoval(a): Radhuza | Miniatura, hříčka » Ze života
Radhuzo, píšeš sice možná až moc sporadicky a čím dál úsporněji, ale když už sem něco zavěsíš, tak to pokaždé stojí za to! :-)
476. Vlak do stanice smutku Publikoval(a): Robin Marnolli | Básně » Smutné
Však já vím. A nechat se inspirovat je vždycky dobré, to nikdy neškodí ;-)
Hřbitovní Publikoval(a): Anjesis | Úvahy » Smutné
Ale kuš ;-)) I když jak znám svého kocoura, tak to je právoplatný člen rodiny se vším všudy. Rozhodně je mazanější, než já i s přítelem dohromady. Sice hlavní postavení si úplně nevydobyl, ale až ten třetí vzadu jsem jednoznačně já :-D
476. Vlak do stanice smutku Publikoval(a): Robin Marnolli | Básně » Smutné
Vázané - nevázané, vždyť je to úplně jedno. Hlavně to musí mít nějakou kvalitu a něco sdělovat. Forma je naprosto podružná, pouhá módní záležitost a navíc i móda už je dnes prázdný pojem. Jakákoliv historie umění už v současnosti neexistuje, je v troskách - myslím současného umění. Rozkmitaly a rozmetaly se jakékoliv hodnoty tak, že se v podstatě začíná z bodu nula.
Kdo se snaží být za každou cenu "in" ohledně formy, tak je vlastně v zajetí klišé a tím i mimo podstatný rámec umění. Vykašli se na formu - piš jak píšeš, podle nálady a podle svého - vždyť Ti to jde bezvadně ;-)
P.S. Ta vázaná forma zrovna tady právě umocňuje tu krásnou nostalgii :-)