Komentáře odeslané

ve vzduchu toho místa viselo bzučivé vtělení… Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života

proč nenacházím v minulosti řešení? když miluju minulost, ale pro její kouzlo a umění, ale ne pro to víc? řekni... když piju kávu ze sto let starého hrnku, cítím něco, ale ne : vezmi si příklad v myšlení..

https://www.youtube.com/watch?v=CQplT0bX7uc&index=27&list=RDTpvRt07N7jA

20.04.2016 03:46:58 | zelená vílareagovat

v kraji jehož geologickou podstatou není kamení… Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života

tma budoucí má jednu nevýhodu.. existuje totiž tma přítomná :-))
https://www.youtube.com/watch?v=aYamwztiqQc&index=28&list=RDTpvRt07N7jA

20.04.2016 03:40:20 | zelená vílareagovat

dotazník... Publikoval(a): enigman | Experiment » Ze života

sublimuju neustále, ale dotazník vyplněn :-)))
1 - a
2 - a
3 - d
4 - a, c, g
5 - f
6 - b
skóre?? když už něco, tak toužím po výsledku :-)) ale tady jsem poklad... jé, děkuju.. a užžž tad... ne...se... :-)))

20.04.2016 03:32:46 | zelená vílareagovat

když se vás dotknou ruce duchů… Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života

jedna úžasná dámská kapela se mnou navázala spolupráci a chodí za mými pacienty... tedy mými, za pacienty... na jednom z jipkových lůžek ležela delší dobu dáma, krásná, šedivé dlouhé vlasy, jiskra v očích, promlouvaly jsme spolu hodiny... přišla jsem za ní s touto dámskou kapelou, natěšená, jak bude koukat ... zpívají andělsky... i jí zahrály na přání a ona... pes a Eva je lepší, tak mi zaštěkejte....poté jsem se jí ptala, jak se vám to líbilo.. a ona bezelstně, krásný, ale příště tedy fakt přijďte sama a taky vezměte pejska, já si ho pohladím a pak si v klidu popovídáme, samy, já vás raději bez muzikantů... jéé jak mě to mrzelo...

podivné tušení
souvislostí a spojitostí
křížení věcí a událostí
před cizím nočním nebem
prorostlí tajemstvím
jejich důstojnosti a hlubin
podivuhodně rozevřené
místy průhledné
ležící budoucnosti
v osudech
o kterých je možné vědět
mluvit a pojmenovávat je
výhledem
do nedozírných prostorů
plných divů
a přesto ovlivněných
jistým řádem

... skvost...

20.04.2016 03:22:01 | zelená vílareagovat

prost/n/orem... Publikoval(a): enigman | Úvahy » Ze života

můj prostor je nejběžnější... jojo... sobecky to zní... ale upřimně je jedinej, co znám dokonale... ale občas je fajn potkat prostor jiných, učí to, těší to, učí vnímat to ... proč se nepotkat blíže s někým, kdo to má podobně... poznání nebolí... :-)

20.04.2016 02:58:21 | zelená vílareagovat

s hejnem tažných ptáků nad hlavou... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života

https://www.youtube.com/watch?v=IJrILgKcaIk&index=7&list=RDTpvRt07N7jA... bosou nohou do smyslů prostoru a hmoty...

20.04.2016 02:38:11 | zelená vílareagovat

v oběti hold úsvitu… Publikoval(a): enigman | Básně » Příroda

už mám raději roviny co souzní s vodou... nevyšplhala jsem moc hor a kopců, ale některé ano, bojím se výšek... ale fascinují mě výšlapy nahoru, asi už spíš v životě než přímo v kopcích... dnes vím, že slunce vyjde všude a vždy, jen si počkat... a také zachází a i tenhle pocit a pohled je úžasnej... baví mě lidské horizonty stejně jako kopce... :-)baví mi nížiny protože tam je jaro dřív... stárnu...leč v zásadě hezky... :-)))

20.04.2016 02:24:40 | zelená vílareagovat

laetatio... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života

kdysi jsi mi přesvědčil o tom, že dokonalost není nic špatnýho.. já si to pamatuju:-)... a tohle je dokonalý!!!!
nad všechny smutky veselí... v každém smutku se zrcadlí... každý smutek je podložen úsměvem, třeba jen vzpomínkou... ve všem je krásno...

20.04.2016 02:02:02 | zelená vílareagovat

bezový parfém... Publikoval(a): enigman | Básně » Příroda

jsem bezinková víla... :-))) ještě mám lahev loňské bezinkové šťávy.... hmmmmmmmmmm... bez je tak krásně jednoduchej a krásnej pro lásku... jsi malíř slov a pocitů...

20.04.2016 01:50:11 | zelená vílareagovat

v předjaří... Publikoval(a): enigman | Básně » Příroda

krajina na haně života má tolik odstínů... miluju tuhle krajinu...

20.04.2016 01:47:02 | zelená vílareagovat

Na severní špičce půlměsíce… Publikoval(a): enigman | Experiment » Ze života

dojal jsi mi... mému prvnímu psu je dvanáct... vždy jsem chtěla psa a pořídila jsem si ho až dospělá... je to partnerka...v životě, v práci... no, dojal jsi mi...honí se mi hlavou tolik vzpomínek...bohužel stárne rychleji než já... moji přátelé měli nedávno štěňata... přišli za mnou, uvařili kafe a posadili mě ke stolu, děje se něco? zněla moje otázka... ne neděje, vzpomínáš si Eví na náš první večer, kdy jsi mě potkala a představila Ájinu? ptal se mě kamarád... pamatuju... proč? ... víš, ta první holka, co se narodila by měla dostat jméno Aji, protože mi ukázala tuhle lásku a vůbec, je úžasná... víš, protože díky ní mám i tu svou, co jsem dostal... vadí ti to? .... ne, nevadí a začala jsem bulet... Pavel mě objal s otázkou, děje se něco? .. ne ne... jen snad nebude platit jedna se narodila a jedna by měla odejít, ještě s tím samým jménem... neblázni... za pár dní se zeptal znova, může se tak jmenovat? už jsem nebulela... a jmenuje se tak...noví majitelé ji to jméno nechali...je v rodině s postiženou paní a mě hřeje ten pocit pokračování zázraku... :-)

20.04.2016 01:40:32 | zelená vílareagovat

den co chytá za srdce... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života

připomněl jsi mi moře... připomněl jsi mi ty květiny tam, vrš, kde se čeká na zázrak... na chobotnici, co se do ní chytila, na to, že mi jí bylo líto... na domácího, co mi nabízel ohlodat její zobák, když ji zabil a na můj žaludek, co měl co dělat, aby zůstal na místě... na mužský, co jim svítily oči, že zrovna tahle chobotnice zabloudila do jejich vrše... na kávu, kterou jsem popíjela na molu a pozorovala moře, na to ticho, co tahle lokace má... na domácí, co toužila po naší lampičce na terase a tak jsme ji věnovali, na její slzy dojetí, když si ji odnášela... na psí holky, co bláznili ve vlnách... na procházky v téhle samotě a na tmu, co hladí... na Kateřinku, co se bojí vln... a na slova mého kamaráda: Eví, ty jsi se do toho moře zamilovala a já jsem se zamiloval do tvé lásky k němu... :-)

20.04.2016 01:27:24 | zelená vílareagovat

v nadhlavníku podsvětí... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života

kdysi, snad mi bylo náct nebo čerstvých cet, jsme s kamarádkou seděly uprostřed fotbalového hřiště, chechtaly jsme se tomu, co tam ve dvě ráno vyvádíme, přišlo nám to naprosto magický a že to naprosto magický bylo, rozebíraly jsme vše, na co přišla myšlenka, dojímaly jsme se vzájemně, víno pily z lahve a měly pocit, že nám patří svět, taky patřil :-)... asi ve čtyři hodiny začaly zavlažovat trávník a my naprosto mokrý a rozchechtaný utíkaly pryč... objímaly jsme se, voda nám stékala po obličeji, ale zářily jsme... :-)pak jsme si lehly doprostřed hřiště, roztáhly jsme ruce i nohy a nechaly jsme se smáčet... je fuk, jestli je lahev smyšlená nebo doopravdická, i fuk jestli má lahev hrdlo či dno... ale ty vzpomínky, ten pocit, ten cit, je opravdovej.. :-)napořád...

20.04.2016 01:15:01 | zelená vílareagovat

přetahovaná... Publikoval(a): enigman | Úvahy » Ze života

kdo by to proboha četl ? :-)))

09.03.2016 23:01:14 | zelená vílareagovat

když do špendlíku prosakuje omyl světlíkem… Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života

myslím, že jo...jakmile se přestane kdokoli vymlouvat na jitro, noc, vlhko, mráz, půdu, měsíc... pak je to vončo :-))) ale víš jak, kdo ví... každej to má asi jinak...

03.03.2016 01:21:56 | zelená vílareagovat