Komentáře odeslané
Komentáře slouží k vyjádření vašich názorů, postojů či kritiky.
v předjaří... Publikoval(a): enigman | Básně » Příroda
krajina na haně života má tolik odstínů... miluju tuhle krajinu...
20.04.2016 01:47:02 | zelená vílareagovat
Na severní špičce půlměsíce… Publikoval(a): enigman | Experiment » Ze života
dojal jsi mi... mému prvnímu psu je dvanáct... vždy jsem chtěla psa a pořídila jsem si ho až dospělá... je to partnerka...v životě, v práci... no, dojal jsi mi...honí se mi hlavou tolik vzpomínek...bohužel stárne rychleji než já... moji přátelé měli nedávno štěňata... přišli za mnou, uvařili kafe a posadili mě ke stolu, děje se něco? zněla moje otázka... ne neděje, vzpomínáš si Eví na náš první večer, kdy jsi mě potkala a představila Ájinu? ptal se mě kamarád... pamatuju... proč? ... víš, ta první holka, co se narodila by měla dostat jméno Aji, protože mi ukázala tuhle lásku a vůbec, je úžasná... víš, protože díky ní mám i tu svou, co jsem dostal... vadí ti to? .... ne, nevadí a začala jsem bulet... Pavel mě objal s otázkou, děje se něco? .. ne ne... jen snad nebude platit jedna se narodila a jedna by měla odejít, ještě s tím samým jménem... neblázni... za pár dní se zeptal znova, může se tak jmenovat? už jsem nebulela... a jmenuje se tak...noví majitelé ji to jméno nechali...je v rodině s postiženou paní a mě hřeje ten pocit pokračování zázraku... :-)
20.04.2016 01:40:32 | zelená vílareagovat
den co chytá za srdce... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života
připomněl jsi mi moře... připomněl jsi mi ty květiny tam, vrš, kde se čeká na zázrak... na chobotnici, co se do ní chytila, na to, že mi jí bylo líto... na domácího, co mi nabízel ohlodat její zobák, když ji zabil a na můj žaludek, co měl co dělat, aby zůstal na místě... na mužský, co jim svítily oči, že zrovna tahle chobotnice zabloudila do jejich vrše... na kávu, kterou jsem popíjela na molu a pozorovala moře, na to ticho, co tahle lokace má... na domácí, co toužila po naší lampičce na terase a tak jsme ji věnovali, na její slzy dojetí, když si ji odnášela... na psí holky, co bláznili ve vlnách... na procházky v téhle samotě a na tmu, co hladí... na Kateřinku, co se bojí vln... a na slova mého kamaráda: Eví, ty jsi se do toho moře zamilovala a já jsem se zamiloval do tvé lásky k němu... :-)
20.04.2016 01:27:24 | zelená vílareagovat
v nadhlavníku podsvětí... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života
kdysi, snad mi bylo náct nebo čerstvých cet, jsme s kamarádkou seděly uprostřed fotbalového hřiště, chechtaly jsme se tomu, co tam ve dvě ráno vyvádíme, přišlo nám to naprosto magický a že to naprosto magický bylo, rozebíraly jsme vše, na co přišla myšlenka, dojímaly jsme se vzájemně, víno pily z lahve a měly pocit, že nám patří svět, taky patřil :-)... asi ve čtyři hodiny začaly zavlažovat trávník a my naprosto mokrý a rozchechtaný utíkaly pryč... objímaly jsme se, voda nám stékala po obličeji, ale zářily jsme... :-)pak jsme si lehly doprostřed hřiště, roztáhly jsme ruce i nohy a nechaly jsme se smáčet... je fuk, jestli je lahev smyšlená nebo doopravdická, i fuk jestli má lahev hrdlo či dno... ale ty vzpomínky, ten pocit, ten cit, je opravdovej.. :-)napořád...
20.04.2016 01:15:01 | zelená vílareagovat
přetahovaná... Publikoval(a): enigman | Úvahy » Ze života
kdo by to proboha četl ? :-)))
09.03.2016 23:01:14 | zelená vílareagovat
když do špendlíku prosakuje omyl světlíkem… Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života
myslím, že jo...jakmile se přestane kdokoli vymlouvat na jitro, noc, vlhko, mráz, půdu, měsíc... pak je to vončo :-))) ale víš jak, kdo ví... každej to má asi jinak...
03.03.2016 01:21:56 | zelená vílareagovat
(vztahová vzdálenost) Publikoval(a): Lighter | Aforismus, citát, říkanka » Ze života
nesnáším dotazníky... kdy je ano, ne, nevím... a ty jsi občas v tomto tak radikální... dá se blízkost přehnat?? dá se nepřehnat? a jestli na obé ano, jak to má být? :-)
03.03.2016 01:09:51 | zelená vílareagovat
HRDOST Publikoval(a): Amonasr | Aforismus, citát, říkanka » Ze života
pokud ji vůbec má... :-)
v úterý jsem domluvila děti z první třídy jít zazpívat a udělat radost starým lidem.. byla jsem hrdá na děti, na učitelky, že tenhle nápad přijaly... na pacienty, že byli.... byla jsem hrdá... ale je tohle hrdost?
co je vlastně hrdost??
jakou má příznivost v životě?
asi jen musí umět ji mít i měřit :-)
a možná její význam vyjádří jiná slova... související s jinou reflexí...
03.03.2016 00:59:48 | zelená vílareagovat
divadlo ze současnosti Publikoval(a): Frr | Básně » Ze života
ono to vlastně je dost hezky popsaná marnotratnost... ale co, když změníš vnímání hlediště se zaplní... ale to vlastně není vůbec podstatný že? poskládat a slepit sebe, ono pak je to vidění jiný,,,
03.03.2016 00:51:51 | zelená vílareagovat
s neuhasitelnou žízní... Publikoval(a): enigman | Úvahy » Ze života
nesouhlasím... ale ne první strofa je fajn... ale dál? ...
03.03.2016 00:45:25 | zelená vílareagovat
KYBERDISKUZE Publikoval(a): Amonasr | Básně » Ostatní
hmm...
to je velký sousto tohle...
mám buď štěstí nebo smůlu, že tohle neřeším...
ale je fakt , že někdy takové diskuze tě vrátí do života... pak si uvědomíš...
ale v zásadě o nic nejde, když je to něco, jde cokoli s PhDr, s MUDr, s bezdomovcem, s kýmkoli...
ať jsem kdo jsem a pře a za mám cokoli, jsem člověk... a umím být lidská...
ale rozumím...
03.03.2016 00:30:59 | zelená vílareagovat
Jiskřivý Publikoval(a): Malá mořská víla | Poezie v próze » Pro dospělé
vášnivé otisky... člověčí touhy...
03.03.2016 00:11:56 | zelená vílareagovat
Rozhlédni se, člověče 22. Publikoval(a): Luky-33 | Ostatní » Ostatní
důstojná perspektiva... díky
03.03.2016 00:10:36 | zelená vílareagovat