Komentáře odeslané

TVÉ VERŠE KRESLÍVÁM Publikoval(a): J's .. | Básně » Ostatní

krásná atmosféra... krásná barevnost...

23.03.2015 13:14:12 | zelená vílareagovat

uno nostalgiko... Publikoval(a): enigman | Experiment » Ze života

hmmm... já to retro miluju, přišly mi hrnečky oťukané, ojedinělé a úžasné... miluju dřevo a jeho vůni, miluju staré písně... a proč ne... :-) velmi velmi si uvědomuju to teď... i když staré knihy mají vůni i ty nové a že některé poslouchám... hmmm, chci se dotýkat minulosti, ale žít tady a teď... a že voní tím předtím, no a :-)))

14.03.2015 01:38:38 | zelená vílareagovat

propriété privée… Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života

nic není naší mysli nedostupné...

14.03.2015 01:30:45 | zelená vílareagovat

s rukou na klice... Publikoval(a): enigman | Básně » Ze života

voňme a tančeme...

14.03.2015 01:28:01 | zelená vílareagovat

CO SE V MLÁDÍ NAUČÍŠ Publikoval(a): Amonasr | Básně » Ostatní

svého dárce spermie neznám... ani tu, co ji přijala...
můj táta někdy běsnil a máma vždy byla v ústraní, protože za to mohla...
a já??
nikdo z nich mi nikdy moc nevěřil, ale já sobě ano... táta za mnou stál a máma se bojí... jooo, jestli já nejsem vrah :-))
závidět neumím a upřimně se pohlazení nebojím, protože je lepší než bolest a tak se lísám... a hladím a hladím...
předsudky mi kdysi děsně bolely, ale vyrostla jsem z toho... a jestli má ta minulost tak velkej význam, tak ti stejně vím, že ta moje holka mámu i tátu má... a že někdy chybujeme, ano přiznávám i jí... :-)a budu hladit a hladit ty děti, co jsem k sobě navázala... a ještě si i vážím a to i sama sebe... a že si někdy dost lezu na nervy :-)))
nezlomili mě... a jestli se to někomu podaří, tak jen a jen mně... což snad ne... oni necítili nic a já mnoho a i to špatný mi vlastně pomohlo... .-)))

14.03.2015 01:19:46 | zelená vílareagovat

PTÁCI A ODMOCNINY Publikoval(a): Amonasr | Básně » Ostatní

já jsem vrabčááááák :-)))

14.03.2015 01:10:58 | zelená vílareagovat

Lhář Publikoval(a): Amelie M. | Miniatura, hříčka » Ostatní

já tedy si tu svoji duši hřeju v sobě :-)) umím milovat a miluju, ale duše je prostě moje... :-))

14.03.2015 01:05:48 | zelená vílareagovat

ticho před koncem Publikoval(a): Nikita44 | Básně » Ostatní

navždy a naposled jsou velmi silná slova... snažím se tuhle vzácnost uvědomovat a žít každou vteřinou... nemyslím přitom ani navždy ani naposled jen a jen na tu vteřinu, kdy to prožívám...

14.03.2015 00:55:03 | zelená vílareagovat

Damaškové snění Publikoval(a): Malá mořská víla | Básně » Láska

a ráno se usmát... :-)

14.03.2015 00:51:13 | zelená vílareagovat

Střípky touhy Publikoval(a): Amelie M. | Miniatura, hříčka » Láska

asi nic těžkého..., jen si také udržet něco vlastního... :-)

14.03.2015 00:49:59 | zelená vílareagovat

ŠŤASTNÝ DEN Publikoval(a): Amonasr | Satira, epigram » Ostatní

uvažoval jsi někdy nad tím proč?

14.03.2015 00:47:39 | zelená vílareagovat

v lince... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života

tohle neovlivníš, vteřina, kdy je něco jinak... neumím si představit, že bych se takhle chovala kdyby tam ležel někdo blíž mně, asi bych musela, máš pravdu, ale uvnitř mě je neskutečná úcta, já bych asi padla na kolena a brečela a brečela...jen si v tu chvíli uvědomíš zázraky...mně prostě tohle vidět neskutečně neskutečně pohlcuje... snad ty naše kousky čehosi pozmění tuhle příšernou realitu... a jak napsal enigman, nelovme to nedostižitelné, ale to blízko si uvědomujme... :-)

14.03.2015 00:45:46 | zelená vílareagovat

Anděl... Publikoval(a): zelená víla | Básně » Ostatní

díky... ten anděl je táta... :-)

14.03.2015 00:39:40 | zelená vílareagovat

Vdechni mi do rtů pár kubíků života Publikoval(a): Elisa K. | Básně » Ostatní

někdy ta realita tak bolí...

13.03.2015 15:04:35 | zelená vílareagovat

v lince... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života

včera jsem byla u jednoho kluka, který měl otok mozku a to, kým je teď je jiné...leží v posteli, oči vzhůru, křeče v rukou i nohou a my se snažíme o kousek čehosi...ruku mi mačká nehty až mi to bolí a já říkám nevadí, netáhni je, pohlaď...dvacet čtyři let se smál, dívám se na fotky, které mu sestra nalepila na skla JIP, dívám se na mladýho kluka, na mladýho bláznivýho kluka.. na toho, co teď leží v téhle posteli...Ája leží u něj a já je pozoruji...šeptám mu ahoj, budeme tady společně válčit... když odcházím a za mnou se zajíždí dveře, ještě se přes sklo dívám na něj a na sestru, která mu vypráví, stříhá nehty... je mi uvnitř tak smutno... vteřina, jedna vteřina a vše je jinak... uměla bych být tak silná jako ona??letí mi hlavou... a jdu dál k usměvavé paní a naslouchám pár vteřin tlukotu jejího srdce, co přístroj vydává...uklidňuje mi ten zvuk, ale tam uvnitř je mi zvláštně... sedám si k ní k posteli na zem, sestra vemte si židli, nene, děkuju, budu takhle dole, budu se dívat vzhůru do jejích očí a naslouchat hlasu i tlukotu jejího srdce... vteřina, druhá, třetí... to je to, co má najednou tak velkej význam pro mě tam uvnitř... krásné dílo...

13.03.2015 14:58:39 | zelená vílareagovat