Komentáře odeslané

Komentáře slouží k vyjádření vašich názorů, postojů či kritiky.

Nalezeno 6570 záznamů. Zobrazuji 61-75.

odleh lost... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života

všechno má smysl... maličkost, úsměv, dojem... či jen způsob...
možná jen to nemá smysl, snít o slávě... :-)
když mi bylo 17 milovala jsem Vladimíra... moc... byl jen menší než já.. moc si to bral... milovala jsem ho pořád, nemám vypínač... psal básně,... o mně básně.... bylo mi sedmnáct a milovala jsem ho do devatenácti... platonicky... moc...
byla jsem naivní a zamilovaná...
dala jsem přednost jemu před čímkoli... platonicky..
a dnes budu jiná... stejně bláznivě zamilovaná... jen víc svá...

26.06.2022 01:31:53 | zelená vílareagovat

wakuná... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života

a co když mírumilovnost je žánr... jooo, zahrajeme si na ukulele... mírumilovně...
a co když se neděje nic.. jen potichu...
seděla jsem s kámošem u piva a zpívali jsme...hlasitě... bylo nám víc než fajn a taky o tom všichni věděli... :-) myslím že na tuhle etapu nikdy nezapomenu... :-)
ale někdy být slyšet je fajn... bylo to na tátovi 80, stála jsem na stole a fakt mu to do nebe poslala, no na vesnici i po roce na to vzpomínají.... :-)))
no a zahrabat se nepůjdu... :-)

26.06.2022 00:56:23 | zelená vílareagovat

hle dá se... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života

skvělý...
rozesmál jsi mě...
patrně se svět skládá z malých penisů,,, :-)))
směju se...
a dnes se čeká na člověka, na jeho deprese ... byznys...
směju se pořád...
laťka je vysoko.. skoč...
neznevažuju tím problémy jen mi to přijde vtipný...

26.06.2022 00:45:02 | zelená vílareagovat

o slepené mu... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života

vlídnost ve světě agrese? ooo
pohlazení ve světě potutelného shození dolů? Ooo
bolest v očích je viditelná... snad se násobí viděním, uvědoměním... ale i naopak...
někdy prostě potkáme duši, co jde s námi kousek... a máme dojem, že je to tak fajn, že napořád.. a ona se najednou odpojí a jde si po svém... ale proč ne... vzali jsme si ten dojem? tu fajn atmosféru, ten fajn pocit... a ahoj...

26.06.2022 00:35:14 | zelená vílareagovat

k posouzení... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života

tohle je přesný!! očekávání... hodnocení...krabičky... krabičkový svět do kterého jsem nikdy nezapadala a nikdy nebudu, v zásadě asi naštěstí... :-)
kdysi mi jeden člověk řekl, že jsem odvážná, že se vymykám... vím proč, chci... nechci krabičkový svět, takhle nechci v něm být a přeci ano... :-) něčemu neutečeš... jen ho nežiju já konkrétně... nekrabičkuju... i když krabičková dieta by někdy bodla :-)
vzhled? je tak důležitý asi jo.. pod prahem krásy a nadkrásy... měla jsem pocit, že dlouho mi nic nevehnalo slzy do očí.. tohle jo... i když ten způsob bych brala jiný, děkuju...
je strašně fajn, že to objektivní oko máme každý sám v nás... a jestli naši krásu, inteligenci či šanci zařazení, ovlivňuje okolí, my máme to svoje oko, kterým k sobě pouštíme tu nedokonalost, krásu, milost, svobodu, přátelskost, milost... mám tolik chyb, tolik nedokonalosti a tolik vřelosti k sobě pustit kohokoli, kdo nebude mít nos ze žurnálu a nebude moudřejší než sova... i když moudré lidi mám ráda, jsou dávající... a jsou i ti se kterými na sklence sedět nebudu... ale to je můj výběr, tak jako naopak...
dokonalost existuje, ale není o lidech, myslím, je o okamžicích... a my lidé vždy budeme chybovat a někdy se omlouvat a někdy budeme pochopeni a někdy ne...
včera mi pan Alfréd řekl, víš mami, já nemám rád ženy ale muže... zalykala jsem se v duchu smíchy, jsou mu čtyři, říká mi mami a po téhle větě mi vletěl do náruče a dal pusu... seš chlap? říkám mu, nejsem... máš pinďu? nemám Alfréde, jsem holka... zamyslel se, stoupnul si přede mne a prones, ale stejně tě mám rád :-)svět dětí je strašně jednoduché... a mně je v něm dobře... někdy ten dospělé nechápu, nerozumím, je nečitelné pro mě.. a to už jsem velká holka... ale pořád ještě poznám tu jiskru v očích a poznám ji i tehdy, kdy bych ji tam momentálně nehledala... síla okamžiku i síla lidská... a nejsme v tu chvíli nejkrásnější ani nejchytřejší... jsme obyčejní a někdo i třeba nemocný, tak vážně až se staví dech... a přesto dokáže tolik.dát... a já mám velký štěstí, že tohle mohu, mohu u toho být, naslouchat a učit se...

25.06.2022 22:58:19 | zelená vílareagovat

o slepo to vání... Publikoval(a): enigman | Experiment » Ze života

jako krátký film by to bylo jedinečné...

25.06.2022 22:36:10 | zelená vílareagovat

aromamysli... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života

krásná mystika... vůně čehosi zůstává... ano..ten časosběr prožitků, náhod, pocitů, smíchu, dojmů... nedávno jsme s kamarádem popíjeli bubliny s jahodami, obdivovali jsme jeho zahradu, jeho louku zasazenou, smáli se jako blázni, vzpomínali zpět - známe se dlouho - a i když něco dávno odnesl čas, tak my dva jsme pořád, najednou jsme se poznali jinak, říká mi, víš Eví, ty jsi mi tak čitelná, přesně poznám, když krčíš nosík a trochu se mračíš, přemýšlíš, vím kdy tě naštvu, jak se změní tvůj výraz a jak mi řekneš... znám ty tvoje momenty psychologického pitvání situace a znám pak to, jak se rozchechtáš... jsi dešťová víla, když mi pomáháš zalévat a proplétáš se v těch šatičkách kolem kytek... mám rád pozorovat, jak dloubeš ze skleničky jahodu a pak ji sníš, jak přivíráš oči, protože je to fajn... a já si uvědomila, že tyhle chvíle jsou zázrak, nikdy nebudou stejný, a jak mi řekl, s tebou není žádný den stejný... je to tak, není to mnou, prostě je to tak... známe se tolik let, prožili jsme toho tolik, a poznáváme se dál, jinak... jsem vděčná a jestli zítra tahle vůně odejde, vděčná být nepřestanu... nikdy...

25.06.2022 21:37:50 | zelená vílareagovat

Zlatovláska 2 Publikoval(a): Danger | Básně » Příroda

deset let, kdy jsi tohle psal... přemýšlím o těch deseti letech... :-).. ještě tu byla Ája , ještě jsem neznala to , když odešla.... byla jsem mladší :-), pracovala jinde než teď, byla jsem asi naivnější... neměla šedivé vlasy...ale jinak jsem asi byla stejná... a to zase příště, je vlastně to nejhezčí , ta naděje,... někdy si myslíme, že něco skončilo, uzavíráme ten svět, třeba po jediné hloupé větě a najednou vysvitne slunce, protože my jsme to ukončili, ale konec se nekoná... i hloupý věty a situace vyprchají, přejdou, přebolí...

25.06.2022 21:15:05 | zelená vílareagovat

krutá jsou rána Publikoval(a): Danger | Básně » Smutné

moje rána jsou příšerný... hlavně ta brzy... probouzím se za dvacet minut poté :-)
a ta vzpomínková, ta jsou mnohdy těžká, ale já jsem najednou se proměnila, nepláču, jsem strašně vděčná za tu příležitost toho, co bylo... najednou jako bych neuměla plakat a to já brečím i u reklamy, ale najednou se to zastavilo... najednou se objevila vděčnost... vděčnost toho, že jsem toho člověka mohla poznat, být s ním, zažít to, co bylo... zažít s někým jakoukoli intimitu je velkej dar, poznat ho ve chvílích a pocitech, být u toho, vnímat ho a naslouchat mu je velký... a jestli to někdy skončí, je to tak a mělo to tak být... naučila jsem se žít bez očekávání, bez velkejch gest... bez velkých potlesků... tiše si hřeju to prožité a usmívám se, protože tahle skutečnost těch chvil je nevratná... v obou dvou...

25.06.2022 21:07:55 | zelená vílareagovat

geneotisky… Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života

viděla jsem spousty lidí a slyšela spousty věcí .. snad nepředstavitelných pro jednotlivce...
příběhy...
zažila jsem spousty věcí, spousty okamžiků... co braly dech a vše ostatní....
uvědomění...
a vracím se k chlebu a rohlíkům...
genetika? je tak přirozená... tak přívětivá... tak jasná...
:-)
tu moji neznám.... a nechci ji poznat...
přesto vím...
když otočíš letokruhy, svět je krásný a vždy byl... a víš proč?
...

05.06.2022 00:39:57 | zelená vílareagovat

Maleny Publikoval(a): Malá mořská víla | Miniatura, hříčka » Ze života

musí být fajn jíst duhu :-)
a i to že se znovu potkají s jarním deštěm...

05.06.2022 00:04:41 | zelená vílareagovat

STAČÍ Publikoval(a): Amonasr | Básně » Ostatní

mile radosti... a necvrnkat si do kalhot z namasírovanosti..

22.05.2022 02:23:27 | zelená vílareagovat

Zemětřes Publikoval(a): Danger | Básně » Ze života

hezky popsaný pocit zmaru, ale tam někde je to něco... vau...

22.05.2022 02:18:23 | zelená vílareagovat

Zelená pohádka (d.4) Publikoval(a): Danger | Básně » Příroda

dokonalá rána básníkova... v očích cit a bezelstnost... třeba zase někdy něco napíšu...